Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ukážou na rakovinu, ale jen některou. Co znamenají nádorové markery?

aktualizováno 
Nádorové markery jsou látky, které jsou přítomny v organismu v důsledku vzniku a vývoje zhoubného bujení. Mohlo by se tedy zdát, že díky markerům mohou lékaři včas odhalit vznikající nádor. Jenže tak jednoduché to zase není. Marker není univerzální prostředek pro diagnostikování všech nádorů.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Markery je možné definovat též jako látky, které mohou být vylučovány nádorovými buňkami. Mohou být. Schopnost produkovat markery je u každého nádoru jiná. Pokud laboratorní vyšetření žádný marker neobjeví, ještě to neznamená, že v těle žádný nádor nebují. A naopak některé markery mohou být zvýšené i při nenádorovém onemocnění.

"Hladiny většiny nádorových markerů se zvyšují kromě zhoubného bujení také při nezhoubných nádorech a velice často i při zánětlivých onemocněních," uvedl pro iDNES.cz profesor Ondřej Topolčan, vedoucí laboratoře pro imunoanalýzu Oddělení nukleární medicíny FN v Plzni. 

Přesto mohou markery výrazně pomoci při léčbě zhoubných nádorů.

Domácí lékař

Na screening nádorů není vhodný

Podle profesora Topolčana má sice nádorový marker mnoho limitací a nevyhovující citlivost, a proto není vhodný pro screening nádorů. V omezené míře ale i tak umožňuje včasné diagnostikování nádoru a je využívám u takzvané sekundární prevence, tedy vzniku a rozvoji úspěšně zvládnutého nádorového onemocnění.

"Hlavní indikací k vyšetření nádorových markerů je včasný záchyt nového vzplanutí nádorového onemocnění po provedené úspěšné chirurgické nebo onkologické léčbě. Toto sledování má několik nezbytných podmínek: musí být prováděno pravidelně minimálně jedenkrát za tři až šest měsíců. Pro sledování musí být vybrány jeden až tři markery, o kterých je známo, že se u daného nádorového onemocnění typicky mění," popisuje profesor Topolčan.

Vyšetření by rovněž mělo být prováděno v jedné laboratoři, aby výsledky nemohly být ovlivněny použitím jiné metody. Po náhlém zvýšení hodnoty markerů by mělo okamžitě následovat podrobné klinické vyšetření.

Nejčastěji se používá u nádorů prostaty a vaječníků

"Diagnosticky jsou markery využívány nejčastěji u nádorů prostaty a vaječníků. Pro diferenciální diagnostiku jsou využívány pro nádory varlat a dělohy. Pro diagnostiku v průběhu dlouhodobého sledování jsou využívány nejčastěji u nádorů prsu, plic a nádorů tlustého střeva a také prostaty a vaječníků. Tkáňové markery se stanovují především u nádorů prsu a plic," vysvětluje Ondřej Topolčan.

Naopak markery nejsou prakticky využitelné u nádorů krvetvorby, kde v současné době neexistuje žádný specifický marker. U nádorů jícnu a žaludku se zvýšené hodnoty markerů zase objevují až v pokročilých stadiích, a proto nejsou u těchto diagnóz vyšetřovány.

Čeká vás vyšetření krve nebo moči a vy nerozumíte zkratkám na žádance od lékaře? Odborné informace pro laiky najdete na 

www.laboratornitesty.cz.

"Statistické parametry jsou zcela variabilní: u mnohých nádorů především v časných stadiích jsou hodnoty velice nízké - okolo 50 procent. Výjimkou jsou nádorové markery používané u nádorů vaječníků a prostaty, které mají naopak vysokou citlivost," říká profesor.

Cena za testování není vysoká

Testování markerů není drahé a někteří lidé si vyšetření nechávají dělat. Profesor Topolčan se s tímto přáním nejčastěji setkává u nádorů prostaty, kde provedení celého komplexu všech tří markerů stojí asi 1000 korun.

"Samozřejmě je možné provést vyšetření při nebezpečí vzniku recidivy onemocnění, cena vyšetření jednoho markeru se pohybuje okolo 300 až 500 korun," dodal Topolčan.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.