Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti, alou ven! Je to dobré pro oči, kosti i proti ADHD

  0:47aktualizováno  0:47
Čas, který děti tráví hraním venku, se za posledních dvacet let dramaticky zkrátil a nahradil ho čas před televizí či počítačem. Podle odborníků to může zanechat neblahé následky na fyzickém, ale i psychickém zdraví dětí. Přečtěte si čtyři hlavní důvody, proč byste měli s dětmi pravidelně vyrážet ven do přírody.

ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Čas trávený venku poskytuje jednak nové podněty, často cestu z domácího stereotypu, setkávání se s druhými lidmi a hlavně pohyb. Jistě záleží, jak děti čas venku tráví, mohou se procházet, sportovat, chodit po obchodech, ale také se potloukat v parku, pokuřovat, pít alkohol... Být venku je příležitost k různým zážitkům, na rodičích je, aby děti v chození ven podporovali a zároveň měli přehled o tom, co tam děti dělají,“ říká psycholog Jan Kulhánek z centra Psychoterapie Anděl. A dodává, že dítě, které běhá venku, nesedí doma u počítače či u televize.

1Pro lepší oči

Podle optometristů z Ohijské státní univerzity vede nedostatek přírodního světla u dětí ke krátkozrakosti. Podle nedávno zveřejněné studie je pro dětské oči ideální strávit alespoň čtrnáct hodin týdně venku. Lékaři podle listu Washington Post zatím nevědí přesně, jak venkovní světlo ovlivňuje vývin lidského oka. Jasné je, že UVB záření způsobuje buněčnou produkci vitamínu D. Ten by pak mohl hrát roli v tom, jak oko dokáže na sítnici zaostřit světlo.

„Ve věku od 5 do 9 let oko ještě roste. Přílišný růst může vytvořit moc velkou vzdálenost mezi sítnicí a čočkou a tím způsobit krátkozrakost. Myslíme si, že různé typy venkovního světla mohou pomoci zachovat správný tvar a vzdálenost v oku během tohoto období růstu,“ uvedl k výzkumu Donald Mutti z Ohijské státní univerzity.

2Pro zdravější kosti

Díky pobytu na slunci si mohou děti i dospělí vytvořit většinu potřebného množství vitaminu D, jehož dalším zdrojem je pak strava (zejména rybí tuk, mléko, játra nebo žloutek). Nedostatek tohoto vitaminu u dětí potvrdila česká studie, která sbírala data z laboratorních rozborů krve dětí sledovaných ve věku 2 až 3 roky. Ukázalo se, že když dítě přijímá jen polovinu doporučené denní dávky vitamínu D, hladina tohoto vitamínu se v jeho krvi dlouhodobě snižuje.

Batole potřebuje dvakrát více vitamínu D než dospělý. Jeho nedostatek může mít za následek zpomalení růstu, apatii, svalovou slabost nebo sklon k častějším respiračním chorobám. V případě dlouhodobého nedostatku může dojít až ke vzniku křivice.

„Výsledky ukázaly, že je třeba zvážit doporučení k podávání vitamínu D, a to zvláště v zimním období, kdy si dítě nemůže vitamín vytvořit přirozeně díky slunečnímu záření,“ upozorňuje doktor Petr Tláskal, vedoucí studie nazvané Stav výživy a nutriční návyky dětí časného věku. Nejlepší prevencí před nedostatkem je podle něj trávit s dítětem dostatek času venku, tímto způsobem si tělo pokryje až 80 % své spotřeby. Kolik času je potřeba na slunci strávit, záleží na typu pleti, oblačnosti, denní hodině i zeměpisné délce a šířce a nadmořské výšce.

Konkrétnější představu nabízí kalkulačka vytvořená norskými vědci, která umí vypočítat, za jak dlouho se vytvoří 25 mikrogramů vitamínu D. Děti by však měly přijmout až dvojnásobné množství.

3Na zklidnění hyperaktivity

Zelená barva, která většinou v přírodě dominuje, má na lidskou psychiku uklidňující vliv a zpomaluje tepovou frekvenci. Podle odborníků ale rozhodně nemůžete nahradit pobyt venku pobytem v zelené místnosti.

Vědkyně Frances Kuo a Andrea Faber Taylorová prokázaly ve dvou výzkumech, že pobyt v přírodě má na hyperaktivní děti pozitivní vliv. V jednom z nich hodnotili rodiče hyperaktivních dětí asi padesát běžných mimoškolních a víkendových aktivit a jejich vliv na symptomy u dítěte - tedy impulzivitu a nesoustředěnost. Rodiče hlásili nejlepší výsledky u aktivit provozovaných venku a v přírodě, i když stejné aktivity byly do výzkumu zařazeny i v jiných lokalitách (tělocvičny apod.).

Podle jejich druhého společného výzkumu se pak děti s poruchou pozornosti dokážou lépe soustředit po procházce v parku. A pokud má váš potomek ADHD a marně bojuje s násobilkou nebo vyjmenovanými slovy, zkuste je procvičit právě při procházce. Nedávná studie Středofloridské univerzity potvrdila, že právě při pohybu se dokážou hyperaktivní děti učit nejlépe. 

Procházka v přírodě prospěje i dětem,  které netrpí poruchou pozornosti, ale jsou nesoustředěné a impulsivní po dlouhém a náročném soustředění.

4Všestranný pohyb pro zdravé tělo

Běhání venku a lezení po stromech nabízí dětem všestranný pohyb, při kterém posílí všechny svaly a pořádně se protáhnou. Vzhledem k narůstajícímu času, který děti tráví u počítače a televize a skrčené nad mobily, jim to rozhodně prospěje.

Možná si myslíte, že váš potomek nepotřebuje běhat po lese, protože tráví několik hodin týdně na sportovním kroužku. Odborníci přes sport a zdravý životní styl varují, že současná mánie kroužků vede k příliš brzké specializaci děti, kterým pak chybí všestranný sportovní základ. Neumí třeba udělat kotoul nebo hodit a chytit míč, nevědí jak upadnout a neublížit si, přestože sportem tráví mnoho svého času. Právě klasické venkovní hry (na jelena nebo vybíjená, na babu, lezení po stromech) je tyto dovednosti naučí.

„Tenis, gymnastika, atletika, fotbal, golf… Tomu všemu se mohou děti věnovat v raném věku. Tlak na výkon však zpravidla ubírá na radosti z pohybu a dokonce u dítěte může dojít k vyhoření, kdy ho přestane sport bavit,“ varuje koordinátorka projektu Děti na startu Jitka Literová. Specifický pohyb bez dalších kompenzačních aktivit u dětí navíc podle ní může v extrémních případech vést k poškození pohybového aparátu.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.