Kamarádky - Daniela a Patricie | foto: Archiv Taslerových, MF DNES

Byly nejlepší kamarádky. Než jedna druhou zabila

  • 64
Ty dvě spolu kamarádily odmala. Když dospěly, jedna druhou zabila. Daniela zemřela před třemi lety, Patrika dál studuje. Dodnes není případ uzavřen a rozsudek nepadl ani při pondělním přelíčení.

ČTĚTE TAKÉ ROZHOVOR S PACHATELKOU ZDE

Daniela Taslerová, studentka brněnské fakulty sportovních studií, zemřela týden po svých jedenadvacátých narozeninách, rukou spolubydlící na vysokoškolské koleji.

Patricii Odlevákovou znala od dětství. Jsou to tři roky. Zatímco pachatelka činu nerušeně pokračuje ve studiu medicíny, rodiče mrtvé marně hledají odpovědi na své otázky.

„Nedokážu si představit, že by smrt mé jediné dcery zůstala bez trestu. Kdybych věděla, že to ta holka udělala v pominutí smyslů, snad by se s tím dalo nějak žít. Jenže tomu nevěřím,“ říká matka zavražděné, Eva Taslerová.

Znalci: Pachatelka byla nepříčetná

Soudní zpráva je chladná, stejně jako použitá zbraň: „Patricie Odleváková napadla 29. května roku 2003 na vysokoškolských kolejích v Brně po předchozím konfliktu Danielu Taslerovou. S úmyslem ji usmrtit, zasadila jí kuchyňským nožem několik ran. Ta do srdce byla smrtelná.“

Znalci dospěli k závěru, že pachatelka za svůj čin nemůže. Podle nich byla v tu chvíli nepříčetná. „Po požití alkoholu a léku tramadol u ní nastala forma těžké toxické psychózy. Ta způsobila vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností,“ usoudili psychiatři.

Co se té noci přihodilo, rodiče Daniely patrně nezjistí. Jediným svědkem byla oběť, pachatelka si může tvrdit, co chce.

„Je to tvrdý nelítostný člověk bez výčitek. Dcera ještě neměla ani pohřeb a ona už zvala učitele ze základky na skleničku, měsíc po tragédii pořádala doma mejdan,“ nemůže pochopit Eva Taslerová.

Její manžel většinou mlčí, občas přikývne. Právě on vyslechl jako první zlou zprávu. Policisté mu tehdy ve čtyři hodiny ráno popsali rvačku dvou holek, které se opily a jedna nepřežila. „To jsem si říkal, že na koleji je holka v bezpečí,“ trpce poznamená Zdeněk Tasler.

Přítel mrtvé: V Patricii narůstala zloba

Ty dvě byly zpočátku nerozlučné. Znaly se od základní školy. Obě šikovné na tělocvik, dělaly atletiku, hrály závodně košíkovou. Daniela měla na rozdíl od Patricie kolem sebe vždycky plno lidí.

„Byla takové sluníčko, dělala kamarádům vrbu,“ vzpomíná na Danielu někdejší spolužačka obou dívek, Kateřina Hečková. „Zato v Patricii jako by od dětství dřímala jakási zloba a závist.
Na večírcích se dovedla zpít a pak vyváděla, brečela, cítila se ukřivděná... Byla hodně soutěživý typ. Třeba se nás ptala, který kluk se nám líbí, pak se ho snažila sbalit.“

Děvčata spolu začala studovat medicínu, ale po roce se Daniela rozhodla pro sportovní fakultu. Už se tolik nevídaly, začalo to skřípat.

„Zvlášť poslední dobou byla Patrika hodně labilní a chovala se divně,“ míní Ondřej Adámek, další z havířovské party studentů, který v Brně studuje fakultu sociálních studií. Přestali ji zvát na společné akce. Ona je začala špehovat, žárlila. Její pozice v partě slábla. „Děcka slavila Silvestra na horách a ji nikdo nepozval. To pro ni bylo horší než facka. Volala k nám domů, že chce jet a ať jí to Daniela zařídí,“ vzpomíná Eva Taslerová.

„Jako by se v ní pomalu střádala žluč a pak se rázem vylila,“ vyjadřuje své pocity i Danielin přítel Jakub Hýl.

Ti tři se znali léta, ale před posledními Vánocemi spolu Jakub a Daniela začali chodit. Před Patricií to tajili. Krátce před tragédií je viděla spolu v kině a hned Daniele napsala pár nepěkných „esemesek“. „Patrika mě dříve přitahovala, ale příčily se mi některé její povahové rysy. Jsem rád, že to nedopadlo,“ přiznává Jakub.

