Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Laboratorní testy vám mohou zachránit život. Na co máte nárok?

aktualizováno 
Možná vám připadá zbytečné nebo přehnané, když vás lékař kvůli sebemenšímu zdravotnímu problému posílá na odběr krve. Ale buďte za to rádi, může totiž mnohé odhalit. A včasná diagnóza vám pak může zachránit život.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Je to nepříjemné a nepohodlné. Na krevní odběry se totiž chodí většinou ráno, na lačno, a než se dostanete na řadu, pořádně vám kručí v břiše. Ale tyto obyčejné laboratorní testy dokážou mnohé objasnit nebo doplnit neúplnou lékařskou diagnózu.

V průmyslových zemích Evropy a v Severní Americe umírá více než polovina obyvatel na kardiovaskulární onemocnění, k nimž patří nejčastěji ateroskleróza a její komplikace. Třetinu úmrtí mají na svědomí zhoubné novotvary. A jejich úspěšná léčba závisí na včasném rozpoznání, když jsou ještě v počátečních stadiích. Dalším závažným onemocněním je cukrovka, která postihuje více než 8 % naší populace a její výskyt stále roste.

Domácí lékař

Jak říká profesor Jaroslav Racek z Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni, je tedy z výše uvedeného jasné, že screening se bude v dospělé populaci týkat především rizikových faktorů aterosklerózy, diabetu a nejčastějších zhoubných novotvarů.

Preventivní prohlídky mají smysl

Vyhýbat se tedy základním a obvykle jednoduchým laboratorním odběrům krve (nebo moči) je bláhové.

„Při preventivních prohlídkách hraje důležitou roli právě laboratorní vyšetření, protože na jeho základě může lékař podchytit zdravotní rizika včas a začít s pacientem pracovat. Praktický lékař by měl první preventivní prohlídku provést u pacienta, který se k němu přihlásí po ukončení péče u svého lékaře pro děti a dorost. To by mělo být po ukončení 19 let věku. Laboratorní vyšetření zahrnuje vyšetření koncentrace celkového cholesterolu a mělo by se opakovat ve věku 30, 40, 50 a 60 let. K tomu se přidává vyšetření glykémie (od 40 let pak ve dvouletých intervalech),“ říká doktor Racek.

Včasné odhalení poruchy metabolismu lipidů umožní zahájit léčebná opatření (režimová; při jejich neúčinnosti i podávání léků na snížení hladiny lipidů).

A jaké další základní laboratorní testy vás čekají? Patří sem také stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u všech osob nad 50 let věku.

„Protože se stále častěji objevují zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku i u osob mladších než 50 let, uvažuje se o posunutí věkové hranice pro screening kolorektálního karcinomu na 40 let. Dnešní testy prokazují bílkovinnou součást hemoglobinu, která je druhově specifická, a pacient tedy nemusí před vyšetřením držet dietu,“ vysvětluje profesor Jaroslav Racek.

Pokud jde o moč, pomocí diagnostického papírku lze upozornit například na diabetes mellitus (nález glukózy v moči), onemocnění ledvin apod. Laboratorní vyšetření provádí praktický lékař buď přímo v ordinaci s okamžitým zobrazením výsledku (tam lze provést například orientační chemické vyšetření moči či vyšetření krevního cukru), nebo pošle vzorky do laboratoře.

A co když nechci, nebo chci více?

Stále závažným problémem, se kterým se lékaři setkávají, je nedostatečná ukázněnost či malé zdravotní uvědomění.

Teplá moč i málo vody může ovlivnit výsledky testů u lékaře

Ilustrační fotografie

„Procento těch, kteří se řádně účastní screeningu, je stále nedostatečné, i když se po zavedení adresného zvaní na vyšetření zvýšilo,“ dodává doktor Jaroslav Racek. Na druhou stranu máte jako pacient právo odmítnout nejen základní vyšetření, ale také léky, které vám případně lékař navrhne užívat.

„Nemocný nemusí s léčbou souhlasit, je však na lékaři, aby nutnost léčby nemocnému vysvětlil a rovněž ho seznámil s možnými riziky, která mu hrozí, když se nebude řádně léčit,“ říká profesor Racek.

Preventivní vyšetření a screeningové programy jsou u nás na vysoké úrovni, navíc se stále doplňují a upřesňují. Pacient by si sám neměl laboratorní vyšetření indikovat a ve vlastním zájmu by se neměl vyhýbat preventivním prohlídkám. Podrobnosti o screeningových programech najdete například zde v sekci screening.

Tam také najdete podrobné vysvětlení zkratek, s nimiž se na své žádance můžete setkat. Zjistíte, proč vám lékař jednotlivá vyšetření předepsal, jaké zdravotní problémy z nich může diagnostikovat a jaký způsob léčby může zvolit.

„Chtěla jsem zjistit, jakou mám hladinu homocysteinu, protože můj tatínek ji má zvýšenou, tak jsem si zašla sama do laboratoře a vyšetření jsem si zaplatila,“ říká čtyřicetiletá Zuzana. Nechat si udělat vyšetření bez toho, že byste přišli za svým praktickým lékařem, samozřejmě můžete, ale jak zdůrazňuje doktor Jaroslav Loucký z Imalabu, nejbezpečnější a nejlepší způsob, jak výsledek testu interpretovat, je přímo ve spolupráci s lékařem.

„Můžete se dohodnout s ním, nebo se specialistou; některé laboratoře nabízejí prostřednictvím svých lékařů i případnou konzultační činnost. Pacient by měl být před návštěvou odběrové místnosti seznámen také se spektrem vyšetření, které laboratoř nabízí. Některá specializovanější vyšetření se provádějí jen na určitých pracovištích,“ dodává doktor Loucký.

Pane doktore, nerozumím

„Chodím pravidelně ke svému lékaři, pokaždé mě vyšetří, udělají se nějaké testy, dá mi do ruky výsledky se samými čísly a já vůbec netuším, jak na tom vlastně jsem. Když se ho zeptám, tak mě odbude s tím, ať jsem ráda, že jsem vlastně zdravá,“ říká padesátiletá Jarmila.

Její kamarádka má zase lékaře, který ji doslova zahrne odbornými informacemi, takže je na tom ve finále vlastně stejně: nedozvěděla se nic. Moje kamarádka zase říká, že když zabouchne dveře ordinace, polovinu informací zapomene a druhou si potřebuje najít na internetu, aby tomu vůbec porozuměla. Bohužel to tak bývá často. Proto nemlčte a ptejte se, i kdyby se na vás měl lékař dívat jako na blázna. Pokud ho vaše dotazy obtěžují, najděte si jiného.

Navíc se ptejte všude tam, kde získáte odborné informace, které nebudou zkreslené komerčními zájmy farmaceutických firem. Pro tyto účely vznikl v roce 2001 mezinárodní zdravotnický portál LabTestOnline (česká verze se spustila v roce 2008), kde se dozvíte vše, co potřebujete.

Článek vyšel v srpnovém čísle časopisu Zdraví.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.