Přítomnost přídatných látek označovaných písmenem E a číselným kódem musí být uvedena na obalu potravin. V Česku se jich objevuje zhruba 300, ale laik se mezi nimi těžko orientuje.
Přídatné látky například zlepšují vzhled potravin, prodlužují jejich trvanlivost nebo snižují energetickou hodnotu. Stránky obsahují mimo jiné databázi "éček", informace o jejich využití v potravinářském průmyslu a o účincích na lidský organismus. Součástí stránek je také internetová poradna.
Většina éček je zdraví zcela neškodná, většímu množství jiných by se ale lidé měli raději vyhýbat. Například u konzervantu dusičnanu sodného se zájemce dočte, že u citlivých lidí způsobuje závratě, nevolnost a dýchací problémy. ¨
Existuje i riziko, že se dusičnany mohou redukovat na více nebezpečné a karcinogenní dusitany. Některé další konzervanty mohou u astmatiků vyvolat záchvat.
Éček v potravinách přibývá
Podle Terezy Vrbové, která odpovídá na dotazy v poradně, se označení E používá v Evropě, v Austrálii platí stejný číselný kód, ale neuvádí se písmeno E. V Kanadě a USA se používají názvy přídatných látek.
S tím, jak se zvyšují znalosti o chemických a fyzikálních pochodech, zvyšuje množství využívaných přídatných látek. Odhaduje se, že v USA se jich přidává do potravin už více než 2500.
V ČR se jejich počet výrazně zvýšil po roce 1989 s příchodem velkých potravinářských koncernů. Následně i domácí výrobci si uvědomili, že chtějí-li konkurovat zahraničním kolegům, musejí vyrábět trvanlivější a zároveň vzhledově lákavější a chuťově výraznější potraviny.
Mezi přídatné látky patří i guma guar, která se získává ze semen rostliny guma cyamopsis pěstovaných v Indii, Pákistánu a USA. V Evropě se nedávno objevila znečištěná dioxinem, který může vyvolat ve vyšší koncentraci rakovinu a u dětí vývojové vady.
České úřady potraviny zasažené touto nebezpečnou látkou stáhly z prodeje. Čelily nicméně kritice, že zareagovaly pozdě.
