Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jíme dehet i lidské vlasy. Jaká jsou další děsivá fakta o jídle?

aktualizováno 
Jídlo dnes nemůže jen chutnat, musí taky dobře vypadat. Výrobci ovšem někdy k vylepšení vzhledu používají ingredience, které by mnozí lidé sotva vzali do pusy, kdyby věděli, z čeho pocházejí. Třeba lesk některým pokrmům dodává voskovitý výměšek brouka červce lakového. Některé složky v potravinách nejsou jen "nechutné", ale mohou nám i ublížit.
Nadýchaný chleba pomůže vytvořit E920 a džus zase obarvit E102. Dobrou chuť! (ilustrační snímek

Nadýchaný chleba pomůže vytvořit E920 a džus zase obarvit E102. Dobrou chuť! (ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Od nejrůznějších kontaminantů, které se do jídla dostanou víceméně omylem, přes podivné přídavné látky prazvláštního původu až po zdraví škodlivá potravinová barviva a přísady. Přečtěte si, co vlastně jíte, možná budete překvapeni. 

Chlupy hlodavců a lidské vlasy

Je jasné, že i přes veškerou snahu o důslednou hygienu se prostě občas nějaký ten chloupek v jídle objeví. V USA dokonce FDA (Food and Drug Administration) dovoluje chlupy hlodavců v jídle, pokud jich tam není příliš mnoho. Konkrétně je povolen jeden chlup na každých sto gramů jídla. Chlupy, stejně jako hmyz, jsou považovány za přirozené kontaminanty a v malém množství, ať už je to jakkoli nechutné, jsou pro konzumaci neškodné. 

Něco jiného však je, když se nejedlé látky jako peří, prasečí štětiny nebo dokonce lidské vlasy do jídla přidávají záměrně. Například takový L-cystein E920, který se vyrábí z peří, oslích kopyt, chlupů či lidských vlasů. L-cystein lze vyrábět i synteticky, ale levnější je získávat ho z odpadu jako jsou lidské vlasy. 

Nejčastěji jde o vlasy zákazníků z čínských kadeřnictví. Aminokyselina L-cystein se v podobě bílého prášku používá jako kypřící přípravek na pečení, aby těsto bylo pružnější a pevnější. Obecně se považuje za látku pro člověka bezpečnou, ale pokusy na zvířatech ukázaly i jisté nežádoucí účinky jako například poškození jater a funkce ledvin. 

Brouci v jogurtech a zmrzlinách

Teď se nebavíme o muškách, které se utopí ve zmrzlině. Řeč je o broucích, kteří potravinám dodávají lákavou krásně červenou barvu. Především vegani by měli vědět, že karmín, červené potravinové barvivo neboli E120, se vyrábí z rozdrcených červených zadečků samiček afrického hmyzu Dactylopius Coccus (červec nopálový). Více o tomto barvivu si můžete přečíst zde.

Karmín se běžně přidává do jogurtů, především těch jahodových, sušenek, bonbonů, zmrzlin a ovocných džusů, ale také do dekorativní kosmetiky. Karmínem se také obarvují potraviny určené pro děti, ale podle odborníků může karmín způsobovat hyperaktivitu, alergické reakce nebo dokonce astma. 

Červec nopálový je sice součástí přírody, ale proč ho  jíst v jahodovém jogurtu?

Červec nopálový je sice součástí přírody, ale proč ho jíst v jahodovém jogurtu?

Což takhle dát si dehet

Červeň Allura AC neboli E129 se získává z uhelného dehtu a ropy a běžně se používá na obarvování žvýkaček, sladkostí, limonád nebo také salámů. Setkáte se s ní ovšem i v kosmetice, lécích a šamponech. Přitom se nejedná o naprosto bezpečnou látku, studie ukázaly, že E129 může způsobovat hyperaktivitu u dětí, zhoršovat příznaky astmatu a vyvolávat alergické reakce.

