O potížích se zažíváním se nemluví snadno a ne každý se odhodlá zamířit do ordinace gastroenterologů. Padesátiletá Jitka si v internetové poradně postěžovala, že trpí po operaci žlučníku chronickým průjmem. „Přitom na kolonoskopii bylo vše v pořádku, zjistili mi jen dráždivý tračník,“ podotýká, načež následuje otevřený popis těžkostí.
„Pojídám imodium, abych se nebála vylézt z domu. Po letech plánování tras podle výskytu záchodů z toho mám už psychické obtíže. Jak mám odejít z domu, musím na toaletu. Přibrala jsem, protože jím až večer, když vím, že už nikam nejdu. Jsem na tom tak, že dokonce zvažuji umělý vývod.“
Trávicí trakt tvoří souhrnně jeden dlouhý ucelený systém. Od ústní dutiny pokračuje až ke konečníku a běda, když některá jeho část nefunguje správně. Pátrat po příčinách však bývá někdy detektivka.
Lékaři dělí poruchy trávicího traktu do dvou hlavních skupin: na organické a funkční. V prvním případě je sice diagnosticky vyhráno, ale pacient většinou neobdrží dobrou zprávu. Za organickou příčinou může být vředová choroba žaludku a dvanáctníku, žlučníkové kameny, záněty slinivky, zúžení, poleptání jícnu, záněty a nádory střeva, konečníku, jícnu či žaludku. Tyto nemoci se lékařům daří zobrazovacími metodami určit a mohou začít s cílenou léčbou.
„Pokud má někdo rostoucí nádor ve střevě, způsobí mechanickou překážku. Před ní se hromadí stolice a plyny, takže dotyčného bolí břicho a má problémy s vyprazdňováním,“ přibližuje na příkladu organickou příčinu potíží primářka gastroenterologického oddělení pražského Sanatoria svaté Anny Anna Jungwirthová.
Mnohem častěji, ve více než šedesáti procentech případů, však za zažívacími potížemi podle ní stojí velká skupina nemocí funkčních, u kterých nenajdeme vyšetřovacími metodami příčinu. Kromě dráždivého tračníku, funkčního průjmu, spastické zácpy sem patří například i trávicí potíže při neurózách a stresových zátěžích.
Trávicí trakt – okno do duše
Trávicí trubice je zvláštní, neuvěřitelně bohatý a pestrý mikrosvět. Bakteriální osídlení v tlustém střevě (střevní mikrobiom) je tvořeno miliardami bakterií, které zajišťují nejen fermentaci jídla, střevní integritu, ale i celkové individuální zdraví člověka. Tyto bakterie rozkládají jídlo a tělo s nimi žije v symbióze. Jejich množství je tak obrovské, že hmotnostně tvoří až 1 kg.
Skladba střevního mikrobiomu se změnila v posledním století se změněnou přípravou potravin, jejich chlazením, mražením, následným rozmrazováním. Rovnováha střevního mikrobiomu je porušena, pokud se některý typ bakterie přemnoží na úkor jiného nebo se tělo setká s těmi, na které v našich zeměpisných podmínkách není zvyklé. Jen málokdo při pobytu v exotické zemi nezažil cestovatelský průjem, vyhlášená faraonova pomsta v Egyptě mine jen šťastlivce.
Čtěte v MF DNESKaždý den najdete v novinách velkého rádce, co dělat, když vás trápí nějaký zdravotní problém. Přečíst si můžete zde.  |
Akutní průjem je buď infekční, nebo neinfekční povahy, leckdy se však jeho příčinu nepodaří ani identifikovat. Za více než polovinu funkčních poruch může naše psychika. Až příliš často lékaři vyslovují diagnózu „dráždivý tračník“. Co to vlastně znamená? Jde o poruchu neuroregulace. Vlastně je to ta lepší varianta po vyloučení jiných nemocí. Tak jako psychologové dělí lidi podle temperamentu, gastroenterologové mluví o různých somatotypech. Za psychosomatická onemocnění může zběsilý životní styl a extrémní pracovní nasazení.
Somatizace znamená přenesení psychického napětí na činnost některého orgánu v těle. Například při obavách a napětí cítíme stažení v krku, nemožnost polknout – a přitom se nejedná o zúžení jícnu ani nádor jícnu. Při nečekaných šokujících zprávách je nám nevolno, zvracíme a přitom se nejedná o žaludeční vřed. Dlouhodobé, vlekoucí se starosti vyvolávají bolesti v krajině žaludeční, intenzivní říhání, křeče, pocity na zvracení a přitom se nejedná o zánět slinivky ani žlučový kámen. V pozadí průjmů, křečí v podbřišku, pocitů nedostatečného vyprázdnění, hubnutí často stojí nejistota v práci, nemoc blízkého či partnerské konflikty.
