Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cukr škodí mozku. Zhoršuje paměť a přispívá k depresím

aktualizováno 
Určitě už víte, že příliš cukru ve stravě zničí vaši snahu o štíhlou linii a může ohrožovat i srdeční zdraví. Věděli jste ale, že cukr má také neblahý vliv na mozek?

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Vědci odhalují stále nové skutečnosti, které ukazují, že nadměrná konzumace cukru může mít negativní dopad na mozkové zdraví, zhoršovat kognitivní funkce a ohrožovat duševní pohodu.

Odborníci se shodují na tom, že v malém množství konzumace cukru nijak zvlášť neškodí, ale bohužel většina z nás přijímá cukr ve stravě v nadměrné míře. Tato sladká pochutina se totiž neskrývá jen pod obecně známým názvem cukr, ale setkáte se s ní také pod jménem glukóza, fruktóza, med či kukuřičný sirup – tedy ve většině zpracovaných potravin, které jsou na trhu. 

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby jen 5 procent denního příjmu kalorií pocházelo z cukru, z běžné stravy ho však přijmeme mnohem více. Navíc je velmi jednoduché vybudovat si na cukru závislost.

Dietoložka Lenka Kaprhálová pro čtenáře iDNES.cz vysvětlila, že lidský organizmus má možnost využívat dva druhy energie. Ten první a základní je tuk. Jakmile není pro přijaté živiny využití, organizmus je umí přeměnit na tuk a uložit na horší časy. Sacharidy, potažmo cukr, jsou druhou variantou, kterou může tělo využívat k pokrytí energie – ve formě svalového nebo jaterního glykogenu.

„Ovšem na rozdíl od tuku je to velmi rychlé palivo a není-li možnost jej ihned využít (nepracuji fyzicky, ale sedím u PC), přemění se na mastné kyseliny mnohem rychleji. Ty jsou pak uloženy v zásobách podkožního nebo viscerálního tuku (ten je nebezpečný, protože má přímý vliv na kardiovaskulární systém). Například nadměrné množství ovocného cukru se ukládá výhradně do oblasti pupku. Pokud se tedy intenzivně nehýbeme, je konzumace sacharidů v nadměrném množství nebezpečná,“ uvedla Kaprhálová.

A dodala, že mozek využívá obě dvě varianty energie – ketony (vedlejší produkt při pálení tukové tkáně) nebo glukózu, hlavní produkt přijatých sacharidů.

Při využívání ketonů funguje mozek lépe, vyrovnaně a bez propadů energie. Podle dietoložky Kaprhálové existují skupiny lidí, kterým nadměrný přísun cukrů neublíží, alespoň ne hned. Mají tak rychlý metabolizmus, že nadbytečná energie přijatá z cukrů se okamžitě mění na teplo a není co ukládat. Tuto výbavu má cca 20 procent populace.

„Je to dědičné, sami můžeme kolem sebe vidět ty šťastlivce, kteří snědí, na co přijdou, a jsou stále štíhlí. Ostatní musí vzít v úvahu, že pokud čerpají vysoceoktanové palivo (což glukóza rozhodně je), musí ho ihned využít, jinak riskují další tukové polštářky. Další negativní vliv cukru se projevuje postupně a plíživě, urychluje stárnutí v organizmu,“ řekla Kaprhálová.

Pojďme se podívat na další rizika, která s sebou přináší strava bohatá na cukry, a jakým způsobem cukr může ovlivňovat naše chování, mozkové funkce a duševní zdraví.

Můžete si vybudovat závislost na cukru

Pravidelná a nadměrná konzumace sladkostí a potravin bohatých na cukr může podle odborníků vést až k závislosti. Cukr je látka, která uvolňuje dopamin a opioidy a podle některých studií může konzumace cukru vyvolávat příznaky závislosti, jako jsou abstinenční příznaky, záchvatové přejídání a výrazná touha po této látce. Tyto projevy, které mají pravděpodobně souvislost s neurochemickými změnami v mozku (v systému odměn), jsou také typické v případě užívání drog.

Domácí lékař

Neurovědec Jordan Gaines Lewis uvedl pro server Huffingtonpost, že stimulace mozkových center odměn kouskem čokolády je čas od času příjemná a pravděpodobně neškodná, ale pokud je centrum odměn aktivováno příliš a moc často, nabíháme si na problémy.

„Přílišná aktivace tohoto odměnového systému nastartuje série nešťastných událostí – ztrátu kontroly, bažení a zvýšenou toleranci na cukr,“ vysvětlila neurovědkyně Nicole Avena.

Zhoršuje paměť a schopnost učení

Nadměrná konzumace cukru může zhoršovat paměť a schopnost učení a doslova zpomalit mozek. Alespoň to tvrdí vědci z UCLA na základě výsledků jejich studie na krysách z roku 2012. Krysy, které byly krmeny velkým množstvím fruktózy, měly poničené synaptické aktivity v mozku (synapse - spojení dvou neuronů), čili komunikace mezi mozkovými buňkami byla poškozena.

