Ty dvě na první pohled vypadají jako babička a vnučka. Podnikají stejné věci, které babičky s vnučkami dělají. Chodí na procházky, na hřiště, občas nakoupí, a když byl v pražské Krči cirkus Humberto, zašly si prohlédnout slony, kteří měli na louce dočasný domov. "A přijdeš ke mně zas, Olino?" ptá se při loučení malá Rozárka a vám najednou dojde, že to babička asi není.
Olga Pomahačová je chůva, která do rodiny Rozárky chodí díky radnici v Praze 4. Ta za pomoci peněz z Evropské unie rozjela v Česku ojedinělý projekt pro sociálně znevýhodněné rodiče. Potrvá dva roky a rodičům na mateřské a rodičovské dovolené, kteří už pracují nebo se do zaměstnání postupně vracejí, nabízí prověřené chůvy zadarmo. Týká se to lidí, kteří splní určité podmínky: starají se o dítě sami nebo mají nízké příjmy.
Hlídací chůvypro a proti Když nemůžete sehnat jesle nebo školku a nemáte hlídací babičku, je poslední záchranou chůva. Hlídání s ní má klady i zápory. + Je časově přizpůsobivá. Přijde podle potřeby, tedy i mimo běžnou dobu, kdy mají otevřeno v předškolních zařízeních. Pohlídá i nemocné dítě. + Dítě není vytrženo z domácího prostředí. Nejmenší děti si hůř zvykají na jakékoliv změny, když chůva chodí domů, dítě není stresováno stěhováním. - Riziko špatného výběru. Přestože i sestra v jeslích či učitelka ve školce může mít k dětem špatný vztah, díky kontrole nadřízených a kolegyň se to snáz odhalí. V případě soukromého hlídání malého dítěte se problematické chování těžko odhaluje, podstatné jsou předchozí reference. - Ztráta soukromí. Pokud chůva dochází domů, stane se součástí vaší rodiny a bude ji znát do nejmenšího detailu. Ne každému je to příjemné. |
Domluvili jste si pracovní pohovor, ale nemáte hlídání? Potřebujete si vyřídit papíry na úřadě? Vaše pracovní doba končí hodinu po zavírací době školky? Anebo dítě nemá kdo dovést na kroužek? V těchto a spoustě dalších případů vám pomůže chůva od radnice. V době, kdy je v obecních jeslích a mateřských školách prakticky nemožné sehnat místo a ty soukromé si účtují pro mnohé rodiče nedosažitelné částky, je to nevídaná pomoc.
"Zájem o naše hlídání je opravdu velký," říká Dana Zichová ze Zdravotnického zařízení městské části Praha 4, které celý projekt pořádá. Není to poprvé, co tahle organizace rodinám s malými dětmi vychází vstříc.
Doma s dítětem, nebo práce?
Rozárce byl necelý rok, když ji Olga Pomahačová začala hlídat. Její maminka stála před rozhodnutím, které dělají tisíce dalších žen: zůstat na rodičovské dovolené několik let a přijít o práci, nebo se vrátit do zaměstnání, ale najít si chůvu pro dítě, protože je žádné předškolní zařízení nepřijme kvůli nízkému věku nebo omezené kapacitě.
"Manžel podniká a jenom s jeho příjmem bychom nevyšli, takže bylo rozhodnuto," vzpomíná Jana Zbortková. "V tu dobu jsem objevila leták zdravotnického zařízení, které nabízelo možnost domácího hlídání," vzpomíná maminka Rozárky.
Za chvíli měla paní na hlídání doma. "Pro mě bylo strašně důležité, že chůvy byly prověřené. Soukromé agentury nepochybně také nevezmou jen tak někoho, ale městská organizace pro mě přece jen byla větší zárukou spolehlivosti a kvality. Už jen kvůli tomu, že provozuje i svoje vlastní jesle," říká Jana Zbortková.
Pro zdravotnické zařízení je kvalita chův klíčová. Od budoucích paní na hlídání požaduje aspoň určité zkušenosti s prací s dětmi, než jdou do rodin, projdou krátkou praxí v jeslích. "Zatím jsme měli na chůvy štěstí. A pokud by přece jen nějaký problém nastal, máme okamžitou zpětnou vazbu od rodičů, rychle bychom se o něm dozvěděli," říká Dana Zichová.
Čerstvě rozjetý projekt chův zdarma je v Česku zřejmě unikátem, přitom by to až zase taková rarita být nemusela. "Peníze jsme získali přes Evropský sociální fond. Sami aktivně sledujeme, jaké výzvy vypisují, a podle toho pak připravíme projekt. Nikde sice není záruka, že peníze dostanete, ale za zkoušku to stojí," říká Dana Zichová.