Aby maso a uzeniny měly správnou barvu a aby se v nich nešířily plísně a bakterie, přidává se do nich dusičnan sodný či E251. Tento bílý, ve vodě rozpustný prášek není toxický, ale přeměňuje se na dusitany, které již určité negativní účinky mají. Citlivým osobám mohou vyvolat závratě, vyrážky, potíže s dýcháním ci bolesti hlavy. Použití dusičnanů v dětských potravinách je u nás naštěstí zakázáno. Ovšem dospělí si na nich mohou pochutnávat dál. 

Kuřecí nugetky bez kuřecího masa

Ty lahodné křupavé osmažené kuřecí nugetky ve skutečnosti moc masa neobsahují. Hmota, která má připomínat kuřecí maso, se vyrábí z prakticky nestravitelných zbytků kuřete, jako jsou kosti a kůže. 

Chutné pokrmy

Vybírejte pečlivě, kde se najíte a navštěvujte ověřené restaurace. Na Raketa.cz  nejdete skvělá místa, kam můžete zajít na výtečný tatarák, šťavnatý steak, luxusní sushi nebo poctivý domácí burger.

Růžová kaše, která vznikne důkladným rozmixováním těchto zbytků, se pak namočí do čpavku, aby se zbavila bakterií, smíchá se se spoustou chemikálií a barviv, dochutí hromadou soli a kořením a osmaží v oleji. Zkuste si na internetu najít, jak vlastně vypadá takové mechanicky separované kuřecí, nejspíš vás přejde chuť. 

Podezřelá hmota aneb jak se vyrábí separát:

Lesk jako blesk z orientálního brouka

Šelak neboli E904 se používá třeba na nábytek, aby se krásně blýskal. Ale jelikož i některé potraviny vypadají mnohem lákavěji, když se hezky lesknou, je šelak hojně využíván i v potravinářském průmyslu. A z čeho že se tento žádaný lesk získává? Možná to raději ani vědět nechtějte. 

Existuje brouk jménem červec lakový, který se vyskytuje především v orientálních zemích jako Indie, Malajsie nebo Thajsko. A jeho voskovitý výměšek pomáhá vytvářet efekt lesklého povrchu u ovoce nebo u laskomin jako lentilky, želé bonbony či produkty s čokoládovou polevou. Šelak je i součástí lepidel, přípravků na podlahy, laků na vlasy a na nehty, obecně se však považuje za bezpečnou a neškodnou přísadu. 

Čím žlutější džus, tím chutnější?

Výrazné barvy nás konzumenty prostě lákají a výrobci potravin si toho jsou velmi dobře vědomi. Co na tom, že některá potravinářská barviva pocházejí z věcí, které byste asi nikdy do úst nedali. Jako třeba světle oranžový prášek tartrazin (E102), který se synteticky získává z kamenouhelného dehtu. 

Potravinám jako ovocné džusy, konzervované ovoce, omáčky, majonézy, hořčice či různé cukrovinky dodává krásně výraznou žlutou barvu. U některých lidí se však může po požití takových potravin vyskytnout astma, kopřivka, alergické reakce nebo akné, u dětí pak hyperaktivita. Vědecké výzkumy také naznačují spojitost mezi tartrazinem a kožními nádory. 

Ovoce a zelenina mají méně živin než dříve

Americké ministerstvo zemědělství potvrdilo, že obsah živin v ovoci a zelenině se stále snižuje. Potravninářský průmysl se totiž mnohem více zabývá vzhledem produktů v obchodech než vlastním obsahem. Pro nás to znamená, že bychom měli jíst více čerstvého ovoce a zeleniny než kdy jindy, abychom získali potřebné množství vitaminů a minerálů. 

Lékař Pavel Kohout, vedoucí Centra výživy Thomayerovy nemocnice a člen Fóra zdravé výživy, s tímto tvrzením souhlasí jen částečně. 

"U ovoce a zeleniny záleží na tom, kde a jak jsou pěstovány. Pokud se jedná o rychlenou zeleninu, podtržené ovoce, které nestačí dozrát, jistě je zde obsah živin nižší. Pokud bychom ale srovnali dřívější a nově vyšlechtěné odrůdy, bude v jednom jablku více cukru, více vitaminu C, bude i chutnější, podobně v pomerančích a mandarinkách nebudou pecky, plody obecně budou větší," vysvětluje Pavel Kohout.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.