Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dámy, nebojte se sednout za volant. Řídit se můžete naučit kdykoli

aktualizováno 
V řízení auta míváme občas mezery − časové. Pár let nás za volant nepustí manžel, pár let nedostaneme služební auto nebo se k řidičáku odhodláme třeba až ve čtyřiceti, a když pak máme začít řídit, je tu problém. Strach. Jak ho odbourat a stát se plynulou součástí silničního provozu?


"Řidičák jsem si udělala teď po třicítce, ale auto řídit se bojím. Najednou bych měla ovládnout zónu, kterou jsem odjakživa považovala za životu nepřístupnou? Šla jsem na to tedy od lesa a našla si vesnickou autoškolu s instruktorem, který se bez váhání dá označit za psychoanalytika. Jezdila jsem s ním naprosto v klidu, a to i v Brně po centru. Ale bez něj mi to už nejde,“ směje se třiatřicetiletá Katka.

Od zkoušky je to už rok a půl a ona od té doby za volant nesedla. Největší strach má z aut na benzin, protože řidičák si dělala v dieselu, a papíry prý má jen pro případ, že by někdy potřebovala jet tam, kam nejezdí hromadná doprava.

Sednout za volant v pozdějším věku, než je nevědomých osmnáct, nebo se do auta vrátit po delší době, kdy řídil manžel a vás k tomu nepustil, není žádná legrace. Mezi mladíky se silnými auty od bohatých tatínků, šílenci ve služebních vozech, kterým na nějakém škrábanci nesejde, a kamiony bezohledně plujícími podle vlastních pravidel přežije jen silná povaha.

Přesto není nemožné se do silničního provozu vrátit a užívat si tak samostatnosti, kterou vám vůz a řidičák dopřejí. "Hlavně bychom si měly uvědomit, že když začneme řídit po městě a budeme dodržovat předpisy, můžeme maximálně ,spáchat‘ pár obouchaných plechů. Není se čeho bát," uklidňuje Alžběta Javůrková z Prahy. Řídit začala v šestadvaceti, protože ji k tomu přiměl zaměstnavatel.

"Než jsem měla odjezdit první den, projela jsem si v noci celou trasu." Což je tip, který jsem při přípravě článku slýchala mnohokrát. V noci bývají silnice prázdné a nikdo na vás netroubí, když vám auto na křižovatce ‘chcípne‘ a nedokážete se rozjet ani na třetí zelenou. Když si tak projedete několikrát za sebou své nejčastější trasy, budete ve dne mnohem jistější.

Řidičák klidně až v důchodu

"Ženám, které delší dobu neřídily, doporučuji zopakovat si pravidla silničního provozu a podívat se na změny v zákonu o provozu na pozemních komunikacích, jako spolujezdec si zopakovat a zkusit v duchu řešit dopravní situace," radí Petr Hůrský, ředitel autoškoly ÚAMK (Ústředního automotoklubu). "Teprve potom jděte do autoškoly a absolvujte několik kondičních, zdokonalovacích jízd. Tam vám pomůžou zopakovat si všechno od základních pravidel ovládání vozidla až po praktické řešení složitých křižovatek."

Většina dlouholetých neřidiček se shoduje na tom, že nejtěžší je začít a zbavit se strachu ze zmatku v provozu. Nejlepší je postupovat krok za krokem a těžit z toho, co je ženám za volantem vlastní - klid a rozvážnost. I psycholog Karel Havlík, autor Psychologie pro řidiče, říká: "Cíl většiny motoristek je prostý - přepravit se bez úhony z místa na místo. Nepotřebují si přitom nic dokazovat…"

A nebojte se ani toho, že byste byla v autoškole nejstarší. Petr Hůrský si vzpomíná na úspěšnou žačku, které bylo 75 let: "Řidičské oprávnění získala v osmnácti letech a od té doby neřídila. Až když ovdověla, byla víceméně donucena opět usednout za volant. Kvůli pokroku techniky a rozvoji motorismu jsme v podstatě absolvovali celý kurz a ještě několik hodin praxe navíc. Vím ale zaručeně, že uvedená dáma jezdí a na svoji chaloupku se bezpečně dopraví sama."

Ženy, které se vracejí za volant po delší pauze, dohánějí svůj handicap usilovným a pečlivým studiem teorie. Praktický výcvik je podle instruktora vždy náročnější než u mladší generace, ale nechce odrazovat starší řidičky od toho, aby usedaly za volant. Jeho nejhorší žáci prý byli vždy muži, a to mladšího věku.

