Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Děti a cizí jazyky: začít brzy, učení hrou a pravidelnost se vyplácí

  0:42aktualizováno  0:42
Znalost cizích jazyků je v dnešním internetem a obchodem propojeném světě jasnou výhodou. V kolika letech je tedy ideální začít s učením druhého jazyka? A kdy přibrat ten třetí? Vědci se snaží nalézt uspokojivou odpověď již celá desetiletí.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Většina rodičů i příbuzných se diví tomu, jak rychle se malé dítě učí nová slova a jak snadno nasává zákonitosti gramatiky, aniž by mu je kdokoliv musel vysvětlovat. A většina si také následně všimne toho, že v pozdějším věku už to s učením druhého nebo třetího jazyka nebývá až tak slavné - děti se musí slovíčka i gramatiku cíleně učit.

Kdy začít s výukou cizího jazyka?

Učení cizí řeči u dětí už řeší maminky na eMimino.cz.

Právě na základě těchto pozorování vznikla teorie kritického období, podle které se malé děti učí cizí jazyky snadno, ale přibližně v období puberty pro ně začne obtížnost učení stoupat. Teorie kritického období to připisuje tomu, že dítě ztratí přístup k mechanismům, které učení jazyků v dětství usnadňuje. Tato teorie bývá lingvisty a vývojovými psychology rozporována nebo upravována, nikdy ale nebyla zcela vyvrácena.

Pro každý věk jiný styl učení

„Pokud chceme dosáhnout u druhého jazyka úrovně podobné rodilému mluvčímu je kritické začít do 6 let věku dítěte. V raném věku máme řadu výhod jako větší kapacita učení a paměti, přirozené osvojení výslovnosti a intonace, větší schopnost imitace, větší flexibilita, spontánnost a tolerance k novým zkušenostem, větší ochota komunikovat, menší strach z chyb a chybějící slovní zásoby,“ vyjmenovává výhody raného učení cizích jazyků Martin Chalupský z pražské pobočky výukového programu FasTracKids, zaměřeného na děti od tří do osmi let.

Novější poznatky v oblasti vývoje dětského mozku a učení ale ukazují, že učení není ztraceno ani v pozdějším věku. Velkou roli podle vědců hraje to, jakým způsobem si dítě druhý jazyk osvojuje. Pro předškolní děti je ideální formou jakéhokoliv učení hra a cizí jazyk není výjimkou. Nejčastěji se dnes s angličtinou setkávají děti už ve školkách a na kroužcích, kde si s nimi lektorky a lektoři zpívají, učí je říkanky a přitom jim nenápadně předávají zvuky cizího jazyka. Ideální je, pokud dítě učí rodilý mluvčí, od kterého se naučí porozumět jeho přízvuku, ale i obstojně hovořící osoba může dítěti obohatit slovníček a základy gramatiky.

V každém věku je při učení výhodou, pokud máte možnost jazyk prakticky využít - ať už při občasné konverzaci s anglickou nebo španělskou sousedkou, při poslechu písniček, během sledování pohádek v daném jazyce nebo třeba na zahraniční dovolené.

U starších dětí pak přichází na řadu i cílené učení - tedy sezení v lavici na několika hodinách týdně. Tento způsob studia vyžaduje mnohem lepší metakognitivní schopnosti, zejména kvůli nedostatečné frekvenci hodin (i když se hodinová dotovanost cizích jazyků na školách naštěstí stále zlepšuje). Výhodou je naopak délka školní docházky, díky které mají děti šanci vybudovat si ve druhém nebo třetím jazyce solidní základy.

„V pozdějším věku snadněji chápeme například gramatiku. V případě dlouhodobého zahraničního pobytu jsou někteří dospělí schopní dosáhnout velmi slušné úrovně jazyka, i když se s jazykem seznámí později,“ dodává Martin Chalupský.

Ani dva jazyky ale nejsou pro mnohé zaměstnavatele dost a mnozí studenti přibírají ještě ve škole i třetí jazyk. Podle Martina Chalupského je s výukou třetího cizího jazyka vhodné začít před desátými narozeninami dítěte.

