Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bylo mi 22 let, když mi lékaři našli rakovinu lymfatických uzlin

  3:07aktualizováno  3:07
Můj životní boj nastal, když jsem úspěšně ukončila studium, byla čerstvě vdaná a myslela si, že život už může nabídnout jen krásné věci. Jenže kolem Vánoc jsem začala pociťovat silné bolesti zad, začala jsem bezdůvodně hubnout a byla jsem stále unavená. Čtenářka Jana napsala další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.
Ilustrační fotografie - Rakovina, nemoc, nádorové onemocnění

Ilustrační fotografie - Rakovina, nemoc, nádorové onemocnění | foto: Profimedia.cz

Když potíže neustávaly, vyhledala jsem lékaře. Vlastně hned několik. Ale nevěděli si se mnou vůbec rady. Během pěti měsíců marného "hledání" diagnózy se k mým potížím přidal i velmi silný kašel a bolesti krčních uzlin.

Rentgenový snímek plic nakonec bohužel potvrdil, že na hrudníku mám blíže neurčený útvar. Po týdnu nekonečného čekání na výsledky histologického rozboru mi lékaři sdělili strašlivou diagnózu: Máte rakovinu lymfatických uzlin, takzvanou Hodgkinovu chorobu. Nádor byl bohužel zhoubný.

Nemohla jsem to vzdát

První minuty jsem nechtěla věřit, že to, co jsem právě slyšela, se může týkat právě mě. Jako by úplně přestal existovat svět okolo, zůstalo jen hrozivé ticho a hučení v uších. Svět přestal dýchat a já s ním.

Hodgkinova choroba

je systémové nádorové onemocnění mízních uzlin, které je dnes díky moderní léčbě ve značném procentu případů vyléčitelné.

Nádorové onemocnění může vzniknout v kterékoli lymfatické tkáni, nejčastěji však v některé mízní uzlině.

Zdroj: Wikipedia

První šok ale přejde a člověk zmobilizuje všechny síly k tomu, aby se s osudem popral. Přece to nejde ve 22 letech jen tak vzdát!

Prodělala jsem osm cyklů chemoterapie a následné ozařování. Byl to nejtěžší rok mého života, kdy jsem si sáhla na úplné dno a říkala si, že už dál nechci, že už dál nemůžu. Ale díky mým nejbližším, kteří stáli celou dobu na mé straně, jsem vždycky našla sílu zase vstát a bojovat dál.

Člověk v sobě najde rezervy, o kterých dříve neměl ani ponětí. Jen je důležité nevzdat to sám v sobě.

Je to 10 let, jsem vyléčená

Dnes, 10 let poté, jsem šťastná a vděčná, že můžu říct, že pořád patřím mezi vyléčené. Navíc se nám s manželem před pár lety narodil zdravý chlapeček, což považuji za největší štěstí po tom všem, čím si mé tělo muselo projít.

Ještě dnes mě trochu mrazí, když si na tu dobu vzpomenu, vždy, když na ulici vidím onkologicky nemocného člověka, chtěla bych mu dát kus naděje, kterou si v sobě nosím. Já už vím, jaké to je být na dně a zase se z něj odrazit. Tento pocit bych přála všem, kteří momentálně takovou hrůzou procházejí.

A kdyby můj příběh pomohl aspoň jednomu člověku, tak to stačí.

Autoři:




Hlavní zprávy

Výbavička pro miminko za polovic?
Výbavička pro miminko za polovic?

Za polovinu i levněji seženete výbavičku na bazaru eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.