Robert měl přehled, krásně vyprávěl, ale také uměl naslouchat, což je u dnešních mužů celkem ojedinělé. Také se na mě nevrhal hned na první schůzce, což byla celkem příjemná změna. Prostě pan dokonalý, všechny kámošky mi ho záviděly.
Po šesti měsících mne požádal o ruku a já byla v sedmém nebi. Naplánovali jsme si svatbu na zámku. Přípravy trvaly půl roku, protože svatba měla být dokonalá. Nezvali jsme moc hostů, zato jsme si přáli, aby náš den stál za to.
Robert rozhodně nehodlal šetřit, a tak jsem si v půjčovně mohla vybrat šaty, které byly sice nejdražší, ale zato jsem v nich byla jako princezna. Na obřad jsme naplánovali příjezd v kočáře, po obřadu vypouštění hrdliček, hostinu v úžasném sále s květinovou výzdobou, zasedací pořádek, družičky i svědci měli mít nádherné šaty i obleky z půjčovny, svatební noc v zámeckém apartmá.
Všechno nechal na mně, do ničeho mi nemluvil, jediné, na čem trval, byl jeho svědek. Věděla jsem, že je to jeho kamarád, ale nikdy mě s Danem neseznámil. Jednou za měsíc si s ním někam vyrazil na pánskou jízdu, ale jinak o něm nemluvil.
Poprvé jsme se uviděli až ve svatební den. Byl urostlý a krásný. Nemohla jsem z něj spustit oči. Všechny moje kamarádky se do něj rázem zamilovaly a obletovaly ho jako vosy.
Náš velký den dopadl naprosto úžasně. Pečlivé přípravy, se kterými mi pomáhala svatební koordinátorka, se vyplatily.
Den se chýlil ke konci a atmosféra začala být uvolněná. Tančili jsme, popíjeli, všichni se dobře bavili. Všimla jsem si, že můj manžel někam zmizel, tak jsem se ho vydala hledat. To jsem opravdu neměla dělat. Kdybych zůstala sedět na zadku, o co mohl být můj život jednodušší.
Svého muže jsem našla v temném koutě v obětí s Danem. Nebylo to žádné chlapské poplácání, jak jsem se snažila si v první chvíli namluvit. Vlastně jsem byla trochu opilá, a kdyby se tak divně netvářili, ani by mi to nedošlo, ale svědek byl uplakaný, což mě uhodilo do očí, a rázem jsem pochopila.
Svatební noc jsme strávili ve třech vysvětlováním. Můj manžel mě miluje, nechce se mě vzdát, ale zároveň miluje i Dana, což já nedokážu pochopit. Zná se s ním déle než se mnou, a když potkal mě, myslel, že se od něj dokáže odpoutat, ale nešlo to. Snažil se omezit jejich schůzky na minimum a tak postupně snížit svou závislost na něm. Co mám podle vás dělat? Manžel tvrdí, že chce normální rodinu a děti, ale Dana se zatím vzdát nechce. Poraďte mi, prosím.
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 20. října 2008. Anketa je uzavřena.
