Ti poslední mohou být rádi, když přežijí sedmdesátku. Je to šokující. Střední Evropa zaostává za národem tlouštíků, tedy za Brity, i za národem kuřáků, čili za Španěly.
U Maďarska se dá slabý výsledek ještě pochopit - je to země s vysokým počtem úmrtí na choroby srdce a cév. Na ně zemře ročně 587 ze sta tisíc Maďarů. Horší to není už nikde. Evropský průměr je 267 úmrtí na sto tisíc lidí.
Ale třeba u Britů je očekávaná délka života 77,6 roku - to je jen asi o půl roku méně, než je evropský průměr (78,2 roku). Přitom Británie má nejvyšší počet obézních lidí v Evropě: tloušťkou trpí každý pátý Brit. A obezita bývá označována za jednu z hlavních příčin zkráceného života. Podle některých studií snižuje tloušťka ve dvaceti délku života o osm, třináct či dvacet let - podle pohlaví a rasy.
Jiným paradoxem jsou zjištění pro Francii. V zemi, která si potrpí na dobré jídlo a spoustu sýrů bohatých na cholesterol, se lidé infarktu bát nemusí. Nemoci srdce a cév tu zabíjejí jen 178 ze sta tisíc lidí, což je nejméně v Evropě. A Francouzi mají také třetí nejdelší život. Snad tu pomáhá záliba ve vínu, jemuž Francouzi holdují (i když se tím vystavují dalšímu zdravotnímu riziku, totiž alkoholismu).
Záhadou je také Španělsko, kde mají lidé šanci na nejvyšší průměrný věk v Evropě. Smrt si pro ně obvykle dojde až po 82. narozeninách. Přitom tady žije také nejvíce kuřáků - v žádné jiné evropské zemi neholduje této zhoubné vášni takové procento lidí.
Španělé žijí značně déle než Češi nebo Britové - ale je otázka, zda z toho mají radost. Téměř dvanáct let na konci života je totiž sužuje špatné zdraví. I to je evropský rekord. Britové jsou na tom daleko lépe. Špatné zdraví je trápí jen v posledních sedmi osmi letech života.
A když se tedy vezme život s dobrým zdravím, jsou na tom tlustí Britové a dýmající Španělé skoro stejně. Zato střední Evropa je zase "bita" - běžný Maďar se musí s dobrým zdravím rozloučit již v šedesáti a Polák ve třiašedesáti letech.
Však jsou s tím lidé také velmi nespokojeni. V Polsku považuje jen desetina starých lidí svůj zdravotní stav za dobrý. Nenaříkají však jen Poláci - i Italové, kteří se mohou v dobrém zdraví dožít 71,2 roku, tedy nejvíce v Evropě, si myslí, že jsou na tom špatně. Jen pětina z nich věří, že jejich zdraví je dobré.
Zato francouzští staříci, snad díky sklence vína, hýří optimismem - celé tři čtvrtiny si myslí, že jejich zdraví je dobré. "Tyto údaje jasně ukazují velké rozdíly ve zdraví obyvatelstva na evropském kontinentu. Některé z nich jsou způsobeny sociálními a ekonomickými rozdíly či odlišnostmi ve stylu života, ale rozdílná úroveň systémů zdravotní péče hraje také svou roli," soudí doktorka June Crownová, místopředsedkyně britského sdružení Age Concern, které zprávu vypracovalo.
Age Concern se zabývá problémy stárnoucích lidí a vlastně kvůli nim byla studie napsána. Však se také jmenuje Ageing Population čili Stárnoucí obyvatelstvo a varuje, že v roce 2020 se počet starých lidí výrazně zvýší - o 42 milionů.
"Zpráva poukazuje na potřebu zajistit kvalitu léčebného systému a zlepšený přístup k prevenci po celém kontinentu, zvláště když se EU rozšiřuje," tvrdí proto paní Crownová. A to je věc, kvůli které je zpráva zajímavá i pro koncerny jako Pfizer - jeho webové stránky ujišťují, že každý dolar navíc vložený do zdravotní péče vynese tu týden, tu aspoň několik dní života navíc.