Zácpa častěji trápí ženy
Je k nevíře, jak se do břicha poskládá pěti až sedmimetrové tenké střevo a zhruba půldruhého metru střeva tlustého. „Někdo má trvale zrychlenou peristaltiku a jídlo mu projde celým trávicím traktem třeba za dvě hodiny. Člověk, který má rád pořádek, je pečlivý a najednou nestíhá, má k průjmům blíže,“ vysvětluje primářka Jungwirthová.
Na zácpu jsou citlivější ženy, což souvisí s menším příjmem tekutin, nižším pocitem žízně, ale i hormonálními změnami, a také starší lidé. K závěru života klesá aktivita střevní činnosti, produkuje se méně trávicích enzymů. Na vzniku zácpy se mohou podílet i dědičné faktory. Někdo má například zpomalenou střevní pasáž nebo vrozeně delší střeva.
„Zácpa může být ovšem i návyková. Ženy kolikrát už od puberty potlačují velkou potřebu ve spěchu nebo ze společenských důvodů či ze studu. Častější je zácpa u lidí se sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu. Typická je u těhotných žen. Jde o typ zácpy, ke které dochází i nedostatkem tekutin, vlákniny nebo odkládáním potřeby,“ popisuje Zdena Zádorová z II. interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Úskalí vzduchových bublin
Japonci považují za velké faux pas, když se někdo na veřejnosti vysmrká do kapesníku. V českých luzích se lze podobně znemožnit zvukovým efektem jevu zvaného plynatost. Ač ani tady není zadržování úplně namístě, bonton je bonton.
„Nadměrná plynatost, když pomineme dietní příčiny konzumací nadýmavých druhů jídel a pochutin, postihuje často neurastenické typy lidí, co jedí neklidně, rychle. Hltají a polykají přitom vzduch, pijí hodně sycených ochucených nápojů, málo spí, žvýkají, navíc kouří. Když endoskopuji, vidím pak ve střevě jednu bublinu vedle druhé. Člověk má tlaky v břiše nebo rovnou křeče,“ doplňuje lékařka.
Rovněž hlasité kručení v břiše může obtěžovat okolí. Nevzniká jenom z hladu. Mohou za ním stát silné kontrakce peristaltiky ve stresové situaci. Tak či tak, vždy se vyplatí vsadit na prevenci a respektovat zásady zdravého životního stylu.
Bylinkový rádce Průjem není samostatnou nemocí, ale pouze doprovodným projevem jiného onemocnění. Při průjmu bývá porušeno vstřebávání vody a některých dalších látek ze střeva zpět do krevního oběhu, nebo dokonce dochází k nenormálnímu vylučování vody a minerálních látek z krevního oběhu do střeva. Základním režimovým opatřením je zvýšení příjmu tekutin, nejlépe obohacených minerály. Neméně důležitá je dieta. Ideální jsou suchary, piškoty, bílé pečivo, banány, vařená rýže nebo mrkev. Bylina: Máta, heřmánek, aloe vera. Dobrý efekt mají drinky Aloe vera. Dostatek vlákniny, probiotika. Z bylinek se osvědčuje na dobré trávení mátový nebo heřmánkový čaj. Léky: Pro výběr vhodného léku je podstatná znalost příčiny průjmu. Volně prodejné medikamenty rozdělujeme do dvou skupin – střevní antiseptika (endiaron) jsou protiprůjmové léky s antibakteriálním účinkem. Vhodné při průjmu s předpokládaným infekčním původem. Druhou skupinou jsou absorbencia (černé uhlí) se schopností absorbovat a vázat rozličné látky včetně toxinů a některých bakterií. Vhodné k léčbě průjmu způsobeného dietní chybou, případně při otravě z jídla. Třetí skupina, tzv. inhibitory střevní motility (imodium, loperon), mají silný účinek. Způsobují zpomalení práce střev a hodí se i k léčbě chronických průjmů. Zácpa patří u dospělých k nejčastějším gastroenterologickým potížím. Trpí jí přes 15 % dospělých a nad 65 let věku až 40 % lidí. Je třikrát častější u žen. Je definována jako méně než tři stolice týdně nebo přítomnost tvrdé stolice s nutností zvýšeného úsilí při vyprazdňování. Člověk má stále pocit nedokonale vyprázdněného střeva, případně trpí stálým pocitem sytosti. Akutně vzniklá zácpa může být příznakem závažného organického střevního onemocnění. Chronická zácpa trvá déle než 12 týdnů v roce, i přerušovaně. Doporučuje se pít minerální vody s projímavým účinkem (Šaratice, Zaječická), které pomáhají upravovat stolici. Někomu se osvědčilo pít ráno teplou vodu nebo si dát jablko. Z léků je asi nejznámější guttalax, ten je ale kvůli nebezpečí návyku nevhodný dlouhodobě. |
