Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Chůva: pomoc, nebo pohroma?

  17:15aktualizováno  17:15
"Zůzo!" vykřikne Lucie Neumannová a řítí se ke své chůvě. "Kolik ti bude? Ukaž," pobízí ji pětadvacetiletá Zuzana, která dceru olympijské vítězky Kateřiny Neumannové hlídá, když je potřeba.

Chůva Zuzana a Lucinka Neumannová | foto: Nguyen Phuong ThaoMF DNES

VYUŽÍVÁTE SLUŽEB CHŮVY? 
hlasujete v anketě ZDE


Znají to mnohé maminky. Manžel na služební cestě, babičky vybouchly, kamarádky nemůžou a sousedka je nemocná. Kam s malými dětmi? Jistě, zavolat paní na hlídání. Jenže: jaká bude?

Měla ji Pyšná princezna i Romeova Julie. Jak je vidět, doba chův, dětských opatrovnic nebo jen paní na hlídání se vrací. Lucii Neumannové brzy budou tři, s lehkou pomocí to ukáže i na prstech. Chůva ji provází už půlku života. „Když jsem začínala, byla Lůca ještě malá, moc toho nemluvila. Teď je s ní opravdu zábava,“ říká Zuzana.

Lucie se nezastaví, lítá a skáče. Akční po mámě tedy je. Sedí-li Zuzaně na ramenou, nejvíc se jí líbí, když spolu běží a kymácí se ze strany na stranu. Kdyby se točila reklama na chvíli štěstí, mohli by je obě angažovat. A když Kateřina Neumannová říká, že její dcera má svou chůvu ráda, nijak nepřehání.

Mimochodem, byla to právě Zuzana, která se postarala o jeden z nejdojemnějších okamžiků olympiády v Turíně: pustila Lucii za mámou v cíli zlatého závodu. Byla tak první, s kým se vítězka objala.

"Zuzka je bezvadná a spolehlivá,“ říká Neumannová. „Nejdůležitější pro mě je, že jí můžu důvěřovat. Letěly s Luckou samotné z Itálie a já byla absolutně klidná.“
Důvěra a sympatie je pro vztah rodiny s chůvou nejpodstatnější.

Dobrý den, já jsem chůva

Zaklepete. Mezi dveřmi vám paní domu, která vás vidí poprvé v životě, vysvětlí, že synek spinká nahoře v pokoji, ovládání od televize je tady, kuchyň vzadu a abyste zavolala, kdyby něco -a už vyráží s manželem do divadla. Běžná rutina. Hlavně v zahraničí, kde si děti ve škole vyprávějí o svých slečnách na hlídání ve stejném duchu, jako kdo má lepší kolo.
Ale co když se rodiče vrátí a najdou vykradený dům v plamenech nebo dítě přinejmenším opařené čajem? Pustit si cizí ženu do bytu a svěřit jí děcko i jen na pár hodin, to je pro mnohé matky nepřekonatelné. Přesto v Česku zájem o chůvy stoupá, i když se o tom moc nemluví.

Pořad Chůva v akci, který běží na Primě, je spíš o výchově dětí. Skutečná role chůvy je však zastoupit maminku - ať už potřebuje hlídání kvůli práci nebo jen občas, když si jde třeba zacvičit.
 
 ROZHOVOR S TELEVIZNÍ CHŮVOU
  EVOU POPELKOVOU

 
„Myslím, že nejde o rozmar, když si chce matka udělat dvakrát za týden čas na sebe. Je to zdravé i pro děti, protože nemají nešťastnou maminku, která je vystresovaná, že nebyla rok u kadeřníka,“ vysvětluje Petra Volfová, majitelka agentury Chůvička. Setkala se jak s případy, kdy klienti chtěli hlídání pět dní v týdnu od rána do večera, tak s tím, že pouze potřebovali vyzvednout děti ze školky nebo jednou týdně večer pohlídat, aby mohli jít do kina.

