Co nás přivádí k léčitelům?

Když přijde člověk za Evou Joachimovou, sestaví mu nejprve tabulku jeho osobních, prenatálních a postnatálních energií a zátěží, porovná je s tabulkou aktuálních energetických cyklů roku a pak se začne ptát na současné potíže. A uvádí je do souvislostí...

Když přijde požádat o pomoc Radoslava Svobodu, ten si vyslechne, co pacienta trápí. Vyšetří ho a pak pošle ke specialistům. Na rentgen, ultrazvuk, "cétéčko"... Na první pohled - dva jiné světy.

Eva Joachimová je zastánkyní čínské medicíny. Radoslav Svoboda je klasický praktický lékař ze Železných hor. Na tom by nebylo nic výjimečného. Neobvyklé však je, že při léčbě pacientů spolupracují. To v Česku ještě ani zdaleka není běžné, protože mezi lékaři a léčiteli panuje nedůvěra.

Kdo míří k léčitelům?
Absolventům medicíny vadí neuchopitelnost alternativní medicíny, léčitelé jim mají za zlé, že nevidí problémy pacientů v souvislostech.

Proč se lidé k léčitelům vydávají? Dá se to říct takto: protože naděje umírá poslední. Víra v iracionálno je nám vlastní, vysvětlují psychologové. Pojem alternativní medicína je přitom široký a zahrnuje mnoho vzájemně nepodobných metod.

Výzkum, který před časem provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění, ukázal, že ze všeho nejvíce věří lidé bylinkám - 89 procent. Důvěru budí také akupunktura a akupresura. Naopak léčitelům věří jen třetina lidí.

Před deseti dvanácti lety byly alternativní medicíny plné noviny, teď se už tohle téma nijak zvlášť neskloňuje. Čím to? "Výskyt léčitelů je úměrný politickým změnám a nejistotě z nich plynoucích. Při zemětřesení se vyrojí mesiášové," má odpověď onkoložka Jitka Ambrahámová.

"Zatímco na začátku 90. let byli rodiče pacientů skeptičtí k možnostem naší medicíny, dnes nám věří," doplňuje Jan Starý, který se specializuje v pražské motolské nemocnici na léčbu leukemie dětí.

Není společný jazyk
Změna nálady neznamená, že nemocní nehledají pomoc i jinde. Ale celkově asi převládá k alternativě skepse. "Ústup z centra pozornosti si zavinili sami léčitelé," říká psycholog Slavomil Hubálek a vzpomíná na roky, kdy se jako mluvčí ministerstva zdravotnictví účastnil jednání na téma alternativní medicína.

Léčitelka pracuje s lékařem - čtěte ZDE

"Snažili jsme se na začátku devadesátých let s ministrem Bojarem dosáhnout toho, aby lékaři a léčitelé začali komunikovat. Jenže se ukázalo, že neumí nalézt společný jazyk."

Lékaři chtěli kontrolované testy před a po působení na nemocného. Slavomil Hubálek říká, že se nenašel léčitel, který by do takového experimentu šel. "Přitom senzibilové odmítali být zahrnuti mezi laické psychoterapeuty. Trvali na tom, že mají nadpřirozené schopnosti."

První pokus?
Kupodivu dnes, když porevoluční vášně utichly, se mezi lékaři ozývají hlasy, že léčitelé mohou sehrát pozitivní roli. A jak dokládá příklad ze Železných hor, někde už lékaři se zastánci alternativy spolupracují.

Radoslav Svoboda se loni pokusil - v rámci doktorandského studia - podat na II. lékařské fakultě UK projekt, při němž chtěl statisticky prokázat nebo vyloučit energetické zátěže na člověka, tedy zmapovat účinnost čínské medicíny. Našlo se dost lékařů, kteří by s ním na onom výzkumném úkolu byli ochotni spolupracovat. Ale vedení fakulty projekt zamítlo.

Alternativní medicína zahrnuje velké množství metod – mimo jiné homeopatii, akupunkturu, akupresuru, používání léčivých kamenů a další.