UZEL: ZÁVISLOST NA SEXU NEEXISTUJE
"Ve studii odpovídalo téměř dvacet tisíc lidí," říká Klára Trávníčková z agentury GfK.
"A překvapivé je, že Češi co do náruživosti vyšli na druhém konci tabulky, někde mezi studenými severskými národy."
Když totiž měli Češi odpovědět na otázku, jak častý sexuální styk považují za ideální, nejčastěji se shodli, že jednou týdně. Stejně často považují milování za ideální Němci, Dánové, Finové a Belgičané.
Naopak na prvních místech tabulky, mezi nejvášnivějšími národy, jsou Řekové, kde čtvrtina národa touží po sexu pětkrát týdně i častěji.
"V podstatě výzkum potvrdil, že jižní národy jsou vášnivější než lidé, kteří žijí na chladném severu," říká Klára Trávníčková.
Ve všech zemích světa platí dvě věci. Jednak ženy touží po sexu v průměru o polovinu méně často než muži, jednak čím je člověk starší, tím méně ho ložnicové hry zajímají.
Vášeň v sexu se navíc odráží i v postoji k nevěře. Více než polovina lidí, kteří se zapojili do výzkumu, si myslí, že nevěra se dá za určitých okolností tolerovat.
Nejvíce tolerantním národem jsou přitom Nizozemci, naopak nejpuritánštější jsou Švédové a Němci. Češi jsou v názoru na nevěru zhruba uprostřed. Jen třetina si myslí, že se nedá odpustit nikdy a za žádných okolností.
Výzkum také ukázal, že se liší, odkud mladí lidé z různých zemí čerpají první informace o sexu. Bezmála čtyřicet procent Západoevropanů tvrdí, že hlavně od svých vrstevníků, ale lidé ze střední a východní Evropy míní, že stejně důležité pro ně byly informace od rodičů, z knih a časopisů i od vrstevníků.
Češi však drží jiný primát: když už se milují, tak dlouze. Sex jim trvá průměrně dvakrát tak dlouho než dvojicím v ostatních zemích, tedy 15 až 18 minut. Kam se hrabou Italové a Francouzi s devíti minutami.
Kdo však nespadá do tabulek, trápit se nemusí. Podle sexuologa Radima Uzla totiž neexistuje v sexu nic jako norma. "Nedejte na výzkumy," radí Uzel. "Nepotkal jsem člověka, který by souložil se stopkami v ruce. Na celém světě lidé souloží zhruba stejně."
A pak - podobné výzkumy mají podle něj vždycky slabinu v tom, jakým způsobem se člověka na tak citlivou věc tazatel ptá nebo jestli se ptá muž ženy či muž muže.
"V tom druhém případě je jasné, že se každý chlap rád pochlubí a přisadí si, zatímco v prvním případě je to naopak. Kromě toho jsou Češi všeobecně národ chlubílků," míní Radim Uzel.