Někdy si dokonce maminky domlouvají hlídání na noc, zvlášť když se dítě hodně budí a pláče. Chůva tak k dítěti vstává, přebaluje ho, krmí, uspává, aby pak matka vydržela přes den.

Mnozí si myslí, že takový luxus si můžou dovolit jen zbohatlíci. Není to pravda.
Podle majitelky agentury není chůva jen výsadou bohatých lidí. Většinou rozhoduje, jak jsou po ruce babičky. Když nejsou, najít si hlídání je jediné řešení.

Hraje si s dětmi, nebo s manželem?

Představujete si chůvu jako pohádkovou babičku pletoucí v křesle šálu nebo třeba jako kouzelnou Mary Poppins? A co takhle jako sexy herečku Scarlett Johanssonovou, která ztvární hlavní roli ve filmu podle amerického bestselleru Děvče k dětem? Že to není ten typ? Nenechte se mýlit. Právě mladé dívky si velmi často hlídáním přivydělávají.

„Myslela jsem si, že práce je ideální pro důchodkyně, zvlášť když nemají vnoučata, ale moc jich není,“ říká Petra Volfová z agentury. Pracují u ní výhradně studované zdravotní sestřičky. Průměrný věk: zhruba 25 až 30 let.

Dívky od osmnácti do šestadvaceti se také často vypravují do zahraničí jako au-pair, kde žijí s rodinou a kromě toho, že se starají o děti, pomáhají v domácnosti.

Mladá pěkná slečna však může způsobit dusno. A nejde jen o to, že by mohla rozbít kočárek.

Před čtyřmi roky pracovala dnes pětadvacetiletá letuška Věra jako au-pair u čtyřčlenné rodiny na Mallorce. Děti ji milovaly. Otec si s ní rád povídal. Matka postupně doutnala. A všechno vybuchlo v nepříčetné žárlivé scény. Skoro jako v telenovele. „Jednou mi otec Tony ukazoval svou pistoli, když na nás jeho žena vlítla a začala na mě ječet. Zamířil na ni, aby se uklidnila,“ vzpomíná Věra. Muž nakonec manželku přesvědčil, aby se omluvila. Jako kompenzaci pozvala rodina do svého letního bytu Věřina přítele. Přesto dívka záhy od rodiny odešla. „Na moje místo nastoupila krásná tmavovlasá Francouzka. Ta tam vydržela dva dny a odjela s tím, že ta ženská je magor,“ popisuje s úsměvem letuška. Zdá se to přehnané?

Ale představte si takovou situaci.

Po deseti letech manželství začal váš muž ráno dělat kliky. Dvě hodiny před příchodem chůvy se zavírá do koupelny a šlechtí se, jako by šel na první rande. Prý kvůli důležité pracovní schůzce - na kterou však nijak nespěchá. Má dost času na to, aby se zataženým břichem galantně pomohl příchozí dívce z kabátu. Div že jí ještě nezačne vařit kafe. A k tomu se culí, jako by právě vyhrál tři basy piva v tombole. Víte, že o nic nejde. Jste si jistá.
Jenže...

A navíc ne vždy je všechno tak nevinné.

Titulní strana pro chůvu

Svou zkušenost s tím má například filmová kráska Sienna Millerová, snoubenka britského herce Juda Lawa. Jedno z Lawových tří dětí z prvního manželství měla na starosti šestadvacetiletá chůva Daisy Wrightová - a její fotografie se začaly objevovat na titulních stránkách časopisů. Dítě ji totiž přistihlo s tatínkem in flagranti a horkou novinu hned hlásilo mamince.

Titulky v tisku byly nekompromisní: Jude Law spí s chůvou. Sex na kulečníkovém stole. Pikantní detaily z deníku chůvy.

Od té doby se Law se snoubenkou stále rozchází a zase usmiřuje. A Daisy Wrightová už mu děti nehlídá.

