Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Cholesterol není jen ten špatný. Které tuky jsou ty správné?

  • 21
Nenasycené, nebo nasycené? Olivový olej, margarín, nebo máslo a sádlo? Který cholesterol je hodný, a který ten zlý? A není vyhlášení honu na špatné tuky pouhou mediální bublinou? Podle významných českých specialistů na výživu rozhodně nikoliv.

Vysoký cholesterol v krvi je rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění a významně k němu přispívá konzumace nasycených mastných kyselin. Tyto souvislosti jsou známy už více než půl století, přesto se najdou hlasy, které to zpochybňují.

"V látkové výměně tuků skutečně hrají roli různé další aspekty, kterými se odborníci dlouhodobě zabývají. Nejvíce jsou ale slyšet ti kritici, kteří ke svým názorům o cholesterolové lobby či cholesterolové lži došli na základě nepodložených úvah," tvrdí doktor Jan Piťha z Fóra zdravé výživy.

Také specialista na výživu centra IKEM Pavel Suchánek souhlasí s tím, že souvislost mezi složením stravy a srdečními chorobami byla dostatečně prokázána. "V uplynulých letech se na základě mnoha studií a analýz opětovně potvrzuje, že nasycené mastné kyseliny zvyšují celkový cholesterol, kdežto nenasycené mastné kyseliny jeho hladinu naopak snižují," říká.

Kyselina palmitová pod lupou

Odborníci rovněž vyvracejí častý omyl, že veškeré tuky jsou škodlivé. "Tuky mají velký význam. Jsou zdrojem vitaminů rozpustných v tucích – A, D, E a K. Chrání naše důležité orgány a v neposlední řadě jsou významným zdrojem energie," upozorňuje předseda Fóra zdravé výživy profesor Rudolf Poledne.

Ilustrační fotografie

Podle něj je doporučení lékařů nahrazovat nasycené kyseliny těmi nenasycenými opodstatněné. Vědci navíc v poslední době odhalují další vliv nasycených mastných kyselin na rozvoj aterosklerotických změn.

"Konkrétně kyselina palmitová je jedním z důležitých faktorů zvyšujících takzvaný prozánětlivý stav lidského organismu. V cévách tento stav vede k rychlejšímu růstu aterosklerotických plátů, častějším srdečním infarktům, mrtvicím a dalším srdečně-cévním onemocněním," upozorňuje Rudolf Poledne.

Kyselina palmitová je přitom ve větším množství obsažena například v másle a mléčném tuku. "Jedním z možných mechanismů je i přímý vliv kyseliny palmitové na množství a především kvalitu tukové tkáně v těle," dodává odborník.

Jasná řeč statistiky

Souvislost mezi snížením spotřeby nasycených kyselin a nižší úmrtností na onemocnění srdce a cév ilustrují i statistiky.

"V období let 1970 až 1985 jsme patřili mezi země s nejvyšší úmrtností na infarkt myokardu na světě. Od začátku devadesátých let se však tato čísla dramaticky snížila. Přičítáme to změně způsobu stravování a zejména poklesu konzumace mléčných tuků a přechodu k těm rostlinným," říká výživový specialista Pavel Suchánek.

Dodal, že v posledních letech se na poklesu úmrtnosti kromě změny životního stylu podílí samozřejmě i dokonalejší léčba vysoké hladiny cholesterolu v krvi, hypertenze a srdečního selhání.

Ilustrační fotografie

Cholesterol není jediným viníkem

Na vzniku kardiovaskulárních chorob se ovšem nepodílí pouze cholesterol. "Existují lidé, kteří mají vysoký cholesterol a žádné potíže, na druhou stranu většina pacientů, kteří se stanou obětí srdečních příhod, má hodnoty cholesterolu průměrné. Prvním důvodem je fakt, že nezabíjí jen cholesterol. Dalšími rizikovými faktory jsou věk, mužské pohlaví, kouření, krevní tlak a cukrovka," uvádí Jan Piťha z Fóra zdravé výživy.

Dalším důvodem mohou být podle lékaře také vrozené vlohy. Někdo má cévní stěnu odolnější, jiný citlivější. Z tohoto hlediska je důležitá také rodinná historie předčasných srdečně cévních příhod.

"Přestože nejde princip aterosklerotických postižení zjednodušit na teorii ucpání tepen cholesterolem, můžeme s klidným svědomím nadále tvrdit, že pokud u rizikových osob snížíme hladinu cholesterolu v krvi, snížíme tím u nich podstatně i riziko, že je potká srdeční nebo cévní příhoda," uzavírá Jan Piťha.

Nasycené vs. nenasycené

Nasycené a nenasycené mastné kyseliny se liší nejen typem a počtem vazeb v uhlíkovém řetězci, ale především vlivem na hladinu cholesterolu v krvi.

Nasycené mastné kyseliny převažují v tucích živočišného původu. Nejčastější je kyselina palmitová (palmový olej, maso, mléčné tuky) a kyselina stearová (sádlo, lůj, kakaové máslo). Vysoká spotřeba těchto kyselin vede ke zvýšené hladině cholesterolu v krvi.

Nenasycené mastné kyseliny - jejich molekula obsahuje alespoň jednou dvojnou vazbu. Patří sem kyselina palmitoolejová či kyselina olejová. Ty pomáhají odbourávat hladinu cholesterolu v krvi. Velký podíl těchto kyselin je v rostlinných olejích, například v řepkovém. Vyskytují se však také v rybím tuku.