Datum Velikonoc určily tabulky

- Pro určování správného data Velikonoc se užívaly tabulky. V křesťanské církvi sice postupně převládalo slavení Velikonoc první neděli po prvním jarním úplňku, ale s ohledem na tehdejší znalosti astronomie, byl těžké poznat, kdy nastal právě tento čas. Proto lidem pomáhaly právě tabulky.

Zvyk dávat velikonoční vajíčka vznikl v Persii. Kromě křesťanů jej přijali i Židé, Egypťané a Hindové.

Nejstarší tabulku sestavil alexandrijský biskup Dionysius, který zemřel v roce 264. Jeho pokračovatelé zjistili, že data Velikonoc se vždy ve stejném pořadí přesně opakují po 532 letech.

K nejpoužívanějším patřily tabulky, které sestrojil v osmém století anglosaský mnich Beda Venerabilis (Ctihodný).

Tabulky bývaly součástí misálů, knih s mešními texty. Křesťané v různých částech světa tak slavili Velikonoce jednotně, což bylo velmi důležité ve středověku, kdy šíření informací bylo obtížné a pomalé.

Velikonoce ovlivňují celý církevní rok, protože se z nich odvozuje celý jeho průběh i data řady dalších svátků, například konec masopustu a začátek předvelikonočního půstu, letnice nebo svátek Božího těla.

Z velikonočních tabulek vycházejí i moderní chronologické tabulky. Ty dnes používají zejména historikové a archiváři při datování dávných písemností. Badatelé v českých zemích používají hlavně příručku, kterou před druhou světovou válkou sestavil profesor Univerzity Karlovy Gustav Friedrich.