Taky jsem zjistila, že mi párkrát lhal. A občas nesplnil, co slíbil… Neřešila jsem to. Měla jsem velmi hektické období v práci, dokončovala jsem významný projekt a musela se soustředit jen na něj.
Na osobní problémy nezbýval čas. Rozhodně jsem se netoužila po nocích dohadovat, jak to vlastně bylo a kde byl, když ne tam, co mi řekl. Prostě jsem si řekla, že to budeme řešit, až na to bude čas.
Projekt jsem úspěšně dokončila a Milan přišel s dárkem – dvě letenky do Benátek na víkendový pobyt. Měla jsem radost, že se konečně uvolním a odpočinu od stresu v práci. Moc jsem se těšila a také jsem si říkala, že budeme mít konečně čas si vyříkat naše problémy.
Milan mne ovšem zásadně překvapil. Na gondole mne požádal o ruku s prstýnkem i kyticí růží. Byla jsem jako opařená. Hned mi bylo jasné, že to není spontánní rozhodnutí. Musel koupit prsten i objednat kytici, vše bylo naplánované, dokonalé a neuvěřitelně romantické.
Nikdy bych si nemyslela, že je něčeho takového schopen. Každá jiná holka by asi pod tíhou okolností řekla ano, ale ve mně se něco zaseklo. Vybavila se mi všechna ta podezření a já řekla, že si to musím rozmyslet.
Teď byl zase jako opařený Milan. Až do našeho příjezdu do Prahy se mnou nepromluvil slovo. Když jsem vyprávěla kamarádkám, co se mi stalo, všechny svorně říkají, že jsem úplně blbá, že je jasné, že mě miluje, a pokud mi byl nevěrný, tak to nebylo vážné.
Já mám ale pochybnosti. Chci žít s mužem, kterému plně nedůvěřuji? Pokud mi byl nevěrný jednou, neudělá to znovu? S někým jen žít vlastně není nijak zavazující, ale vdát se, to mi připadá jako vážný životní krok.
Musím se rozhodnout. Pokud řeknu ne, tak mi nezbude než se odstěhovat. Náš vztah skončí, to je z Milanova chování jasné. Miluju ho, chci si ho ale vzít? Nevím.