Což potvrzuje i Václav Ircing z BESIP, který si chování řidiček všímal při pořádání kurzů bezpečné jízdy: "Ženy se řídí přesně podle našich rad. Jsou vnímavější. A vzhledem k tomu, že úkoly plní tak, jak jim řekneme, tak mají obrovsky vzestupnou tendenci při učení," říká Ircing.

Zvládneme hodně, za volantem to ale vadí

Přestože jezdíme většinou pomalu a obezřetně, nemusí to znamenat, že jezdíme absolutně bezpečně. Sice nezpůsobujeme tolik nehod ve vysokých rychlostech, spíš jen "muchláme plechy", ale přesto bychom si měly na pár rizikových faktorů dát větší pozor.

Naše schopnost vnímat a dělat několik věcí najednou je v životě výhodou, ale na silnici se nevyplácí. Nejvíc nehod totiž ženy páchají z nesoustředěnosti a v myšlenkách na deset problémů naráz jsou schopné přehlédnout stopku jedna dvě.

Psycholog Havlík nám naše chyby servíruje pěkně pohromadě: opožděné rozhodování, rozptýlená pozornost, nerozhodnost a špatné prostorové vnímání. Všechny lze naštěstí neutralizovat, některé tak, že se budeme vědomě soustředit jen na jízdu, další tréninkem. Soustředit se jen na jízdu není tak jednoduché. Musíte (většinou) zpacifikovat děti, mobil, rádio, zkrátka všechno, co vás ruší. Z obyčejných ohlédnutí na zadní sedačky, kde jedno dítě škrtí druhé, nebo z ladění oblíbené stanice je nejvíc průšvihů.

Špatné prostorové vnímání patří mezi chyby, které můžeme napravit tréninkem. Nejpatrnější je při snaze zaparkovat do řady stojících vozidel. To je strašák, kvůli němuž jsou některé dámy schopné objet i několik bloků a hledat místo, do kterého se dá zajet přímo.

Alžběta Javůrková z úvodu našeho článku trénovala parkování před výlohou: "Když bylo u nás v ulici místo před obchodem, trénovala jsem parkování tam. V odraze ve skle jsem zjišťovala, kolik mám ještě na obou stranách místa."

Instruktor z autoškoly navrhuje další postup: "Doporučuji všem ženám, které parkování trápí, zajet na opuštěné místo na rovině, pomocí kolíků si vyznačit prostor, do kterého chci zaparkovat, a trénovat. Zpočátku by mělo být větší a postupně ho zmenšujte na velikost vašeho auta. Tím se vyhnete nejapným připomínkám sousedů a případných čumilů."

Vhodný spolujezdec − základ úspěchu

Ať už se návratu za volant bojíte z jakéhokoliv důvodu, zpracujte svůj strach na užitečný varovný signál a nenechte se ovládnout panikou. Na to je dobré nebrat si do auta na své první jízdy nervózní jedince a choleriky. Spadá-li do takové skupiny váš manžel a spoluvlastník auta, pak je mi líto, ale musíte ho z přepravy vyloučit. Je to pro jeho dobro. Jestli chce získat do rodiny šikovnou řidičku, nesmí vás znervózňovat výkřiky, chytáním se za hlavu nebo za úchytku nade dveřmi a vyhlašováním perel typu: Ty ten motor neslyšíš?

Po prostudování pravidel, kondičních jízdách s instruktorem a několika hodinách klidných samostatných jízd (Pavel Hůrský doporučuje víkendy dopoledne) se mu můžete pochlubit. Konečně si bude moci odpočinout od neustálého dopravování členů rodiny z místa na místo − má ve vás pomocnici.

Tip od odborníka: Nepodlehněte pokušení natrénovat si bezpečně pouze těch několik tras, které potřebujete k životu. Pak by vás vykolejila každá objížďka nebo vypnuté semafory.

Automat − poslední záchrana

Přestože naše republika je stále baštou aut se standardním řazením a vozů s automatem u nás moc nejezdí, znamenají naději pro všechny (nejen ženy), kteří už snahy o řidičák téměř vzdali. Existuje totiž dobrý důvod, proč v zemích, kde vládne automatické řazení, jezdí děti od šestnácti let a babičky skoro do osmdesátky. Mají o jednu obrovskou starost méně. Nemusí se soustředit na řazení a přeřazování ve chvílích, kdy mají zrovna plné ruce volantu a plnou hlavu starostí s provozem.

