Měla nádory v plicích a mozku.
Jako první pacientce na světě jí nasadili nově vyvíjený "směrovaný polymerní preparát", jehož účinek nyní ověřují.
"Seděla jsem u ní a byla strachy bez sebe, jak ten první pokus dopadne," líčí ředitelka Mikrobiologického ústavu české Akademie věd Blanka Říhová. Na čas se žena zlepšila. Ale rakovina už příliš pokročila - a nakonec byla silnější.
"Já vlastně ani nevím, zda mám o našem nadějném objevu veřejně mluvit," říká vědkyně. "Bojím se vyvolat u lidí falešné naděje, po nichž může přijít kruté zklamání."
Onkolog Pavel Klener vzpomíná na minulé léto: "Kdybyste viděli těch telefonů, když se objevila zpráva, že v Brně vyvíjejí lék proti rakovině LA-12. Těžko lidem vysvětluji, že zatím jde mnohdy jen o fázi, kdy se zkoumá jen to, zda člověk nebude po léku zvracet."
Pacienti nabízejí za lék dům
I u nynějšího léku na rakovinu jsou vědci na začátku. "Přesto volají lidé, jimž už nic nezabírá, a prosí: 'Když mi to nasadíte, dám vám barák.'
"Jsme pro ně poslední nadějí. Přesto je musím odmítnout. To si vždycky říkám, že o naší práci už ani neceknu," líčí Říhová. Vývoj léku trvá deset až patnáct let. Mnohé naděje během nich zapadnou.
Jen jedna z deseti tisíc molekul, které se testují, nakonec vede k novému léku. Ten se nejdříve zkouší na zvířatech, u lidí pak na zdravých dobrovolnících, zda bude organismus lék vůbec snášet.
Až pak přichází na řadu stále větší a větší počet pacientů. "V každé fázi se může objevit nějaký vedlejší účinek, který to celé zhatí," říká Josef Zábranský z Mezinárodní asociace farmaceutických firem.
Kdo je vážně nemocný, chce cokoli. Ale úřady trvají na tom, že lék musí být maximálně bezpečný. A jsou stále přísnější, mimochodem, slavný aspirin by dnes testy nejspíš neprošel, protože dráždí žaludeční sliznici. A opatrné jsou i firmy - nechtějí riskovat soudní spory.
Lék za 800 milionů dolarů
Vývoj stojí i velké peníze. Náklady na vývoj jednoho léku se dnes odhadují na 800 milionů dolarů.
Takže i u českých objevů to funguje tak, že vědec bádá v laboratoři a pak se testů chopí bohatá zahraniční firma. "Mnohé české léky tak nakonec mají nálepku Made in USA či UK," říká ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických firem Pavol Mazan.
Unikátní léky proti AIDS či hepatitidě B, které vyvinul český vědec Antonín Holý, například vyrábějí Američané. Když se dnes řekne "lék z dílny Čechů", lidem se vybaví právě jméno Holý.
Kromě nadějného vývoje léků proti rakovině dali Češi kdysi světu ještě například účinný lék na deprese dithiaden. Ale jinak toho v poslední době moc není. To Maďaři jsou na tom líp.
"Za socialismu byl totiž výzkum v komunistickém bloku direktivně nasměrován právě tam," říká Mazan. Na vývoji nového léku na rakovinu se nicméně podílí česká Zentiva.
"Ale kdybychom pak chtěli proniknout na světové trhy, sami to nedokážeme. Stojí to strašně peněz a ještě ani nevíte, jestli se vámto vrátí," říká Jiří Emmer ze Zentivy.
