Co možná nevíte o Velikonocích

- Používáme ta slova každý rok na začátku jara: Velikonoce, jidáše, beránek, kraslice, řehtačky. Víme ale vždy, co znamenají a symbolizují? Judita Hrdá z etnologického ústavu Akademie věd a Jiřina Langhammerová z národopisného oddělení Národního muzea nám je pomohou objasnit.

Datum Velikonoc není pevně stanoveno, slaví se po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Proto mohou být kdykoli mezi 22. březnem až 25. dubnem.

Velikonočnímu týdnu se také říká velký, svatý nebo pašijový a každý den má své jméno: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. Neděle se označuje jako Hod boží velikonoční.

Jidáše - pečivo z kynutého těsta ve tvaru válečku. Ten symbolizuje provaz, na kterém se oběsil Jidáš. Mohou být i různě motané,mít tvar placky nebo ptáčků.

Beránek symbolizuje památku Krista. Ten byl jako nevinný beránek obětován na kříži. V židovské tradici připomíná dobu, než Židé odešli z Egypta.

Kraslice - slovo, které původně označovalo červené velikonoční vejce. Za typické barvy pro V elikonoce (také proto, že bylo možné získat je z přírodních látek) se považují: červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá, ale také černá. Barevnými vejci dívky platily za blahodárný akt vyšlehání.

Řehtačky, ale i klapačky, mlýnky, trakářky a různé doma vyrobené nástroje vydávající rámus mají svolávat k bohoslužbám v době,kdy ve čtvrtek umlkají zvony (odlétají do Říma). Zvony se opět rozezní na Bílou sobotu při zpěvu Gloria.