Kolik stojí hlídáníPokud s pomocí chůvy potřebujete vyřešit celodenní hlídání, počítejte s tím, že v rodinném rozpočtu to způsobí tsunami. Nejlevnější hlídání seženete přes studentky. Ve velkých městech zaplatíte okolo 80 Kč za hodinu, v Praze se cena může vyšplhat i na stovku. Chůvě z řad důchodkyň, nezaměstnaných žen nebo těch, které jsou na mateřské s vlastním dítětem a přivydělávají si hlídáním dalšího dítěte, zaplatíte v Praze od 100 do 150 Kč za hodinu, v menších městech okolo 80 Kč. Soukromé agentury na hlídání dětí v Praze si při pravidelném hlídání účtují od 150 Kč do 180 Kč na hodinu. Krátkodobé a nepravidelné hlídání vyjde od 160 do 200 Kč. Ve velkých městech jako Brno a Plzeň stojí od 120 Kč na hodinu při pravidelné spolupráci, občasné vyjde na 140 Kč na hodinu. Hlídání od chůvy, kterou zprostředkuje radnice v Praze 4, stojí 120 Kč. Může o něj požádat kdokoliv, třeba i člověk, který bydlí v jiné části metropole. V Praze 4 zároveň funguje projekt, který sociálně znevýhodněným rodičům nabízí hlídání zdarma. Více ZDE. Agentury najdou chůvu přímo pro vás. Pro rodinu vytipují vhodnou ženu, a pokud se s ní domluví, agentury si účtují od 5 000 do 7 000 Kč. Další honorář už je na chůvě a rodině. Populární mezi známými lidmi se staly anglicky mluvící chůvy z Filipín. Za zprostředkování dáte agentuře okolo 30 000 Kč, k tomu zaplatíte náklady za vyřízení pracovního povolení a vízum, což vyjde zhruba na 7 500 Kč. Rodina hradí také letenku v hodnotě od 22 000 do 30 000 Kč. Chůva žije v rodině a musí dostat minimální plat ve výši 10 600 Kč. |
Díky penězům z Unie provozují například i firemní jesle pro zaměstnance úřadu. S chůvami zadarmo pro rodiče znevýhodněné na pracovním trhu jim to tentokrát také vyšlo.
Statistika mluví jasně. Čas, kdy mámy a tátové zůstávají s dětmi doma a pobírají rodičovský příspěvek, se začíná zkracovat. Zatímco donedávna bylo kvůli výši rodičovského příspěvku nejvýhodnější zůstat doma s dítětem tři roky, od loňska už to neplatí. Matky se začínají vracet do práce už ve dvou letech dítěte a některé i dříve.
Problém však je, že v jeslích a mateřských školách pro ně chybí místa. V loni se ve školkách nedostalo na téměř padesát tisíc dětí. Rodiče tak musí řešit hlídání jinak. Když nejsou po ruce prarodiče a nemají na zaplacení soukromých zařízení, přicházejí na řadu právě chůvy. Kde je sehnat, když podobnou službu jako Praha 4 většina měst nenabízí?
Pomoc k nezaplacení
Herečka Markéta Plánková už v těhotenství věděla, že po porodu bude muset co nejdříve do práce, aby uživila sebe i dceru. Otec jejího dítěte se vrátil k původní rodině a ji nechal i s miminkem samotnou.
"Měla jsem neuvěřitelné štěstí. Chůvu pro Agátu jsem sehnala napoprvé na doporučení známých. Byla mladá, pečlivá, precizní a nakonec se z ní stala pro dceru úžasná kamarádka," vzpomíná Markéta Plánková. To, co dnes nabízí Praha 4, považuje za vynikající službu rodičům a především matkám samoživitelkám.
"Než mi vzali Agátu do jeslí, platila jsem za její hlídání 150 korun na hodinu, což bylo možná i víc, než si tehdy účtovaly některé agentury. Byly to obrovské výdaje, které si každý rodič nemůže dovolit, ale nechtěla jsem chůvu přes agenturu, protože zkušenosti všech mých známých a kolegyň s nimi nebyly dobré," říká Markéta Plánková.
Naopak režisérka Alice Nellis chůvy pro své děti našla právě přes agenturu. "Měli jsme několik pohovorů a všechny kandidátky byly prima, ale Leni se nám s mužem i s dětmi zalíbila nejvíc," řekla o své chůvě Alice Nellis v rozhovoru pro náš magazín.
