Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bobří ocas, vemínka, žáby i veverky aneb gastronomie za Karla IV.

  0:36aktualizováno  0:36
Období 14. století bylo z gastronomického hlediska docela zajímavé. A i zde zanechal Karel IV. svou nesmazatelnou stopu - třeba nápadem na pěstování vinné révy v českých zemích. Jeho jídelníček vás ale možná překvapí, pochutnával si totiž i na vlaštovkách nebo veverkách.

Pečená žabí stehýnka | foto: Profimedia.cz

Co se týče jídla, nebylo 14. století zrovna nejhojnějším, kvůli změnám klimatu došlo i k několika hladomorům. Lidové vrstvy tak ve svém jídelníčku spoléhaly zejména na chléb a kaše, dnes tak oblíbené brambory zatím do Evropy nedorazily (stejně jako kukuřice, rajčata atp.)

Základem byly kaše a chléb

„Suroviny se od dnešních lišily. Na našem území se v karlovské době vůbec nevyskytovaly například brambory. Naopak jedna z kaší se vyráběla z konopného semínka. Základní komoditou byly obiloviny a z nich vyráběný chléb či placky, které byly součástí každého pokrmu, a kaše, a to jak slané, tak sladké,“ vyjmenovává Petr Studnička, vedoucí katedry hotelnictví na Vysoké škole hotelové v Praze. Kromě tradičních obilovin jako pohanka, špalda či žito se kaše vařily i ze sušeného bezu, lidé si pochutnávali i na vaječné nebo syrné kaši.

Oblibu si v českých zemích až dodneška zachovaly polévky, bez brambor byla ovšem jejich nabídka podstatně odlišná od těch dnešních. Tradičně českým receptem je gramatika, tedy pivní polévka, dále se lidé nasytili třeba polévkou z ořechů a křenu nebo mandlovou polévkou.

Češi byli hrachožrouti

Již tehdy se u obyvatel českých zemí projevovala láska ke sladkým hlavním jídlům (kterou jsme dodnes v kulinářském světě tak trochu raritou). „Součástí řady pokrmů byl med, například i vlaský hrách v homoli, což je hrachová kaše, byla dochucena medem. Dnes je takové jídlo pro mnohé těžko představitelné,“ upozorňuje Studnička a vyjmenovává další pochoutky jako jáhlová varmuže nebo mandlová baba.

Fotogalerie

„Vařený hrách smíchaný s vařenými kroupami byl tradičním českým jídlem od nepaměti. Pro chudinu byl hrách po mnoho století základem každodenní stravy. Ale jedli ho i bohatí měšťané,“ řekl v rozhovoru pro magazín Téma aristolog (znalec v oboru pokrmů a stolování) Vladimír Poštulka.

Spisovatel Zikmund Winter, který se zabýval velmi podrobně historií české kuchyně, napsal o tom, co se u nás jedlo ve 14. až 16. století: „Vždyť přece jen hlavní povaha české kuchyně byl hrách, maso, sýr, kaše, šišky (knedlíky) a koruna všeho chléb.“ Kromě těchto potravin jmenuje Winter na jiném místě ještě zelí a kroupy. Moučné pokrmy tedy byly v Čechách na prvních místech už od nejstarších časů.

Maso? Pečený ježek, vrána ale i losos

Masa si poddaní na rozdíl od šlechty neužívali každý den, ale asi bychom byli dnes zaskočeni, o jaké maso šlo.

„V dobách nejstarších se k jídlu upravovalo prakticky všechno, co bylo v lesích či na loukách k sehnání. Tedy i ježci (až donedávna velmi oblíbené jídlo potulných cikánů, nejlepší jsou prý ti s „prasečí“ hlavou), sysli (nejvíce ceněna byla syslí játra), veverky (často se vařily s cibulí a sušenými jablky), bobři a vrány (z těch se dělala hlavně polévka), žáby a hlemýždi. Tyto lahůdky byly především oblíbeny mezi pasáky dobytka, kteří si je mohli upéct nebo uvařit přímo v terénu. K jídlu se upravovali (a to nejen u nás, ale i v západní Evropě) dokonce i plši, především plch velký a plch lesní,“ popisuje Vladimír Poštulka.

Oblíbení byli také tetřevi, ze kterých se připravovala i paštika. V době půstu se maso mohlo konzumovat v neděli, úterý a čtvrtek. V tomto období lidé také konzumovali často ryby - lososa, pstruha, úhoře, štiku, piskoře, lína, jelce či sumce. Rybí maso, podobně jako šnečí, se totiž za maso nepovažovalo.