Vyprávět by mohla i zpěvačka Britney Spearsová, které dívka na hlídání upustila malého syna z dětské stoličky. Své si prožili také Victorie a David Beckhamovi. Jejich chůva Abbie Gibsonová po dvou letech neodolala pokušení svěřit se veřejnosti s historkami z jejich soukromí. A i když bývalá Spice Girl odmítá nelichotivé výpovědi, jak jí muž ve dvě ráno nadává do děvek, obrázek šťastné rodinné idyly se jí nedaří udržet.

Přitom podle všeho je v Americe a Británii velmi snadné pohromě předejít. Stačí zakoupit jednoho z mnoha úspěšných rádců - Bezpečný průvodce světem chův: Všechno, co potřebujete vědět, abyste byli klidní, když se o vaše dítě stará někdo jiný nebo Najímám správnou chůvu?

S tímto rádcem neuděláte chybu!

Zde si počtete v příbězích ze života a dozvíte se například, jak si správně podat inzerát nebo jaké otázky chůvě klást předtím, než jí svěříte své dítě.

Mám chůvu. Nikomu to neříkej

U nás chůvy nehrají tak důležitou roli. Naopak to někdy vypadá, jako by žena, která si pořídí hlídání, svou roli matky nezvládala. Moderátorka České televize Jolana Voldánová však předpojatostí netrpí. „Proč bych se proboha měla stydět? Za co? Že jsou moje děti od rána do večera jako v bavlnce? Poměrně brzy jsem zjistila, že všechno sama nezvládnu, že to není v mých fyzických silách. A chůvám vděčím za to, že jsem si občas mohla odpočinout, jít v klidu do práce, bez stresu, co je s dětmi, a hlavně že je ty inteligentní dámy zase naučí něco nového.“

Její rodinou prošly už tři chůvy. Všechny popisuje jako neskonale laskavé, obětavé a spolehlivé ženy, které její děti přímo milují.

Každá žena se může rozhodnout sama. Názory moderátorky jsou však inspirativní: „Nevím, zda už konečně nenastal čas hodit za hlavu předsudky z dřívějška, že socialistická žena zvládne všechno, a pokud ne, měla by se zahrabat sto sáhů pod zem. A upřímně: co je komu do toho? Možná je u nás víc veselo než u jiných lidí, sice neuvěřitelně výkonných, ale taky frustrovaných a unavených. Tenhle pohled vřele doporučuju každé ženě, která o paní na hlídání přemýšlí, ale má strach, co tomu řeknou sousedi.“ Hana Vaňová, matka pětapůlroční Rebeccy a o dva roky mladšího Samuela, při studiích sama hlídávala děti, a proto jí připadalo přirozené najít někoho i pro svoji rodinu.

„První slečna přišla, ani se nevyzula, a tak šla. Druhá si zase nemyla ruce. Nakonec jsme se domluvili s Haničkou, která bydlí hned vedle. Teď už mi pomáhá dva roky a je v podstatě dalším členem naší domácnosti,“ říká sedmatřicetiletá maminka na mateřské dovolené. Dvacetiletá studentka Hana je pro obě děti velkou sestrou. Na Vánoce si dávají dárky, zvaná je i na rodinné oslavy.

Ale ne každá rodina má takové zkušenosti. Jiná maminka, říkejme jí třeba Martina, si našla slečnu na hlídání. Zpočátku spokojenost na obou stranách. Najednou však Martina začala mít pocit, že děti mají z chůvy nevysvětlitelný strach. Manžel nainstaloval v bytě kameru. Na videu si pak strnulí rodiče přehráli přímo horor - zjistili, že chůva děti bije.

Problém může nastat i tehdy, když matka začne na chůvu žárlit kvůli dětem, na které nemá čas. A přitom si stačí jen uvědomit, že dítě si chůvu s mámou nikdy nezamění.

„Za ta léta jsem vypozorovala, že čím je dítě hlídanější, tím víc tíhne k rodičům. Visí na nich a stojí o jejich společnost,“ říká majitelka agentury na hlídání dětí.

A kolikrát své rodiče umí i vydírat. Když maminka odchází, dítě vřeští, jako by ho chůva měla zavraždit. Jen co se však za maminkou zavřou dveře, už se ptá: Teto, co budeme dneska dělat?