Řazení bývá v našich ženských rukou kamenem úrazu, protože tady končí legrace, tady je přímý styk s technikou a násilí ani přemlouvání nepomůže. Takže když vám to opravdu nejde, motor vážně neslyšíte a kudy jedete, tudy za vámi odletují kusy převodovky, najděte si autoškolu, kde nabízejí kurzy pro automaty, a pořiďte si auto s nádherně jednoduchou pákou. Najdete na ní jen písmena D (jet), P (parkovat), R (couvat) a N jako neutrál, možná ještě jedničku a dvojku na jízdu do strmých kopců. S tímhle autem se vám rozhodně nestane, že by vám zhasnul motor na křižovatce nebo byste při rozjíždění do kopce ztratila po půlhodince nervy a lidi kolem sluch.

Za úspěšné zvládnutí silnic se odměňte něčím, co vám promění auto z plechového nepřítele na pomocníka na čtyřech kolech. Přívěsek na klíče, držák na kávu, ortopedická podložka pod záda − to všechno potěší i pomůže.

A končit budeme pochvalou od Petra Hůrského, kterých není při návratu za volant nikdy dost: "Postrachem silnic ženy a především ženy vyššího věku stoprocentně nejsou a nebudou. Profesionální řidiči by mohli hodiny vyprávět o hrozbách takzvaných řidičů-kravaťáků, řidičů-kloboukářů či pozvolna vymírajících řidičů-vajíčkářů. Nikde jsem ale nezaznamenal nebezpečnou kategorii starších dam," uzavírá ředitel autoškoly.

Kupujeme auto

Pořizujete si k novému řidičáku i nové auto? Pak byste měla mít jasno v tom, co od něj chcete:

Co byste měla vědět, než se vypravíte na nákup auta?
Rozmyslete si, jak často a na co chcete vůz používat a kolik do něj hodláte investovat. Zajímat byste se také měla o spotřebu vozu. A nezapomeňte, že koupí vozu vše nekončí, že jsou nutné další finanční výdaje - za úvěr či leasing poskytnutý na vůz, povinnou STK, emise, dálniční známku, pojištění proti krádeži a další.

Na co se nejčastěji zapomeneme zeptat?
Jaké budou další náklady s vozidlem, protože nákup auta je jen začátek. Vozidlo se musí převést na nového majitele, pojistit povinným a ještě lépe i havarijním pojištěním. A protože úplně nevidíte do každého vozidla, je dobré ho co nejdříve nechat prohlédnout v servisu a vyměnit minimálně olej v motoru a všechny filtry.

Je lepší vzít s sebou na nákup auta nějakého muže?
Jak kdy. Někdy se můžete setkat s prodejcem, který z vás bude unešený a jen tak mimochodem spiklenecky utrousí, že právě tento vůz se bude za týden zlevňovat. Ale můžete narazit i na takového, který ženu pokládá za bytost s nižším technickým IQ, svůj výklad schválně prokládá velmi odbornými výrazy a baví se vaším zmateným výrazem a zoufalými otázkami. Pak je dobré mít po boku muže − a je jedno, zda jde o manžela nebo kamaráda − který se v autech vyzná a dobře mířenými dotazy prodejce zklidní. Drtivá většina prodejců je však profesionálně vyškolena v přístupu k zákazníkům, takže o automobilu se dozvíte veškeré informace bez ohledu na to, zda vedle vás někdo stojí či nikoliv.

Radí Martin Dudek, Auto ESA

Zaparkujte

Hlavní postrach městských řidiček, parkování, se dá zvládnout jedině cvikem. Návod najdete ZDE

Anketa

JAK JSEM SE UČILA (ZNOVU) ŘÍDIT

FRANTIŠKA TĚŠÍNSKÁ (51), kosmetická redaktorka
Řidičské oprávnění jsem získala už na gymnáziu, ale bohužel jsem neměla auto. Malou praxi jsem posbírala občasnou jízdou po venkovských silnicích a polích s bakelitovým rytířem trabantem s řadicí pákou pod volantem, a to bylo všechno. V průběhu let jsem se nechala vozit a moc si přála, abych mohla řídit auto a být samostatná. Neměla jsem ale odvahu a postupně jsem se začala dost obávat provozu na silnici. Když mi v bývalé práci nabídli služební vůz, byla jsem nadšená. Zaměstnavatel mi velkoryse zaplatil kondiční jízdy v autoškole. Souhlasila jsem s podmínkou, že můj učitel bude laskavý a trpělivý. Při třetí hodině se ale ukázalo, že ten pán je cholerik. Řval na mě na každé křižovatce. Myslím, že mě navždy odradil od mé touhy stát se řidičkou. Třeba si dám časem inzerát, že hledám učitele flegmatika, který ztratil hlas.

