Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Utíkej a křič: 6 věcí, které naučit dítě, než ho pustíte samotné ven

  0:54aktualizováno  0:54
Blíží se začátek nového školního roku, ve kterém se mnohé děti poprvé vydají samy na cestu do nebo ze školy. Zatímco děti se nemohou dočkat, rodiče mezitím trnou, aby se jejich potomek nestal obětí násilníka. Přinášíme vám 6 bodů, které byste měli s dítětem probrat předtím, než jej vypustíte ven samotné.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

1Kdo je cizí člověk

Asi každý rodič říká svému dítěti, že se s cizími lidmi se nemluví. To ale zdaleka není dostatečné objasnění problematiky. Vysvětlete dítěti důkladně, co znamená cizí, nejlépe na názorných příkladech. Dítě může přemýšlet jinak než dospělý. „Vysvětlete dítěti, že cizí je i člověk, které zná vás jako rodiče, kterého potkávají na lavičce před domem atd.,“ doporučuje instruktor Moderní sebeobrany Pavel Houdek a dodává:

V kolika pustit ven?

Jak staré děti pouští maminky z eMimino.cz samotné ven?

„Setkal jsem se s příběhem uneseného děvčete, které nastoupilo k cizímu muži do auta proto, že na ní zablikal světly. Její vysvětlení? Kdyby mě neznal, tak na mě přeci nebude blikat.“

2Kdy s cizím člověkem mluvit

Bavili jste se se svým dítětem o tom, co má dělat, když se ztratí například v obchodním centru? Správná odpověď je oslovit ostrahu či zaměstnance – tedy cizí lidi. To je samozřejmě v rozporu s prvním pravidlem, a proto mu vše raději ještě dál objasněte.

„Vysvětlete svému dítěti, že existují cizí lidé, kteří jsou důvěryhodní a na které se může obrátit v případě problému (například když se ztratí či je bude někdo obtěžovat). Typicky se mezi ně řadí policisté, řidiči MHD v případě, že nastoupilo do špatného autobusu a podobně,“ navrhuje rodičům instruktor Moderní sebeobrany Pavel Houdek.

3Heslo pro případ nouze

Tento bod platí i pro ty, kteří ještě své ratolesti vyzvedávají. Je dobré počítat i s tím, že z nějakého důvodu nebudete moci dítě ze školy či kroužku vyzvednout. Pokud si dítě nepřebíráte přímo od učitelky nebo vychovatelky, musí dítě vědět, jak poznat, jestli může dané osobě důvěřovat, že jste ji opravdu poslali vy. Ideální je samozřejmě telefonát. Ale ještě lepší je domluvit si tajné heslo.

„Vaše dítě nesmí nikdy s nikým odejít, pokud mu neřekne stanovené heslo. A to i kdyby to byl váš soused nebo kolega z práce,“ doporučuje Pavel Houdek.

4Zlé lidi nejde poznat podle vzhledu

Nejde zrovna o příjemné téma, ale je naprosto nevyhnutelné. Promluvte s dítětem otevřeně o tom, že existují zlí lidé, kteří mohou děti unést a provádět jim zlé věci. Vysvětlete jim, že to zpravidla nejsou otrhaní špinavci, ale klidně milí, usměvaví lidé, pěkně oblečení, nezřídka ženy. Využít k tomu můžete třeba pohádku o Sněhurce (postava macechy dokonce mění podobu), Popelce (opět hezká a zdánlivě milá macecha a sestry) nebo třeba o Šípové Růžence (zlá sudička se Popelce vůbec nezdá zlá, ale přitom jí chce ublížit).

„Zlé lidi nejde poznat podle vzhledu. Mohou číhat a snažit se dítě nalákat i na místech plných dalších lidí. Nepodlehněte proto iluzi, že dítě je na rušných místech v bezpečí,“ varuje instruktor sebeobrany rodiče.

5Nejčastější triky

Rozdávání bonbonů zná každý a varuje před ním snad každý rodič. Ovšem co takhle starší pán s vodítkem, kterému se zaběhl pes a požádá vaše dítě o pomoc s jeho hledáním?

„Vysvětlete dítěti, že pomáhat lidem je správné, ale že pokud dospělý požádá o pomoc dítě, měli by se mi mít velmi na pozoru a odejít pryč,“ říká instruktor Moderní sebeobrany Pavel Houdek. Jako optimální řešení takové situace navrhuje naučit dítě větu typu: „Já jsem jenom dítě, poproste někoho dospělého. Můžu vám ho zavolat.“

6Co dělat v případě krize

Co když se cizí člověk nenechá odradit naučenou větou a dále na dítě naléhá či přistupuje blíže? Nejlepším řešením je okamžitě utéct. Nacvičte s potomkem, jak utéct (hlavně bezpečně - ne přes silnici nebo železniční trať) a kam utéct, tedy kde hledat útočiště. Můžete navrhnout policejní stanici, školu, školku nebo třeba obchod či poštu, kde se obrátí na zaměstnance o pomoc.

V případě nouzové situace by si dítě mělo umět říct o pomoc kolemjdoucím, což je další prolomení pravidla číslo jedna. Ideální je opět naučená věta, třeba: „Paní, prosím, pomozte mi. Ten pán mě otravuje, neznám ho a bojím se. Zavolejte prosím policii. Nechoďte pryč.“

Nezapomínejte ani na to, že má vaše dítě silné plíce a umí je pořádně využít. Právě krizová situace je moment, kdy přichází na řadu křik. Máme tendenci dětem odmala křičení zakazovat, ovšem v této situaci může přitáhnout kýženou pozornost okolí. Křik samotný ale nestačí, protože mu nemusejí kolemjdoucí nutně přisuzovat větší význam. Naučte proto dítě i to, co v krizové situaci křičet: „Pomoc, nechte mě... Zavolejte policii“ atd.

Pokud všechny tyto body s dítětem proberete, můžete být trochu klidnější, až bude na cestě ze školy nebo kroužku domů. Věnujte jim pozornost i ve chvíli, kdy bude dítě chodit ve skupince dalších dětí. Výuka bezpečného chování by ale pro dítě neměla být stresová, jejím smyslem není ho vystrašit a přivodit noční můry. Nejlepším pomocníkem vám proto budou pohádky, nejrůznější scénky a hra.

„Dítě nechceme strašit. Pokud s ním postupy secvičíte formou her a scének, které ho budou bavit, je mnohem větší šance, že si je zapamatuje a že v reálné situaci adekvátně zareaguje,“ dodává na závěr Pavel Houdek.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.