Vysoký příjem cukru způsobil, že se u krys vyvinula rezistence na inzulín - hormon, který kontroluje hladiny krevního cukru a také reguluje funkci mozkových buněk. Inzulín posiluje synaptická spojení mezi mozkovými buňkami, pomáhá jim lépe komunikovat a tedy formovat silnější paměť. Pokud jsou však hladiny inzulínu sníženy důsledkem nadměrné konzumace cukru, kognitivní funkce mohou být poškozeny.

„Inzulín je důležitý v těle pro kontrolu krevního cukru, ale může také hrát důležitou roli v mozku,“ říká doktor Fernando Gomez-Pinilla, vedoucí autor studie, podle kterého se nově ukazuje, že strava bohatá na fruktózu poškozuje mozek i tělo.

Může přispívat k depresím a úzkosti

Pokud často jíte sladkosti, jistě vám jsou dobře známé náhlé poklesy a vzestupy hladin krevního cukru, které se projevují podrážděností, výkyvy nálad, zamlžením mozku a únavou. Jedna kobliha nebo sladká limonáda totiž způsobí prudký vzrůst hladiny cukru, následovaný rychlým poklesem. A právě rychlý pokles hladin cukru může vést k úzkostným pocitům, náladovosti a depresivním stavům.

Dietoložka Kaprhálová doplnila, že díky vlivu glukózy z přijatých sacharidů se podpoří vyplavení neurotransmiterů v mozku, které mají přímý vliv na naší náladu a rozpoložení.

„Jsou to například serotonin (hormon dobré nálady), adrenalin, noradrenalin (podporující aktivitu), dopamin a kyselina máselná – GABA. Proto po takovém jídle zažíváme libé pocity a je nám na chvíli dobře,“ řekla Kaprhálová, která dodala, že lidé ve stresu či v depresi dávají přednost potravinám jako colové nápoje, sušenky, čokoláda, bonbony, brambůrky, popcorn a podobně, a tím si nevědomky pomáhají přísunem sacharidů k vylepšení nálady, ale pouze dočasně.

„Je to začarovaný kruh. Vyrovnanější náladu člověk získá, pokud zabrání výkyvům v přijaté glukóze a ve stravě se zaměří na kvalitní tuky společně s bílkovinou. Je to jako na houpačce. Prudké zvýšení, po kterém následuje prudké snížení. A s ním i naše nálada a vyrovnanost,“ varuje Kaprhálová.

Chronicky vysoké hladiny krevního cukru byly také spojeny se zánětovými reakcemi v mozku a podle některých odborníků mohou být neurozáněty příčinou deprese.

Cukr může zvyšovat riziko demence

Strava bohatá na cukr by podle odborníků mohla zvyšovat riziko rozvinutí Alzheimerovy choroby. Odborná studie z roku 2013 zjistila, že rezistence na inzulín a hladiny krevní glukózy jsou spojeny s vyšším rizikem rozvinutí neurodegenerativních nemocí jako Alzheimerova choroba. Endokrinolog Medha Munshi se pro časopis New York Times vyjádřil, že výzkum přináší více důkazů o tom, že mozek je cílovým orgánem pro poškození vysokými hladinami krevního cukru.

Někteří odbornicí dokonce nazývají Alzheimerovu chorobu jako cukrovku třetího typu, což ukazuje, že strava může hrát důležitou roli v rozvinutí této nemoci.

Lenka Kaprhálová vysvětlila, že věkem se v těle mění kvalita bílkovin, ztrácí se pružnost, ohebnost a i citlivost jednotlivých receptorů (jsou také z bílkovin).

„Receptory jsou hlásiče, které mají za úkol říkat si o potřebné látky pro danou buňku. Jak jejich kvalita odchází, buňka nedostává potřebné množství látek a její funkčnost se horší. Z toho vznikají tzv. ´civilizační choroby´ jako například vysoký krevní tlak, cukrovka typu II, stařecká demence, a podobně. Tělo stárne,“ objasnila Kaprhálová. Podle ní tomu ještě pomůžeme tím, že jíme sacharidy v nadměrném množství, a tak tyto procesy začnou mnohem dříve.

„Přijaté cukry tzv. ´glykují´ (laicky řečeno – na protein se naváže glukóza a způsobí ztrátu pružnosti dané bílkoviny, jako když nám starší gumička do vlasů zpuchří). Takže nejen vrásky, které registrujeme, protože jsou vidět, ale podobné změny nastávají i uvnitř těla,“ říká Kaprhálová. A to se podle ní týká i mozku, který atrofuje dřív, než by musel.

Možná i proto je nástup těchto onemocnění o něco rychlejší, než tomu bylo v minulosti. Díky způsobu stravování a snížené fyzické aktivitě je tento proces ještě rychlejší. Kaprhálová doporučuje návrat ke střídmosti a přiměřenou fyzickou aktivitu (stačí obyčejná, ale pravidelná chůze), které mohou tento proces významně zpomalit.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.