Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Někdy sám, někdy spolu, jindy jen okukováním. Jak se děti učí hrou

  0:38aktualizováno  0:38
Hra je pro děti „zaměstnáním“ a jejich hlavním způsobem učení a poznávání světa kolem sebe. Způsob hry se mění s věkem dítěte, projděte si je s námi jednu po druhé.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Přemýšlíte nad tím, co asi znamená činnost vašeho batolete nebo předškoláka? Způsoby hry jsou různé, mění se s věkem dítěte a učí ho, jak se zapojit do společnosti ostatních. Následující šest typů hry při svém výzkumu vypozorovala americká socioložka Mildred Partenová již ve třicátých letech. I když se svět kolem nás od té doby dramaticky změnil, děti si dodnes hrají právě těmito způsoby.

1.Nezaujatá hra

Jedná se o prvotní náznaky hraní, ale většina rodičů by tuto aktivitu hraním ještě asi neoznačila. Dítě si totiž na první pohled s ničím přímo nehraje, přesouvá objekty a hýbe se bez jasného záměru. Nezaujatá hra je přípravou na další, složitější typy hry.

2.Samostatná hra

Takováto hra je nejčastější mezi druhým a třetím rokem dítěte, kdy je stále ještě velmi ponořené samo do sebe a občas postrádá slova k tomu, aby s okolím efektivně komunikovalo. Dítě si při samostatné hře vystačí s hračkami nebo jakýmikoliv jinými předměty a svou fantazií. Podle odborníků dává tento druh hry dětem základ samostatnosti a schopnosti zabavit sám sebe. Stydlivé děti upřednostňují samostatnou hru i v pozdějším věku.

3.Pozorovací hra

Tato hra bývá rodiči občas nepochopená, protože dítě se při ní neúčastní žádné aktivity, ale pouze pozoruje, co dělají ostatní děti. Můžete se s tím často setkat třeba na dětských hřištích, kdy mladší děti zaujatě pozorují zábavu starších, aniž by se jakkoliv pokoušely zapojit.

Rodiče mají tendenci v tu chvíli dítě popostrkovat k větší aktivitě, ale není to potřeba. Pozorování je pro dítě úžasný zdroj informací - jak spolu děti mluví, jak se k sobě při hře chovají, jak si vzájemně půjčují hračky a střídají se atd. Když si je dítě jistější tím, jak vlastně takové hraní s ostatními probíhá, může se přesunout k dalšímu typu hry.

4.Paralelní hra

Naprosto typický obrázek tříletých dětí - všechny děti v místnosti nebo na hřišti si hrají, ale pěkně vedle sebe. Zdánlivě by se mohlo zdát, že jeden o druhém vůbec neví. jenže opak je pravdou a při tomto typu hry děti velice bedlivě sledují své kamarády i to, jak si hrají, někdy se dokonce vzájemně napodobují. I tady se děti učí komunikaci s druhou osobou a proto jde o velmi důležitý typ hry, díky kterému se budou moci přesunout ke složitějším sociálním situacím.

5.Asociativní hra

I při asociativní hře si děti hrají vedle sebe, v tomto případě spolu ale už verbálně komunikují a snaží se společně dosáhnout jednoho cíle. Příkladem může být společné stavění stavebnice, kdy každé dítě staví jinou část města, ale společně se domlouvají na tom, kdo bude co stavět, co k tomu využije a kam stavbu umístí, aby vzniklo hezké kostičkové město. Právě tento typ hry je ideální k rozvoji přátelství mezi dětmi.

6.Kooperativní hra

Tohle je ten typ hry, který se většině rodičů vybaví z dětství. Děti se společně baví s hračkou, nad stolní hrou nebo si třeba venku hrají na honěnou nebo na vybíjenou.

7.Další typy hry

Na hru se také můžeme dívat nejenom podle jejího průběhu, ale podle jejího hlavního záměru. Podle těchto kritérií rozlišují knihy vývojové psychologie zejména tyto typy, většina z nich spadá do kategorie kooperativní hry, ale dají se provádět i o samotě.

  • Hra na něco: Typicky třeba hra na doktora, na restauraci, na obchod... fantazii se meze nekladou a právě fantazie se při této hře procvičuje ze všeho nejlépe.
  • Soutěživá hra: Ať už jde o Člověče, nezlob se nebo fotbalový zápas, děti se při soutěžení učí vyrovnávat s emocemi spojenými s výhrou i prohrou.
  • Fyzická hra: Toto hraní je o motorice a koordinaci pohybů, třeba při kreslení, vyšívání, ale i jízdě na kole nebo na lyžích.
  • Konstruktivní hra: Stavba městečka z lega, hradu z kostiček nebo pevnosti z polštářů k dětství neodmyslitelně patří. Při konstruktivní hře děti rozvíjí své kognitivní schopnosti, když se snaží stavbu promyslet a zabránit vysoké věži v pádu na koberec.
Autor: pro iDNES.cz




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.