JANA BLAŽÍČKOVÁ (43), podnikatelka
Dělala jsem autoškolu třikrát (!) a teprve napotřetí se to povedlo, ovšem získala jsem řidičák zcela zvláštní - pouze na automat. Že to lze, ví jen málokdo, respektive téměř nikdo. Já se o tom dozvěděla jen náhodou. Jízdy a řízení v autě s automatem jsou pochopitelně mnohem snazší. Mě to uchvátilo a velmi mi to pomohlo, a tak bych ráda tuto informaci nějak sdělila dál. Dnes už mám najeto 17 tisíc kilometrů. Určitě je to dobrý způsob pro ty, kteří dlouho nejezdili. Kondiční jízdy s automatem a pak hurá na silnici. Prý to dělají hodně cizinky.

LADA CHARVÁTOVÁ (41), majitelka firmy s bytovým textilem
K řízení jsem se vracela z nutnosti organizovat a zásobovat pětičlennou rodinu. Absolvovala jsem dva pokusy. První jsem vzdala po 2. kondiční jízdě. Po narození třetího dítěte a po dvaceti letech od obdržení řidičáku jsem si ve svých asi 40 letech koupila kondiční jízdy a vyšlo to. Pravda, jezdím s automatem, ale řídím velké sedmimístné auto (Ford S-MAX), dojedu, kam potřebuji, nevyhýbám se žádným zdánlivě komplikovaným místům, používám navigaci, snažím se jezdit svižně a ohleduplně, zakazuji si zmatkovat. Získala jsem pocit větší volnosti. Mám radost, že jsem překonala nedůvěru v sebe samu a ve své schopnosti.





Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
UKÁZKA Z KNIHY: Ženy by teď měly muže podržet, tvrdí psycholog Zimbardo

„Na rozdíl od žen a jejich emancipačních hnutí se muži nikdy nezformovali, aby zaktualizovali svou roli ve společnosti,“ píše psycholog Philip Zimbardo ve své...  celý článek

Ilustrační fotografie
Pět tipů, jak zlepšit fyzickou kondici. Na začátku pomůže rychlá chůze

Uvědomujete si to pokaždé, když dobíháte autobus, protože se ještě několik zastávek snažíte maskovat své funění. Vaše fyzická kondice je na bodu mrazu. Chtěli...  celý článek

Exotické smoothie s mangem a marakujou
Takhle chutná léto nejlépe. Ve sklenici a třeba s troškou alkoholu

V tuto roční dobu si ovoce užívá i ten nejzapálenější fanoušek pečínky. Je všude kolem, někdy – třeba na zahradě – stačí jen natáhnout ruku a hodovat. Občas...  celý článek

(Ilustrační foto)
Zmírnit bolesti při menstruaci umí heřmánek, teplo i endorfiny

Asi to znáte. Bolest v podbřišku přichází obvykle v prvních dnech cyklu a může se zdržet pár hodin nebo i pár dnů. Každopádně nám běžný život moc neulehčí....  celý článek

Není radno podceňovat obsah vaší kabelky. Může vás zachránit před spálením nebo...
Deset věcí, které by nám v létě neměly chybět v kabelce

Dámská kabelka je jako truhlice s pokladem. Vejde se do ní tolik věcí, že se občas nestačíme divit. Vedle nezbytností, jako jsou peněženka či klíče, by v ní...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Kdy je ve vztahu čas na: miluji tě? Pro většinu po třech měsících

Jak snadno se vám vyslovuje vytoužená, ale i obávaná věta začínajících vztahů: miluji tě? Zatímco pro někoho ta slova až tak moc neznamenají, jiní se je...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Martiny: Po dvaceti letech odešel od ženy, ale mně už je to jedno

Ve svém životě jsme měla jen dva vážné vztahy. Ten první byl s manželem. Pár let po jeho smrti jsem si začala se ženatým mužem. Více než dvacet let jsem...  celý článek

Ilustrační fotografie
Jak si užít prázdniny bez dětí? Čas na rande s manželem i delší spánek

Potomci zmizí na tábor nebo k babičce a vy máte s mužem najednou čas pro sebe. Co najednou s volným časem? Jděte spolu na rande, přispěte si a u snídaně si...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Rozlučte se s kostrbatými očními linkami, takhle je zvládnete i levou rukou
Rozlučte se s kostrbatými očními linkami, takhle je zvládnete i levou rukou

Na rovnou linku potřebujete tolik pokusů, až vám ze samého odličování slzí oči, přesto se ale nedá říct, že by vás oční linka vyloženě zdobila? Zapomeňte na kos... celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.