Nos zachycuje nečistoty ze vzduchu, který pak dále zvlhčuje a ohřívá. Zdravé sliznici není potřeba nějak zvlášť pomáhat. Obzvlášť v zimě je však vystavená více zátěžovým faktorům, jako jsou přechody z tepla do zimy, přetopené místnosti, klimatizace, ale i častá nachlazení. Měli bychom se tedy o ni náležitě starat.
Při akutní rýmě používáme takzvané dekongesční kapky typu Sanorin, Olynth, Nasivin a podobně. Tyto kapky snižují otok sliznice, tvorbu hlenu a nos se uvolní. "Kromě toho ještě preventivně zabraňují komplikacím rýmy, jako jsou zánět středního ucha nebo vedlejších nosních dutin," upozorňuje MUDr. Simona Dolanová z pražského ORL centra.
Lékaři však důrazně varují: klasické nosní kapky bychom neměli používat déle než jeden týden. "Jejich dlouhodobé užívání nosní sliznici vysušuje, vede k jejímu překrvení a většímu zduření, než jaké jsme měli předtím," dodává doktorka Dolanová.
Při dlouhodobých projevech rýmy a ucpaném nosu, tzv. chronické rýmě, se zásadně dekongesční kapky nedoporučují. "Chronickou rýmu by lidé neměli podceňovat. V každém případě by měli navštívit ordinaci lékaře ORL," říká lékařka. Chronická rýma se léčí různě. Záleží na příčinách vzniku. Většinou lékaři používají lokální kortikoidní spreje do nosu a antihistaminika.
Léčbu můžeme sami podpořit ještě speciálními zvlhčovacími spreji s mořskou vodou. Lékaři je doporučují, protože obnovují přirozenou vlhkost nosní sliznice, která je pak lépe obranyschopná.
"Podle mě tyto spreje fungují. Zlepšují vysmrkávání a další čištění sliznice. Největší výhodou pak je, že je lidé mohou používat dlouhodobě," vysvětluje MUDr. Dolanová. Kromě toho mohou spreje s mořskou vodou podpořit užívání klasických nosních kapek při akutní rýmě.
Ať už máme ucpaný nos kvůli akutní či chronické rýmě, měli bychom se o sliznici náležitě starat. Dlouhodobé potíže totiž mohou zapříčinit chrápání, krvácení z nosu, bolestí hlavy. Na nesprávně fungující sliznici se snadno množí viry a bakterie, které podporují vznik rýmy.
Nadměrné zatěžovaní nosní sliznice vede často k nárůstu alergických onemocnění. Hlavně v dětství, kdy se vyvíjejí všechny důležité orgány, ale i u dospělých se často změny na nosní sliznici a vedlejších dutinách nosních stávají chronické.
|
* Nosní dutina ohřívá a zvlhčuje vdechovaný vzduch. Optimální teplota vzduchu vstupující do dolní části dýchacího ústrojí je 31-37°C. Nosní dutina dokáže na tuto hodnotu zregulovat vzduch, který má při vdechnutí od -5°C do +55°C. |
