"Jsem rád, to, co se mému týmu povedlo, je velká šance, ale vyhráno ještě nemáme," telefonoval včera z laboratoře americké University of Tennessee v Knoxvillu.
Co se podařilo profesorovi Bukovskému a jeho spolupracovníkům, mezi nimiž je i Marta Světlíková z České zemědělské univerzity?
Pěti ženám odebrali z povrchu vaječníku pouhé buňky a z nich dokázali vytvořit ženské vajíčko. To se začalo vyvíjet do stadia dospělého lidského vajíčka schopného oplodnění a dalšího vývoje do stadia embrya. Buňka "žila" šest dnů. Něco takového se ještě nikdy nikomu nepodařilo.
"Dívali jsme se mikroskopem a měli jsme pocit, že pod ním nic není. A najednou jsme si všimli, že se mýlíme! Sami jsme byli překvapení, moc jsme to nečekali," upozorňuje vědec.
Antonín Bukovský se věnuje výzkumu neplodnosti už mnoho let, vždyť první práci publikoval už v roce 1977. Jeho nynější objev by tak mohl být vlastně završením jeho dosavadního výzkumu, jenže i on sám přiznává, že to nejdůležitější teprve přijde.
Laicky řečeno, česko-americkému týmu se podařilo vytvořit na několik dnů vajíčko, avšak cesta od něj k lidské bytosti bude ještě předlouhá. "Do roku budeme vědět více. Čekají nás různé zkoušky, po kterých budeme vědět, jestli postupujeme správně," říká.
Přitom si pomáhá přirovnáním k vynálezci penicilinu Alexandru Flemingovi. "Po tomto objevu trvalo ještě několik let, než se zjistilo, že se může penicilin používat jako lék," dodal.
Domů se zatím nechystá
Také vytvoření lidského vajíčka z buňky vaječníku může znamenat opravdovou revoluci.
Především by mohlo dát obrovskou naději mnoha neplodným ženám. Ale nejen jim. Pokud by se podařila trvalá přeměna buňky ve vajíčko, znamenalo by to, že z buňky by mohly vznikat i další typy buněk – takové, které by zachránily život například lidem s nemocným srdcem či s chorobami mozku.
Pokud byste poslouchali povídání profesora Bukovského, pochopili byste, že výzkum je pro něj téměř vším. V současnosti pracuje hned na několika objevech.
"Vymínil jsem si, že jeden den v týdnu budu pracovat na zahradě. Jinak jsem v podstatě pořád v práci, od pondělí do soboty," říká a neskrývá potěšení nad zájmem o jeho práci z Česka.
A plánuje trvalý návrat domů? "To máte těžké," odpovídá. "Já jsem zažil v Československu doby, kdy jsem si objednal chemikálie a čekal jsem tři měsíce na jejich dodání. Tady je mám druhý den. Nevím, jak je to teď, ale věřím, že se to zlepšilo."
