Dopřejte svým dětem sladké. Ale s mírou, radí odborníci.

Dopřejte svým dětem sladké. Ale s mírou, radí odborníci. | foto: Profimedia.cz

Děti a sladkosti. Máme jim je dopřát, nebo ne?

  • 40
Znáte to. Ubránit se svádění reklam, babiččiným nájezdům s plnými taškami dobrot a koneckonců samotným loudivým pohledům našich dětí bývá nad lidské síly. Tu čokoládu jim samozřejmě vždycky nakonec dáme…

Mluvit o škodlivosti sladkostí je dnes tak trochu trend. Ty tam jsou doby, kdy zakladatel československé pediatrie a mezi odborníky dodnes respekt vzbuzující profesor Josef Švejcar výslovně doporučoval přislazovat mléko už při dokrmování či umělé výživě kojenců.

Publicistka A. M. Tylschová zase před časem napsala: "Cukr u nás nejdříve prodávali lékárníci, neboť byl považován za lék, a to nepostradatelný."

"Cukr mírně požíván je snadno stravitelný a významný zejména při chorobách dýchacích cest, kdy malým drážděním usnadňuje odlučování hlenů," doplňuje ji Marie Kafková ve Slovníku kuchařského umění.

Ani přesnídávku!

Dnes cukr často bývá naopak na černé listině. Může za zkažené zuby, tloušťku, hyperaktivitu dětí či naopak jejich únavu. Čím více se v regálech objevuje nových čokolád, pišingrů a bonbónů, tím více nás pronásledují informace o škodlivosti sladkostí.

Navštivte Kavárničku u Oněnky

V našem diskusním fóru si můžete s ostatními maminkami povídat nejen na téma dětská výživa, ale také tu můžete probrat další rodičovské i životní strasti.

Oněnka

Zatímco někteří rodiče podlehnou spíše loudění dětí, jiní vsadí neohroženě na jejich zdraví. V praxi to pak může vypadat jako v jedné pražské mateřince, kam chodila Eliška. Její maminka si nepřála, aby jedla sladkosti. Jakékoliv sladkosti.

Každé pondělí projela týdenní jídelníček visící na dveřích školky a pak důrazně učitelky upozornila, že v pondělí "nebudeme" čokoládovou cereální tyčinku, ve středu "nebudeme" Brumíka, ve čtvrtek si přineseme vlastní odpolední svačinku, protože "nebudeme" makovec a je jasné, že v pátek "nebudeme" přesnídávku. Rodiče byli zkrátka kategoricky proti tomu, aby jejich dcerka konzumovala cokoliv sladkého, neb to není zdravé.

"My doma nikdo sladkosti nejíme, nebudeme do sebe zbytečně cpát jedy," vysvětlovala ve školce. "Ale vždyť je to Elišce strašně líto," namítala učitelka. "Všechny děti si tu pochutnávají a ona se jen dívá. Aspoň tu ovocnou přesnídávku…Nebo makovec. Paní kuchařky ho pečou domácí, cukru dávají minimálně," snažila se zlomit nezlomné.

Matka byla nepřesvědčitelná. "Podívejte, Elišce už paní zubařka našla dva kazy," argumentovala dále. "No to asi nebude ze sladkého, když jste jí v životě nedali ani lentilku," pochlapila se paní učitelka, leč se zlou se potázala. Jen nejužší kolektiv školkových zaměstnanců věděl, že občas (tajně) si paní kuchařka vzala Elišku do kuchyně a tam tiše, beze svědků, dávala okouzlené holčičce ochutnat kousek makovce či perníku.

Odbornice na výživu dětí Jitka Rusková k tomu říká: "I když z hlediska zdravé výživy není možné sladkosti obecně dětem doporučit, není správný ani opačný extrém. Děti totiž jednou stejně sladkosti poznají, a protože jim budou s největší pravděpodobností chutnat, snědí všechny sladkosti v dosahu.

Navíc těžko budete takovému dítěti vysvětlovat, proč ostatní děti mlsat mohou, ale právě to vaše nemůže. Je proto vhodnější dětem v předškolním věku sladkosti představit, ale podávat jim je zcela nepravidelně, bez vazby například na úspěchy nebo naopak jako bolestné."

Bez extrémů

Extrémy nejsou dobré ani na jedné straně. Učitelka Marcela Novotná vzpomíná na žáčka třetí třídy, který si na svačinu nosil pravidelně tři koblihy. "Nevzpomínám si, že by hoch někdy přišel s namazaným chlebem. Jeho tatínek pracoval v potravinářství, snad to souviselo s tím. Každopádně klučina byl tintítko, hubeňoučký. Nedávno jsem ho potkala, už je na střední škole, kdyby se ke mně nehlásil, nepoznala bych ho. Tintítko už rozhodně není, spíš má pěkných pár kilo nadváhy. Možná, že se k nim prokoblihoval."

Jitka Rusková má podobný názor: "Ani velmi štíhlé děti není dobré pod tlakem vykrmovat. Mohly by si na větší porce jídla vytvořit návyk. Později, zejména po ukončení puberty, kdy už tak vysoký příjem energie nepotřebují, se totiž u takových dětí stává, že své porce nezmenší, jedí stále stejně a začnou nadměrně tloustnout."

Dětí s nadváhou přibývá

Obezita je také hlavní důvod, proč se dnes obecně na cukr tak žehrá. Zvlášť u dětí velice stoupá. "A na ni jsou pak navázané další problémy, kožní, potíže s klouby a páteři, s dechem, děti se snadněji unaví. Přetěžuje se jejich srdíčko, mají mnohem častěji vyšší krevní tlak i cholesterol. Puberta se u obézních dívek objevuje dříve, u chlapců později. S obezitou souvisejí také potíže psychického rázu. I dříve v kolektivu oblíbené dítě se může stát terčem posměchu a být vyloučeno z kolektivu třídy i vrstevníků. Začne se zavírat doma a svoje bolístky řeší dalším jídlem. A ještě více tloustne," vyjmenovává možné komplikace nadměrného požívání sladkostí odbornice na výživu dětí.

Pokud jste, jako mnozí další rodiče, přesvědčení, že bez sladkostí se vaše děti rozhodně neobejdou, pak zvolte kompromis a vybírejte mezi nimi ty "zdravější". I dětem budou více prospívat čokolády s vysokým podílem kakaa, sušené ovoce, ořechy, cereální tyčinky nebo doma připravené sladké pečivo. I když nic z toho pravděpodobně nebude tak dobré jako nugátová pomazánka či čokoládové vajíčko se Šmoulíkem…

děti a obezita

Následující údaje vyplynuly z aktuálního výzkumu agentury STEM/MARK provedeného v rámci preventivní kampaně VZP Žij zdravě:

  • Děti obézních lidí se 3x častěji potýkají s obezitou.
  • Pokud jsou oba rodiče obézní, je velice pravděpodobné, že se budou s obezitou nebo nadváhou potýkat i jejich děti.
  • Z průzkumu VZP vyplynulo, že 45 % respondentů s obezitou a 43 % respondentů s nadváhou mají obézní oba rodiče.
  • Pokud je obézní jeden z rodičů, vyskytuje se obezita u 27 % a nadváha u 35 % dotazovaných.
  • 45 % lidí, kteří měli v dětství nadváhu, trpí v dospělosti obezitou.