Podle něj v osudný den Daniela plánovala říct Patricii, že už s ní nechce bydlet. „Myslím, že Patricie přišla na kolej už opilá, Danka jí to řekla a ona to neustála,“ soudí Danielin přítel.

Obžalovaná: Jenom jsem se bránila

Justice nad případem mrtvé studentky už dlouho přešlapuje. Původní obvinění z vraždy bylo loni před Vánocemi na základě závěrů znalců překvalifikováno na trestný čin opilství.

Brněnský soud pak dokonce zastavil trestní stíhání úplně. Krajský soud však vyhověl odvolání státního zástupce a vrátil případ do hry. Očekávaný verdikt v přelíčení, které proběhlo toto pondělí, ještě nepadl.

Studentka Odleváková u soudu bez pohnutí vylíčila poslední společnou večeři. Upíjely vodku s džusem, bavily se o všem možném. Pak už prý medička všechno vidí jako v mlze. Daniela nad ní stála s nožem v ruce, popraly se, ona se bránila. Vyběhla z pokoje, bušila na dveře a křičela, ať kamarádku někdo zachrání.

„Nechápu, jak se to stalo, byla to nejlepší kamarádka,“ poznamenala ještě.

„Na nepříčetného člověka až příliš souvislý popis děje,“ komentuje výpověď Patricie zmocněnkyně manželů Taslerových Marcela Neuwirthová. Domnívá se, že si Patricie vzala tramadol, silné analgetikum, které jí našli v krvi, až po činu.

„Je velmi inteligentní, na výslech se určitě důkladně připravila. Může zúročit i znalosti ze studia medicíny,“ míní Neuwirthová. „Vysoké IQ, sebestředná, ctižádostivá, ale emočně labilní se sklony k hysterii. Pozitivní vztah k alkoholu. Učení si spojuje s léky,“ tak hodnotí osobnost pachatelky psycholožka Marta Skulová.

Studentka Odleváková hraje vabank, snaží se o zproštění viny. Tvrdí, že nemá ani zdání, jak se analgetikum do jejího těla dostalo. Kamarádka jí ho prý musela namíchat do pití. Přitom svědci potvrdili, že při učení požívala medikamenty.

Matka zabité: Chci mít jasno

Evu Taslerovou občas přepadne představa, jak jde po ulici a proti ní Patricie. Matka zabité netuší, jak by zareagovala. Dříve nebo později se to zřejmě stane.

Jako zdravotní sestra viděla matka Daniely umírat na jednotce intenzivní péče spoustu lidí. Kdyby Daniela přišla o život kvůli nemoci nebo po autonehodě, bolela by ta ztráta stejně, ale matku by nemučily pocity zmaru a bezmoci.

V první chvíli si pomyslela, že u Patricie v osudnou chvíli propukla schizofrenie. To by snad dovedla pochopit. „Tolik lidí mi ale řeklo, že nešlo o nešťastnou náhodu a Patrika věděla, co dělá. Chci v tom mít jasno, dlužím to dceři,“ říká pevně.

Napsala rektorovi Masarykovy univerzity i děkanovi lékařské fakulty: Jak to, že vražedkyně mé dcery dál studuje? „Máme svázané ruce, čekáme na pravomocný rozsudek,“ odpověděli jí.

Od té doby má pocit, že s manželem jen přežívají. „Jezdíme se známými na hory, já chodím na cvičení, ale plný život to už není,“ přiznává žena.

Matka a dcera Taslerovy měly výjimečně pěkný vztah. Mobily mezi Brnem a Havířovem vyzváněly takřka denně. Domů jezdila Daniela každý týden.

„Proběhla bytem jako velká voda, stihla toho moc. Danka byla strašně pracovitá, přivydělávala si brigádami a o Vánocích nás zahrnula dárky. Posledního Ježíška jsem od ní dostala společný lyžařský víkend v Alpách. Úplně mě tím rozbrečela a obě jsme si zájezd užily. Byla živel,“ vrací se matka ve vzpomínkách ke šťastným časům, kdy měla dcera kupu energie a plánů. Šlo jí, na co sáhla. Chystala se na zkoušku z němčiny, pomýšlela na dálkové studium psychologie.

Eva Taslerová se smutně probírá rodinnými fotografiemi. „Těšili jsme se, až si založí rodinu, bude mít děti a my vnuky. Chtěli jsme jen trochu toho obyčejného štěstí.“

,