Budějovičtí výzkumníci prokázali, že pomáhá přenášet atomy železa z nasáté krve mezi střevem klíštěte a důležitými tkáněmi, i vaječníky. Když badatelé zablokovali produkci ferritinu 2 v organismu klíštěte, krev sající roztoč chřadl, umíral a měl narušené rozmnožování.
Protilátky útočí
To by se dalo využít v očkování proti klíšťatům, napadlo výzkumníky. Králíkům a morčatům podali syntetický ferritin 2, který je pro ně cizorodým elementem. Zvířata si vytvořila protilátky, které zůstaly v krvi. Když se pak do nich zakouslo klíště, protilátky s krví nasálo. V klíštěti se pak navázaly na ferritin 2.
"Klíště je tím oslabeno, přestává sát a často umírá," popisuje Hajdušek. "Řada patogenů, i bakterie, jež způsobují lymskou boreliózu, potřebuje po přisátí klíštěte čas, než se v klíštěti namnoží. Až poté nakazí napadeného hostitele. Takže by se pomocí naší vakcíny mohlo některým přenosům nákazy zabránit."
Ochrana pro skot
Zatím se budějovičtí vědci zaměřili na vakcínu pro ochranu skotu. Pokus s očkováním krav jejich vakcínou probíhá v Mexiku. Dosavadní výsledky, publikované v odborném časopise Vaccine, jsou nadějné.
"Vakcína má teď sedmdesátiprocentní účinnost," popisuje Hajdušek. Adekvátně tomu snižuje počty klíšťat na zvířatech, zmenšuje riziko nákazy, mírní stres napadených zvířat a hlavně brání vývoji dalších generací klíšťat. Vědci doufají, že se jim podaří dopracovat vakcínu tak, aby se dala vyrábět ve velkém pro hospodářská zvířata.
Univerzální vakcína pro lidi však musí být mnohem prověřenější, musí projít drahými testy. Dosavadní výsledky ještě nestačí. Zatímco u volně se pasoucích zvířat je každé snížení počtu nákaz úspěchem, od vakcíny pro lidi se chce víc - aby chránila každého očkovaného člověka před přenosem nákazy.
"Zkoušíme využít biologického mechanismu, který jsme poznali, k dalším úpravám vakcíny. Chceme, aby změnila vnitřní prostředí klíštěte natolik, že určitě nedokáže infekci přenést," líčí Ondřej Hajdušek další plány.