Bobří ocas a vemínka v omáčce

A Poštulka přidává k dobru i recept na bobří ocas zachycený z kuchařky Jana Severina sepsané v 15. století: „Zajímavé je, že se zde doporučuje použití řeckého, to znamená červeného vína, dále medu, mandlí, zázvoru, hřebíčku, muškátového květu, šafránu a pepře. Vařený a pak na víně dušený bobří ocas byl bezesporu jedním z nejoblíbenějších českých receptů ve středověku.“

Interaktivní příloha

Mezi oblíbené pokrmy středověku v českých zemích patřila podle Severinovy kuchařky také dušená vemínka. Ta se nasekala na proužky a vařila v omáčce z ušlehaných žloutků, nasekaných mandlí, červeného vína a másla. Omáčka se zahustila rozdrcenou topinkou a dochutila medem, solí, šafránem a dalším kořením. Koření bylo v té době velmi populární, zejména bohatší vrstvy se v něm vyloženě vyžívaly.

Mezi dalšími dobovými recepty vyjmenovává Petr Studnička z Vysoké školy hotelové i kuře pečené s medem, slepici se švestkovou omáčkou, pečené kančí, beránka v černé omáčce, vepřovinu, šišky z vemene, nadívanou štiku, dušeninu z bažanta nebo rissoles (masové krokety podobné karbanátkům) z kapra. Lidé si tehdy také méně potrpěli na zeleninu, více se zato pojídalo ovoce.

Karel IV. si víno nechal dovážet

„Pobyty Karla IV. v zahraničí ovlivnily gastronomii i jeho stravovací zvyky. Hradní kuchyně byla bezpochyby pod vlivem kuchyní cizích. Ve Francii si Karel IV. oblíbil hustou polévku, ragú z dušeného masa a masové krokety. V Itálii si zamiloval sladkosti. Z domácí kuchyně rád konzumoval zvěřinu. Pojídal i dnes neobvyklé pokrmy - vlaštovky, veverky nebo prasečí ouška, jeho oblíbeným pokrmem byla údajně štika s mandlovou nádivkou. Zasloužil se také o dovoz a výsadbu révy vinné, kterou dovezl z Francie,“ vyjmenovává Petr Studnička oblíbené pokrmy krále a císaře, od jehož narození letos uplynulo 700 let. A i když u nás Karel IV. víno prosazoval, sám si podle dobových zdrojů nechával dovážet vybranější vína italská a francouzská.

Mezi další typické nápoje středověku patřila medovina, nefiltrované (a samozřejmě i nepasterizované) pivo, jablečný a hroznový mošt, melta a destiláty jako hruškovice nebo ořechovice.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

ilustrační snímek
I po císařském řezu můžete porodit přirozeně

Většina žen po prodělání císařského řezu předpokládá, že i další děti budou muset přijít na svět s pomocí skalpelu. Lékaři však dnes dokážou velmi dobře...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jedni rodiče byli chudí, druzí zločinci. Ujali jsme se jejich dětí

Každé dítě si zaslouží lásku a potřebuje vyrůstat v bezpečném rodinném prostředí. A pokud biologická rodina selže, je skvělé, že jsou tu lidé s velkým srdcem,...  celý článek

Osvěžující salát s rajčaty, okurkou a čerstvou mátou
Rajčata nejsou jen na špagety a na pizzu. Co s červeným nadělením?

Konec prázdnin je ve znamení dozrávajících červených plodů, které v sobě během slunečných dnů akumulovaly všechnu krásu a sladkost léta. Pokud jste propadli...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Další z rubriky

Papriky plněné nádivkou z balkánského sýra
Zelenina jako obal: papriky plněné sýrem, nadívaný lilek i rajčata

Počasí teď zrovna není na svíčkovou nebo na vepřo knedlo zelo, k chuti přijdou spíše lehčí zeleninová jídla. V kombinaci se sýrem či masem vás paprika, lilek...  celý článek

Nebojte se na cestách využít to, co roste kolem. Uvařit si můžete třeba čaj z...
Nudle v ešusu i müsli tyčinky. Outdoorové recepty nejen na horskou túru

Na přechodech hor i na celodenních výletech s dětmi se musí dobře a kvalitně jíst. A zdaleka se přitom nemusíte spokojit jen s instantními polévkami nebo...  celý článek

Křehký koláč s cuketou a mrkví
Cuketa v hlavní roli. Nenápadná Popelka může být v kuchyni královnou

V našich zahrádkách je jako doma, protože je nenáročná na pěstování a šikovná kuchařka ji umí zakomponovat opravdu do každého jídla. Cuketa ovšem není jen...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?
Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?

Že už jste toho v kosmetickém průmyslu viděli hodně? Novinkou jsou nyní plátýnkové masky s potiskem facebookových smajlí... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.