Rozporuplné tvrzení zveřejnil doktor farmacie, Američan James DiNicolantonio, v odborném časopise Open Heart.
Každý z nás už určitě nesčetněkrát slyšel doporučení, že by měl ve své stravě nasycené tuky (tuky obsahující nasycené mastné kyseliny, které se vyskytují například v sádle, másle či tučném mase) nahradit nenasycenými mastnými kyselinami (obsaženými např. v rybách, rostlinných olejích).
James DiNicolantonio však tvrdí, že tato záměna není nutná; ve skutečnosti prý nemá na choroby srdce a cév pozitivní vliv. Neboli: není třeba se vyhýbat tučným jídlům, máslu či sádlu, vašemu srdci neublíží.
A k tomu doktor DiNicolantonio dodává, že když se z jídelníčku vypustí tučná strava, ale její výživová hodnota se nahradí sacharidy, zejména jednoduchými cukry, je z toho zdravotní malér. Tyto cukry samozřejmě nejsou jenom v zákuscích a slazených nápojích, ale i v potravinách, kde bychom je třeba ani nečekali, třeba v kečupu.
Od jeho tezí se pak odvíjely titulky v bulvárních médiích hlásající, že nikoli tuky, ale cukry jsou našimi zabijáky.
Experti v rozporu
DiNicolantonio ke zmíněným názorům na tuky dospěl rozborem vybraných dřívějších studií a u některých odborníků našel podporu. Například Brian Ratciffe, profesor výživy na univerzitě ve skotském Aberdeenu, jeho závěry vítá. "Důkazy získané za poslední tři desetiletí skutečně nepodporují doporučení, že by se měl snižovat příjem tuků a nasycených tuků," říká.
Rady pro zdravíPro člověka, který chce žít zdravě, ale není nemocný, a nepotřebuje si tedy jednotlivé složky stravy přesně propočítávat, platí staré dávné pravidlo: všeho s rozumem.
|
Podstatně větší skupina výživových expertů však závěry DiNicolantonia odmítá jako nepřesné.
"On dezinterpretuje vědecké důkazy," kritizuje Tom Sanders z lékařské fakulty londýnské školy King's College.
"Je nesmysl tvrdit, že by teorie, která spojuje konzumaci nasycených tuků se zvýšenou hladinou cholesterolu, byla chybná," brání současný stav také profesor Beruce Griffin, který se zabývá výživou a metabolismem na univerzitě v anglickém Surrey.
"Nasycené mastné kyseliny jednoznačně zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a přispívají také k prozánětlivému stavu organismu, který se v současnosti čím dál více diskutuje jako rizikový faktor právě onemocnění srdce a cév," oponuje Rudolf Poledne z pražského IKEMU a člen Fóra zdravé výživy, stejně jako Jiří Brát, z České společnosti chemické.
Jak je možné, že odborníci nejsou zajedno?
Vědci mohou - na rozdíl od lidí - vzít laboratorní potkany, dát je do výběhu a přesně sledovat jejich stravu, pohyb, nemoci, které se u nich vyskytnou, a z toho vyvodit nějaké závěry. Jenže ty samozřejmě nemusí platit pro člověka, který navíc žije mnohem déle a mnohostranněji než laboratorní zvířata.
Proto vědci využívají rozsáhlých studií, při nichž lidé například pravidelně vyplňují dotazníky o tom, co jedli, jak se chovali apod. Z nich se pak pomocí statistických metod dělají závěry, které však mohou být někdy zavádějící. Lidé třeba poctivě vyplní do dotazníků, kolik snědli rybího masa, jenomže tam už nemají kolonku, do níž by napsali, že to bylo v podobě obalovaného a na přepáleném tuku smaženého rybího filé... Výsledky takové studie pak mohou být zkreslené.
Proto se může stát, že výzkumníci, zvlášť když se soustředí jen na jednu část výsledků, mohou docházet k rozdílným vysvětlením. Často trvá dlouho, než se podaří najít většinovou shodu, jak získaná data pochopit.
18. února 2014 |
Výmluvné české příklady
"Pokud se u studie stoprocentně ohlídá přesnost jídelních záznamů (což je velmi náročné a ne vždy se to podaří), naprosto nezpochybnitelně vychází pozitivní efekt snížení množství nasycených tuků v jídelníčku," dodává profesor Poledne.
A dokazuje to výsledky nedávného šestitýdenního projektu provedeného v IKEMu. Osmnáct dobrovolníků bylo pod intenzivní kontrolou a dodržovalo stravu přesně připravenou pro každého účastníka individuálně. Jedna skupina měla jídlo bohaté na nasycené mastné kyseliny, druhá jídlo bohaté na nenasycené mastné kyseliny.
Na konci pokusu se ukázalo, že lidé, jejichž výživa byla založena na nasycených tucích, měli v těle vyšší koncentraci bílkoviny, která naznačuje prozánětlivý stav organismu (odborně se jí říká C-reaktivní protein – CRP) rizikový pro onemocnění srdce a cév. Pokus ukázal, že strava založená na nasycených mastných kyselinách určitě není zdravá.
Přesvědčivá jsou i celková data o české populaci, která uvádí profesor Poledne: "Od ledna 1991 byly u nás zrušeny dotace na mléčné a masné výrobky. Následně prudce klesla spotřeba másla. Nahradily ho rostlinné tuky a dramaticky poklesla úmrtnost na srdeční infarkty, prodloužila se průměrná délka života, což se v té době ještě nedá přičíst lepší medicínské péči."
Jednostranné zaměření provokativní studie
"Studie Jamese DiNicolantonia byla zaměřena pouze na vliv tuků a cukrů bezprostředně na onemocnění srdce a cév, tedy na aterosklerózu (kornatění tepen v důsledku ukládání tukových látek do stěn tepen - pozn. red.). Nezabývala se například dopadem tuků na tělesnou hmotnost," upozorňuje obezitolog Petr Sucharda ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
"Obezita, zvláště když je doprovázená cukrovkou, vysokým krevním tlakem a odchylkami tuků v krvi (takzvaným metabolickým syndromem), je nejsilnějším rizikovým faktorem pro vznik aterosklerózy," říká primář Sucharda. Jediným způsobem boje s obezitou je totiž podle něj snížení energetické hodnoty stravy a zásadním doporučením zůstává omezování všech tuků v jídelníčku," shrnuje.
Energie z cukrů: Z 10 na 5 %
V druhé části své práce doktor DiNicolantonio varuje před nahrazováním tuků sacharidy, zejména jednoduchými cukry.
S touto částí většina odborníků souhlasí. Právě v těchto dnech ostatně Světová zdravotnická organizace vydala k odborné diskusi návrh nového doporučení. Zatímco dosud radí, aby denní dávka cukru nepřesahovala deset procent celkového kalorického příjmu, nově chce doporučit, aby jednoduché cukry tvořily pouze pět procent z celkového příjmu energie. To pro běžného dospělého člověka představuje asi šest kávových lžiček cukru (ovšem i toho "ukrytého" v různých předpřipravených potravinách).
14. ledna 2014 |
Co považujete za zdraví škodlivější?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 20. března 2014. Anketa je uzavřena.