„Existují okna příležitost, kdy mozek dítěte je velmi citlivý na okolní zkušenosti. Během věku od 0 do 10 mozek dítěte tvoří biliony spojů, z nichž mnohé zaniknou v průběhu života dítěte, protože mozek eliminuje spojení, která jsou jen zřídka nebo nikdy použita. Dítě bude chránit jen ty spoje, které jsou zesílené díky zvýšené zkušenosti. Synapse, které nejsou stimulované duševní nebo tělesnou činností, jsou vyřazeny nebo osekány. Když dítě opakuje zážitek, vytváří v mozku stopu, která v případě opakování nebude vymazána,“ objasňuje Martin Chalupský, proč se s jazyky vyplatí začít brzy.

Pravidelnost a různé zdroje jazyka

Pokud chcete, aby vaše dítě cizí jazyk opravdu ovládlo, snažte se ho procvičovat alespoň několik minut denně. „ Cizí jazyk si nejlépe osvojíme přirozenou formou. Využíváme tedy v různé míře všechny smysly zrak, sluch, hmat, čich, chuť a v neposlední řadě je důležité si jednotlivé činnosti v rámci nějaké hry vyzkoušet. Velkou pomocí při výuce jsou také písničky, které si děti dále procvičují i doma, v autě a podobně,“ popisuje vhodný styl výuky pro mladší děti Chalupský.

Školní děti se možná budou každodennímu procvičování vzpouzet, ale dvacet minut denně je příjemnějších a efektivnějších, než dvě hodiny den před testem. K učení dnes najdete i spoustu on-line aplikací, které se budou školákům samy připomínat a budou jim bližší než biflování slovíček z kartiček. Spousta dětí ve školním věku také překvapuje své rodiče tím, kolik slov pochytí ze svých oblíbených videoher nebo sledováním youtube kanálů v cizím jazyce.

I vědci, kteří nesouhlasí s teorií kritického období, ale vidí jeden zásadní rozdíl mezi lidmi, co se jazyk naučili jako děti, a těmi, co se ho učili již jako dospělí, ať už jim to trvalo jakkoliv dlouho a stálo sebevíc úsilí.

„Kdykoliv známkuji práce svých dospělých studentů, většina pocházející z neanglického prostředí má úžasně bohatou slovní zásobu, volí vhodný styl a má komplexní gramatické znalosti, ale často bojuje s některými jednoduchými pravopisnými pravidly,“ vysvětluje Monika Schmidová, profesorka lingvistiky univerzity v britském Essexu pro Independent.

Schmidová proto se svými kolegy zorganizovala studii, ve které zkoumali EEG 29 rodilých mluvčích a 69 osob, které se naučily německy až později v životě. Během testování jejich mozkové aktivity jim vědci předčítali německé věty - některé správné, v dalších byl špatně určen rod některých slov (např. ten auto namísto to auto). Rodilí mluvčí zaznamenávali chybu častěji jako gramatickou, nerodilí mluvčí ji zachytili méně často a naopak častěji v ní viděli pouze špatný výběr slov.

Studie potvrdila, že s věkem se snižuje schopnost učit se jazyk, nepotvrdila ale žádný významný milník - křivka napříč věkem, kdy se děti jazyk začaly jazyk učit, klesala postupně. Sama Schmidová ale dodává, že zkoumala osoby, které se začaly jazyk učit až po sedmých narozeninách. Někteří vědci přitom u teorie kritického období uvažují o hranici pěti let - v tom případě by pak studie tento mezník zaznamenat ani nemohla.

Vícejazyčná výchova není jen na rodičích

Teorii kritického období potvrzují i zkušenosti z rodin, ve kterých se mluví více než jedním jazykem. Většina bilingvních či trilingvních dětí nemá problém již v předškolním věku hovořit plynně a přepínat mezi jazyky v podstatě na povel.