Bez porce štěstí to nepůjde
Neexistuje žádné pravidlo, že chůva sehnaná s pomocí obyčejného inzerátu, rovná se špatná chůva, zatímco ta přes agenturu znamená výhru v loterii. Neplatí to ani naopak. Můžete mít štěstí a hned napoprvé narazit na skvělou hlídací paní, která se na dlouho stane součástí rodiny, nebo ji najdete až na několikátý pokus.
"Chtěla jsem chůvu, která má na hlídání papíry, má za sebou praxi a potřebné vzdělání. Našla jsem ji a i jsme si padly do oka. Když jsem ale krátce před termínem mého nástupu do práce chtěla vyzkoušet, jak hlídání půjde, řekla mi, že si to rozmyslela," vzpomíná Gabriela Albrechtová z Českých Budějovic. "Pak jsem mluvila s kamarádkou, jejíž maminka po smrti manžela potřebovala nějak rozptýlit, tak sháněla práci. Slovo dalo slovo a my měli chůvu," dodává.
V případě pátrání po chůvě více než kdy jindy platí, že potřebujete pořádnou dávku štěstí, hodně známých, kteří mají další známé, a často je to také dílem náhody. "Já novou chůvu pro druhou dceru našla díky inzerátu, který jsme dali na stánek u domu," směje se Markéta Plánková.
I když chůva splní každý z vašich předem daných teoretických požadavků, ještě pořád to neznamená, že si ji na hlídání k dítěti vezmete. "Musíte si především lidsky sednout, to je to podstatné," říká Jana Zbortková, co rozhodlo, že už k nim více než dva roky na hlídání chodí stejná hlídací teta.
Další z podstatných vlastností chův vyjádřila Alice Nellis: "Naše chůva je člověk, který má můj hrozný obdiv a vděk, protože děti vychovává ve shodě s námi. Nikdy neudělá laciný krok, že by si je něčím koupila, a také je vede k tomu, a teď to bude znít divně, aby ctily rodiče."
Na přepadovky máte nárok
Nejhorší je ten první den, kdy své dítě svěříte někomu cizímu. O paní na hlídání můžete mít tisíc skvělých referencí, přesto budete váhat, jestli jste udělali dobře a vybrali opravdu tu nejlepší. Snad to moje zlatíčko nepláče? Jak se asi má? Jestlipak mu chůva pořádně nakrájela to maso k obědu? A dala mu do postýlky na žmoulání tu správnou plínku, bez které jinak neusne?
"První den v práci jsem chůvě volala každou hodinu. Byla jsem nervózní, jestli se dceři něco nestalo, jestli jí nic nechybí, zároveň jsem trpěla výčitkami svědomí, že jsem ji nechala s cizí ženou. Ale časem si to sedlo," říká Zdeňka Svobodová.
Ta v prvních týdnech udělala chůvě v bytě dvě přepadovky. "Přišla jsem domů výrazně dřív. Na rovinu jsem přiznala, že to byla kontrola. Paní se vůbec neurazila, řekla, že, by to na mém místě udělala taky," přiznává.
Je to jedna z cest, jak získat větší jistotu, že jste našli opravdu tu správnou hlídací paní. A je tu ještě jedna věc: připravte se na absolutní ztrátu soukromí, když bude chůva hlídat dítě u vás doma, i když si je odvádí k sobě domů. Děti bezelstně rády svěřují, co spolu tatínek s maminkou doma probírali, jak mluvili při zprávách a jaká slova tatínek ze sebe chrlil za volantem.
"Pozitivní na tom je, že to funguje také obráceně: dozvíte se každý detail i o chůvě, tedy i to, jak se k dítěti chová a co spolu celý den dělali," dodává se smíchem Zdeňka Svobodová.
Důchod, jaký jsem si přála
U Zbortkových první pokus s chůvou nevyšel. Paní doporučená koordinátorkami se bála, že by péči o ani ne o rok staré dítě nezvládla. Nebyl to však problém, koordinátorky poslaly jinou. U Rozárky se objevila devětapadesátiletá Olga Pomahačová. Už je v důchodu a hlídáním si k němu přivydělává a z péče o holčičku strach neměla.
"Sama mám děti, to je nejlepší průprava, navíc tehdy měl přítel vnouče ve stejném věku, jako byla Rozárka. Sešlo se nám to stejně, tak jsem nebyla tak úplně hozená do vody," byla říká Olga Pomahačová. Přesto bylo první hlídání těžké.
"Rozárka při odchodu rodičů plakala. Tyhle momenty jsou srdcervoucí, ale postupem času mezi námi všemi vznikl vynikající vztah. Jen fajn slyšet, když se Rozárka ptá, jestli zase přijdu," říká Olga Pomahačová. "Chtěla jsem i v důchodu najít nějakou práci, která by mě naplnila. A hlídání to splnilo dokonale," dodává.
