Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Flaška, láska i koukání na filmy. Co dělají děti po večerce na lyžáku

  0:18aktualizováno  0:18
Co se děje na školních lyžařských kurzech po večerce? To se honí hlavou asi všem rodičům, jejichž potomek odjel se školou na hory. Zeptali jsme se učitelů i studentů na jejich zkušenosti.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podle zkušeností učitelů na základních i středních školách se toho zase tolik za posledních pár desetiletí nezměnilo. I dnešní děti se na lyžácích po večerce plíží na jiné pokoje. Co tam dělají? To samozřejmě záleží na věku. Mladší děti si hlavně povídají, poslouchají hudbu nebo hrají flašku, na pravdu a na fanty.

Samotu mají učitelé raději

Občas se objeví i nějaká ta lahev alkoholu, nejdřív pivo a víno, na středních školách pak hlavně tvrdého. V tom, jak jsou studenti zásobení, podle učitelů a profesorů na gymnáziích hraje roli i to, kam se na kurz jede. Učitelé mají proto pochopitelně raději samoty, než ubytování hned vedle supermarketu. V jejich prospěch se změnily počty studentů na lyžácích, kdy namísto dřívějších 34 žáků s dohledem 3 dospělých dnes jezdí se stejným počtem učitelů jen 19 až 24 studentů.

Dcera si našla divnou partu

Patnáctiletá Veronika chce najednou tetování přes celou ruku.

ilustrační snímek

„Strašně záleží na partě, která jede. Někdy tam stačí jeden dva narušitelé, kteří strhávají ostatní do průšvihů. Za poslední dva lyžáky jsme nezabavili ani jednu lahev tvrdého. Ale třeba také říct, že studenti byli velmi rozumní. Snad jen jednou se stalo, tak před 10 lety, že se někdo ožral na pyré tak, že zvracel do kýblů a byl na sprchu. Jenže to se dalo čekat vzhledem k „materiálu“, který jsme si sebou na kurz vezli, osm kluků společně na pokoji. Další případ byla zhrzená láska na kurzu, to se pak člověk na žal zcáká raz dva,“ vzpomíná Igor, učitel jedné pražské ekonomické střední školy.

Mladá láska

Láska samozřejmě mezi dospívajícími jenom kvete a emoce rychle vzplanou i pohasnou. Učitelům se proto často stává, že jsou na pobytech se studenty svědky nejrůznějších srdceryvných a žárlivých scén. Mladší ročníky si své lásky užívají spíše v platonické rovině - dívky se zakoukají do starších chlapců a snaží se jim zalíbit. Ideální příležitostí jsou stále diskotéky a ploužáky, i když rytmy a slova hraných písniček se samozřejmě změnily. Dámská volenka jako příležitost pro romancechtivé dívenky ale i podle současných puberťaček funguje i na dnešních kurzech základních škol a nižších ročníků gymnázia.

Máme pustit dceru na chatu s kamarády, kteří se nám nelíbí?

„Tak ve dvanácti to bylo skvělý, ale zároveň hrozný, protože jsem se vždycky zamilovala do nějakýho deváťáka, kterej byl správnej rebel, chodil za chatu kouřit a jezdil na sjezdovce bez helmy. Já jsem pro něj byla škvrně a totálně mě přehlížel, ale já už si v hlavě psala dlouhosáhlej román o tom, jak spolu budeme až do smrti. A to na tom bylo každej rok to krásný. Velká láska a celej lyžařskej kurz jsem se snažila hezky lyžovat, vypadat dobře v oteplovákách, hezky kšandy dolů jako frajerka, a jakkoliv jen navázat konverzaci s deváťákem,“ vzpomíná dnes osmnáctiletá Kristýna.

Samozřejmě s přibývajícím věkem dětí roste i to, jak daleko jejich milostné pletky zajdou. Od nevinných pus při flašce se pokračuje ke svlékání triček, líbačkám a osahávání. A u některých žáků středních škol i dál.

Dojde i na sex?

„Pamatuji si na lyžák, kdy jeden prvák asi tři dny neustále telefonoval se svojí přítelkyní a byl celý úplně zdrcený. Od studentů jsem pak zaslechl, že se první večer opil na pokoji spolužaček a s jednou se spustil. Jenže díky sociálním sítím se to jeho milá doma dozvěděla cobydup a chlapec hned druhý den všeho litoval,“ prozradil mi zase Tomáš, učitel z hotelové střední školy ve Středních Čechách. A vysvětluje, že po večerce učitelé většinou monitorují chodby, ale málokdy vtrhnou někomu rovnou do pokoje, aby ho načapali se spolužačkami nebo alkoholem.

Čeští puberťáci a virtuální sex

Pro rodiče je to dobrá zpráva. Jejich pubertální potomci na Facebooku maximálně tak flirtují. O žádný virtuální sex po síti opravdu nejde, zjistil průzkum mezi náctiletými

Ilustrační snímek

„A co si budeme povídat, zatímco pro nás je jít spát ve dvě naprosto vyčerpávající, spousta dětí má ve dvě ráno ještě spoustu energie,“ dodává Tomáš. Na otázku, jestli dojde na lyžácích i na intimnější sbližování a sex, odpovídá vyhýbavě: „Občas asi ano, ale to záleží na těch studentech, jací jsou v tomhle ohledu, jestli mají stálého přítele nebo přítelkyni a podobně. Ale nedělám si iluze o tom, že se po večerech na pokojích studenti nelíbají a neosahávají. Poznám pak ty jejich pohledy zblblé vyplavenými hormony.“

Rodiče se ale nemusí hned děsit, i dnešní děti si spolu rády prostě jenom povídají celou noc nebo hrají hry. Oproti generaci svých rodičů navíc můžou koukat na filmy, poslouchat hudbu nebo natáčet svoje vlastní videa. A navíc je většina neustále přilepená k mobilům a sociálním sítím.

Filmy a videa

„My jsme občas napsaly klukům po večerce, aby za náma přišli a třeba jsme dokoukávali film, co jsme rozkoukali o poledňáku. Taky jsme hodně hráli Bang nebo Activity nebo jsme si jen tak povídali. S alkoholem to bylo letos fakt nebezpečný, kdyby nás s nim načapali, tak by nás hned poslali domů. S cigaretama už vůbec, žádný tak silný kuřák u nás naštěstí není. Myslím, že kluci si schovávali nějaký pivo pod posteli, která byla vyklápěcí. Tam jsme taky plánovali předem rychlý úkryt, když jsme byly s holkama po večerce u kluků na návštěvě,“ popisuje svoje poslední zážitky z lyžařského kurzu prvního ročníku pražského gymnázia studentka Nora.

Daleko divočejší „pokojové mejdany“ zažila podle svých slov ještě jako žákyně druhého stupně základní školy, kde byla flaška, líbačka i osahávání běžnější. Ne všichni se však milostnému a alkoholového objevování bezhlavě oddávali. Nakonec vždycky záleží na tom, s jakými spolužáky chodí váš potomek do třídy a jak je vychovaný. Což se podle učitelů za posledních pár desetiletí příliš nezměnilo, stejně jako jejich věčný boj se studenty o klid po večerce.

„Samozřejmě není v lidských silách odhalit všechny tajné skrýše a zásoby, přes všechny zkušenosti. Také to je pod důstojnost někomu se hrabat ve věcech, je lepší je chytit přímo při činu. Podváděj, dokud tě nechytí. My jsme nebyli jiní. A nutno říct, že nikdy tak blbí, abychom se nechali chytit,“ uzavírá naše povídání učitel Igor.

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.