Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Běžně si infekce CMV ani nevšimneme, ale v těhotenství může uškodit

  0:14aktualizováno  0:14
Lidským cytomegalovirem se většina z nás za život nakazí a nezaznamená skoro žádné obtíže, pokud nemáme oslabený imunitní systém. Lékaři však odhadují, že postihuje a způsobuje vrozené defekty více dětem než například Downův syndrom. Nejnebezpečnější je do 20. týdne těhotenství.
Riziko hrozí hlavně maminkách malých dětí a učitelkám. (ilustrační snímek)

Riziko hrozí hlavně maminkách malých dětí a učitelkám. (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Lidský cytomegalovirus (CMV) patří mezi herpetické viry podobně jako opar nebo plané neštovice. Když se jím nakazíte, zůstává už navždy přítomný v těle a může se znovu projevit při oslabení imunity. Odborníci odhadují, že CMV v sobě má ve vyspělých státech okolo 50 % populace a více, v rozvojových zemích skoro každý člověk, kvůli horšímu hygienickému standardu.

Vysoká promořenost populace

Jeho všudypřítomnost mezi lidmi je vlastně pro lidské zdraví plusem - pokud se jím jednou nakazíte, vytvoříte si protilátky a pro příště jste již chráněni. Přenáší se tělesnými tekutinami - tedy močí, slinami, mateřským mlékem, semenem, poševním sekretem atp. První infekce, která proběhne v dětství nebo mládí, si většinou zdraví lidé ani nevšimnou. V některých výjimečných případech se u nakaženého může projevit horečka, bolesti hlavy nebo zánět dýchacích cest. Zpravidla však bývá infekce CMV bez příznaků.

Pokud se cytomegalovirem poprvé v životě nakazí těhotná žena, může to značit možné problémy, ale není třeba hned panikařit. Podle údajů žurnálu Rev Med Virol z roku 2010 prodělá primární infekci v těhotenství 1 až 7 % všech těhotných žen, u 30 až 40 % z nich dojde i k jejímu přenosu na plod. Ta se pak podle odhadů lékařů projeví asi u 10 až 15 % nakažených novorozenců.

„Infekce CMV se u plodu může a nemusí projevit. Někdy je patrná již po porodu, kdy má dítě zvětšená játra, slezinu a příznaky žloutenky. To se však dá zaměnit s tzv. novorozeneckou žloutenkou, která není infekčního původu, ale vzniká v prvních dnech po porodu odbouráváním fetálního hemoglobinu a adaptací dítěte na zevní prostředí. Mezi pozdní důsledky, které se mohou projevit i u dítěte, u kterého po porodu zjevně nic nenajdeme, patří například poruchy učení, různé neurologické komplikace, poruchy zraku,“ vyjmenovává možné komplikace gynekolog a porodník Pavel Turčan. Přestože jste o této infekci dodnes možná neslyšeli, lékaři odhadují, že postihuje a způsobuje vrozené defekty více dětem než např. Downův syndrom.

Těhotné, pozor na plínky, dudlíky a lžičky

Cytomegalovirus se u žen v těhotenství běžně nediagnostikuje, ale Pavel Turčan by test doporučil rizikovým skupinám jako jsou pracovnice ve zdravotnictví nebo učitelky a další personál pracující s dětmi. Největší rizika jsou spojená s proděláním infekce před otěhotněním nebo v prvním trimestru těhotenství.

CMV - mám se bát?

Zkušenosti s CMV rozebírají maminky na webu eMimino.

„Prevence je zvláštní důraz na dodržování hygieny, hlavně důsledné mytí rukou. Zvláště to platí u žen s malými dětmi. Pokud víme, že někdo má aktivní CMV infekci, raději by se těhotné a ty, co plánují těhotenství, měly kontaktu s ním vyhnout. Pro těhotné to platí zvláště do 20. týdne těhotenství, kdy je riziko pro plod nejvyšší,“ upřesňuje porodník Turčan.

Na CMV zatím neexistuje vakcína a těhotné ani děti se na virus ani běžně netestují. Proto je podle odborníků důležité, aby si nastávající matky uvědomily možné způsoby nákazy, třeba při přebalování plínek dětem nebo sdílení stejné lžičky, a samy tak riziko minimalizovaly.

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.