Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Češi se bojí umělého oplodnění, mají často zkreslené informace

  • 67
Jít na umělé oplodnění, nebo nejít? Pro mnoho žen jiná možnost, jak mít dítě, neexistuje. Ačkoli asistovaná reprodukce prodělala velmi výrazný vývoj, stále o ní panují různé fámy a předsudky.

Odkládání dětí na pozdější dobu, špatné životní prostředí a v poslední době také zhoršující se plodnost mužů, to všechno jsou podle lékařů důvody, proč 17 až 20 procent českých párů nemůže počít dítě přirozenou cestou.

A netýká se to jen Česka, obdobná situace panuje ve všech vyspělých zemích.

Jsou děti ze zkumavky nemocnější?

Pravděpodobnost, že mladá, sexuálně aktivní žena otěhotní při jednom menstruačním cyklu, je asi 16 procent. Při asistované reprodukci lékaři nabízejí šanci mnohem vyšší.

Kolik stojí umělé oplodnění

V České republice hradí tři cykly asistované reprodukce zdravotní pojišťovna, a když se to nepovede ani jednou, musí si další pokusy zaplatit rodiče sami.

Částky se pak liší podle pracoviště, začínají na 40 tisících korunách.

I když však pojišťovna oplodnění zaplatí, podpůrné léky a podobně, což je čtvrtina celkových nákladů, si musí pacienti platit sami.

Mýty o umělém oplodnění jsou však podle posledního výzkumu České gynekologicko-porodnické společnosti, provedeného firmou IBRS, stále živé.

Metodu asistované reprodukce na jednu stranu podporuje drtivá většina české veřejnosti. Celých 78 procent lidí souhlasí s tím, aby umělé oplodnění bylo i nadále možností, jak pomoci těm párům, které nemají možnost počít potomka přirozenou cestou.

Na druhou stranu se ovšem 34 procent obyvatel obává možných vedlejších účinků, a 17 procent z nich dokonce věří, že dítě počaté pomocí umělého oplodnění je náchylnější k různým poruchám imunity a genetickým chorobám.

Lidé mají málo informací

Podle Tomáše Horejska z firmy IBRS je to dáno tím, že znalost problematiky asistované reprodukce je mezi českou veřejností nízká.

"Ukazuje to na nízkou míru informovanosti," vysvětluje Horejsek.

Podle průzkumu jsou stále poměrně frekventované obavy z genetické zátěže dětí narozených pomocí metod asistované reprodukce (17 procent) i z možných vedlejších účinků léčby (34 procent).

Gynekolog Milan Mrázek z Clinical centre Iscare Lighthouse uvedl, že takové pověry jsou nebezpečné a některým párům zbytečně znepříjemňují jejich volbu asistované reprodukce.

"Děti po umělém oplodnění, lidově řečeno děti ze zkumavky, jsou zcela zdravé a normální ve srovnání s dětmi po přirozeném početí. Je nutné rozptýlit mýty o tom, že děti z asistované reprodukce by měly mít horší vlohy z pohledu imunologie a genetiky," vysvětluje lékař.

Naděje pro nemocné

Metodu asistované reprodukce dokonce v západní Evropě nepoužívají jen páry, které nemohou mít dítě přirozenou cestou, ale preventivně také ty, které se musí podrobit léčbě metodami, které poškozují zárodečné buňky a tkáně.

Jde především o mladé pacienty s onkologickým onemocněním. Některé z těchto postupů jsou již dnes naprosto rutinní, například zamrazování spermií, vajíček či embryí, jiné jsou zatím v experimentálním stadiu - zamrazování tkáně vaječníku a varlat.

Evropa fandí asistované reprodukci

V České republice je zhruba pět procent dětí počato ve zkumavce, což je v porovnání s většinou zemí Evropské unie málo.

Například v Dánsku je podíl takto narozených dětí na počet všech živě narozených dětí v populaci 0,18, ovšem v Česku je to jen 0,04.

Menší nebo stejný počet dětí narozených za pomoci asistované reprodukce mají jen tradičně katolické země, jako je Polsko nebo Irsko, a státy, které do EU vstoupily teprve nedávno (Bulharsko, Litva).

Dětí narozených pomocí umělého oplodnění je obecně více v zemích s vyšším průměrným věkem rodičky. Závisí i na ekonomické vyspělosti jednotlivých zemí.