Anketa: MÁTE CHŮVU?

 Kateřina Neumannová, olympijská vítězka v lyžování
 S chůvou Zuzkou mám nejlepší zkušenosti. Když je chůva dobrá, obohatí i dítě. Nemám žádný špatný zážitek, snad jedině když jsem chůvu hledala a jedna slečna si řekla o přemrštěnou částku. Nakonec jsme se snažili chůvu najít v mém rodišti v Písku a dali jsme na osobní doporučení.

 Barbora Nesvadbová, spisovatelka
Chůvu nemám z přesvědčení, protože nechci, aby mé dítě vychovával někdo cizí. Z osmdesáti procent je malá se mnou, z deseti procent s babičkou a z deseti s mým bývalým mužem.

 Jolana Voldánová, moderátorka
Věděla jsem, že dřív nebo později to bez paní na hlídání nepůjde. Babičky daleko a já se po roce vracela do práce. Měla jsem tři kritéria: zkušená žena, na kterou bude stoprocentní spolehnutí, která se přizpůsobí našim časovým potřebám a která si bude umět a chtít s mými dětmi hrát. Ze svého okolí vím jen o jednom negativním případu. Kamarádce vykradla slečna na hlídání byt, i když ji poslala renomovaná agentura.

 Elen Černá, moderátorka
Měli jsme rok pomocnou ruku v domácnosti. Teď už ne. Když jdu na noční, hlídá babička.

 Vendula Svobodová, zakladatelka Kapky naděje
Začínala jsem ji hledat ještě předtím, než se Jakub narodil. Nechci, aby mi unikl jediný den u něj, ale někdy je hlídání nutné. Když jsem pak s ním, víc se mu dokážu věnovat. Ženy, které mají chůvu párkrát týdně, se nemají za co stydět. Všechno zvládnout a být z toho vystresovaná není žádné hrdinství.


Mladá plavovláska. Silná a rázná...
Hodí se vám?

Požadavky na chůvu bývají různé. Některé agentury se spokojí s výpisem z rejstříku trestů, jinde musí uchazečka doložit vzdělání minimálně na střední zdravotnické škole, praxi s dětmi, projít psychologickými a vědomostními testy ze základů pediatrie, prevence úrazů a první pomoci a samozřejmě absolvovat pohovor. Někteří rodiče by rádi, aby chůva zároveň učila jazyky nebo na klavír, pro jiné je důležité, aby se nebála jezdit s jejich dětmi autem. Někdo chce mladou chůvu s dobrou kondicí, zvlášť u hyperaktivního dítěte. Jindy je větší zájem o starší paní, která by suplovala roli babičky. Kdekdo hledá ráznější typ, protože na jejich děti platí autorita. Chůvu může dělat i mladý muž, přestože to není tak zažité. A některé rodiny hledají třeba plavovlásku, protože se jejich chlapci líbí blonďaté ženy. 





Nejčtenější

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Typologie osobnosti: užitečná informace, nebo nesmysl?

Je to velmi lákavé: uděláte si test, zjistíte, jaká jste osobnost, a objasní se vám taje vašeho chování, kterým jste dosud nerozuměli – a současně se dozvíte,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Sedět jen doma? Kdepak, stále víc seniorů i na Vysočině bude aktivních.
Ve stáří nebude jen hůř. Osm pozitiv, která nás s věkem čekají

Bude už jen hůř, hekáme s přibývajícím věkem. I když žijeme pořád stejně, najednou nás bolí záda, koleno, kyčel a písmenka u návodů jsou čím dál rozmazanější....  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Na unavenou pleť i zvýraznění tváře. Rozjasňovač umí zázraky
Na unavenou pleť i zvýraznění tváře. Rozjasňovač umí zázraky

Pořídit je můžete v pudru, tubě i v peru a pokud víte, jak je správně nanášet, dokáží vaši tvář opravdu zkrásnět. Přesto rozjasňovače stále nepatří do standardn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.