Akutní stres má na zdraví mnohem menší dopad než jeho chronická forma.

Akutní stres má na zdraví mnohem menší dopad než jeho chronická forma. | foto: Profimedia.cz

Chronický stres: plíživé nebezpečí

  • 13
Provází vás životem třeba i několik let. A zatímco jednorázový nápor na nervy vám neublíží, dlouhodobá psychická zátěž představuje obrovský nápor na zdraví.

Možná si myslíte, že se vás stres netýká. Už si ani nevybavujete, kdy jste naposledy v práci nestíhali nebo jste se pořádně rozčílili. Jenže chronický stres se může projevovat jen velmi slabě. Pociťujete ho dlouhodobě, takže jste se s ním sžili a jeho příznaky jste se naučili ignorovat.

Alkoholické řešení
Někteří lidé si vůbec neuvědomují, že s nimi něco není v pořádku. Denně se jim zatínají břišní svaly úzkostí nebo mají trhaný a nekvalitní spánek, ale ani je nenapadne připisovat nepříjemné příznaky stresu. Neuvědomují si, že je mírná nervozita provází na každém kroku.

Přitom právě takováhle "podprahová“ úzkost je podle lékařů pro zdraví nejnebezpečnější. "Řada Čechů se neumí se stresem vyrovnávat,“ tvrdí terapeutka Simona Sedláčková z pražské organizace Drop In. "Než aby řešili jeho příčinu, dají si sklenku alkoholu.“ Jenže tím se úzkost nezažene a provází vás životem dál.

Akutní versus chronický
Když vás rozčílí dopravní kolaps nebo se pohádáte se šéfem, vašemu zdraví to nijak zvlášť neškodí. Vědci dokonce nedávno zjistili, že při chvilkovém stresu se do organizmu vyplavují látky, které zpomalují stárnutí.

Horší je, když máte nervy pocuchané trvale. Nejčastější příčinou chronického stresu není vysoké pracovní nasazení, jak spousta lidí věří. Mnohem nebezpečnější je trvalá nespokojenost s vlastním životem. Možná se z nějakého důvodu cítíte ve slepé uličce. Například máte finanční potíže, bojíte se ztráty zaměstnání anebo už jste dlouho nezaměstnaní, obáváte se o své zdraví anebo jste nešťastní v partnerském vztahu. Když problémy neřešíte, hromadí se ve vás úzkost.

Nakažlivá úzkost
Příznaky dlouhodobého stresu většinou nejsou nijak drastické. Třeba trochu hůř spíte, máte sklon k přejídání, pronásleduje vás neodolatelná chuť na sladké, občas se bezdůvodně rozpláčete, někdy se přistihnete, jak bezděčně zatínáte břišní svaly.

Nejsou to nijak drastické potíže, takže takový stav může trvat třeba i několik let, než si přiznáte, že máte problém. Jediná pomoc: musíte si přiznat, že jste ve stresu, a odhalit jeho příčinu. Dokud to neuděláte, pocuchané nervy vám ničí zdraví i vztahy. Úzkostí se dokáže nakazit celá rodina, jako by to byl virus.Domácí lékař

Lékaři spojují s chronickým stresem celou řadu fyzických potíží. Jsou to především tyto:
- Vysoký tlak a s ním spojené srdeční choroby. Přibývá třicetiletých lidí, kteří se léčí s vysokým tlakem, a lékaři to přičítají právě dlouhodobému stresu. Třeba u ovdovělých mužů stoupá riziko infarktu až o 50%.

- Infekce. Není náhoda, že spousta studentů onemocní, jen co jim skončí zkouškové období. Když se dva měsíce přepínáte a máte z něčeho strach, trpí váš imunitní systém. A při setkání s virem se tělo nedokáže dost bránit.

- Závislosti. "Pokud se snažíte dlouhodobý stres likvidovat pomocí alkoholu nebo jiných drog, máte nakročeno k závislosti,“ varuje terapeutka Simona Sedláčková. Navíc úzkost se po požití alkoholu může ještě prohloubit.

- Autoimunitní poruchy. Řadí se mezi ně například celiakie (nesnášenlivost lepku), revmatoidní artritida, snížená funkce štítné žlázy, lupénka, Crohnova choroba a spousta dalších chorob. Autoimunitní onemocnění ve vás může dřímat, aniž by se jakkoli projevovalo. Aktivuje ho až dlouhodobý stres.

- Astma. Chronický stres může způsobit častější a těžší záchvaty.

- Deprese. Není žádné tajemství, že dlouhodobý stres může zafungovat jako spouštěč deprese. V tomto směru je obzvlášť nebezpečný chronický stres prožitý v dětství. Jeho vliv se projeví nejen hned, ale třeba až v dospělosti.

- Migrény. Pokud k nim máte sklon, v době kdy máte nervy na pochodu se můžou záchvaty zhoršit.

- Navzdory vžitým mýtům není jednoznačně prokázáno, že by stres snižoval plodnost nebo způsoboval žaludeční vředy. Názory lékařů se v tomto směru různí.