„Zajímavé je, že k bilingvismu se uchylují i české páry, kdy např. jeden z nich mluví na dítě výhradně anglicky,“ všímá si mezi žáky Martin Chalupský. Tato praxe není příliš vhodná, pokud rodiče neovládají jazyk plynně, mají problematickou výslovnost a dopouštějí se gramatických chyb - dítě od nich bude tyto nešvary automaticky přebírat a považovat je za normu.

Zajistit dítěti vícejazyčnou výchovu ale lze i za předpokladu, že jsou oba rodiče Češi a cizí jazyky moc neovládají. Vybrat si mohou z vícejazyčných školek, škol s rozšířenou výukou cizích jazyků nebo přímo s výukou v jiném jazyce, než je čeština. Tyto možnosti bývají občas finančně náročnější, cenově dostupnější jsou pak pro rodiče zahraniční chůvy, které děti třeba vyzvednou ze školky nebo školy, hrají a povídají si spolu v cizím jazyce a následně dítě mohou i odvézt na kroužek.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Aby slunce neškodilo, dodržujte zásady správného opalování

Navzdory mínění lékařů je většina lidí přesvědčena, že opalování k létu patří stejně jako hnědě zabarvená kůže. Jak ji získat a zároveň co nejvíce ochránit...  celý článek

Zuzana je odsouzená za podvody na 18 let.
Jsem nebezpečná tím, že vím, jak vydělat peníze, tvrdí zlodějka Zuzana

Osm měsíců sledoval televizní štáb život několika vězeňkyň ze tří českých ženských věznic. V posledním díle seriálu Holky pod zámkem je podmínečně - 22 měsíců...  celý článek

Miroslav Dubovický
Čech Dubovický má nejhezčí tělo v Evropě a druhé nejkrásnější na světě

Bronzový Muž roku 2016 Miroslav Dubovický (25) uspěl na světové soutěži krásy. Českou republiku reprezentoval v soutěži Men Universe. Model, trenér a kickboxer...  celý článek

Péče o nohy se v létě vyplatí.
Triky pro krásné a hebké nohy. Čistá žiletka nebo peeling chodidel

Letní horka přímo nabádají k tomu, abychom vystavovali naše nohy v sukních a kraťasech. Proto si zaslouží pečlivější péči než po zbytek roku. Ani sebelepší...  celý článek

Panna cotta s jahodovo-malinovým přelivem
Máte chuť na sladké? Chybí vám bílkoviny, tvrdí výživová poradkyně

Ženám se mění chutě také podle hladiny hormonů v těle. „Poblázní“ se hlavně kvůli premenstruačnímu syndromu. „Asi nemá význam se jim příliš bránit, ale na...  celý článek

Další z rubriky

Snorri Magnússon trénuje čtyřměsíční holčičku
Stojící čtyřměsíční holčička obletěla vědecké weby. Je to vůbec možné?

Zdá se to až neuvěřitelné, právě proto fotografie a video čtyřměsíční holčičky „stojící“ několik vteřin v ruce instruktora plavání obletěla celý svět. Vědci...  celý článek

Finalistky ankety Mamablog roku 2017
Maminky si volily nejoblíbenější blogerku. Vyhrála dětská lékařka

Blogování ve všech možných podobách je fenoménem posledních let, s velkou vervou se na něj vrhly i maminky. Ty píší zejména o všem, co se týká těhotenství,...  celý článek

ilustrační snímek
Rodinná poradna: Moje předškolní dcera najednou odmlouvá a dělá scény

Moje dcera Martinka se posledních pár týdnů chová, jako by byla už v pubertě. Je hádavá, křičí a dělá scény. Myslím, že v tom mají prsty její oblíbené filmy....  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Nebuďte jak leopard! Jak nemít skvrny se samoopalovákem?
Nebuďte jak leopard! Jak nemít skvrny se samoopalovákem?

Místo opálené pokožky vám zůstaly jen tmavé fleky? Se samoopalovacím přípravkem se to musí umět. Abyste neměla skvrny jako leopard, potřebujete peeling, citrón ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.