Nejznámějším loftem, který byl předlohou pro všechny ostatní, je bývalý masokombinát Factory na Manhattanu, na jeho 47. východní ulici. Za své bydliště si ho vybral v roce 1960 Andy Warhol. Ani on neodolal jedinečnosti bydlení v průmyslovém prostoru.
Surová industriálnost
Interiér loftu vlastně tvoří jedna obrovská, široká a vysoká místnost s vysokými okny, kde jsou zakomponovány ocelové nebo hliníkové trubky - součásti bývalé výroby, jako jsou třeba schodiště, lávky, podlahy nebo zábradlí, trámy, mnohde i původní vzduchotechnika.
Andy Warholovi učaroval bývalý masokombinát. Současní developeři budují loftové byty v bývalých výrobních halách, stodolách, také v nepoužívaných sýpkách a skladech a nejčastěji v pivovarech. A vůbec všude tam, kde jsou velké prostory, které by při klasické výstavbě zabraly i dvě tři patra domu.
Proč zrovna název loft
Název se přenesl do češtiny podle anglického překladu slova. Znamená patro, půdu nebo podkroví.
Velký boom loftového bydlení se datuje 60. léty minulého století v Americe. Rozesmáté květinové děti chtěly bydlet výjimečně, nekonformně a hlavně levně, a tak hledaly nekonformní objekty. Pro své účely se jim náramně hodila opuštěná průmyslová čtvrť v newyorské čtvrti Soho.
Druhou skupinou, která také hledala výjimečné bydlení, byli intelektuálové, kteří brzy zjistili, že pro jejich bohémský život se velmi dobře hodí ty úžasně prostorné, vzdušné byty s atmosférou jedinečnosti. Od touhy přešli velmi rychle k akci a začali stavět také v bývalých továrních objektech. Ale na rozdíl od květinových dětí, které žily ve svých loftech celkem nuzně, si v nich vybudovali luxusní, naprosto jedinečné atraktivní bydlení.
Světlo a prostor na maximum
To, co upoutá na první pohled u loftových bytů jsou okna, obrovská plocha, díky níž je v prostoru spousta světla a dokonce i slunečno. Okna doplňují otevřený prostor o další dimenzi.
Loftový byt nenajdeme v přízemí, ale vždy v patrech, odkud navíc se jeho obyvatelé dívají na svět z výšky. Má to jistě svoje nesporné klady. Ten, kdo dokáže žít v jedné obrovské místnosti v symbióze s někdejšími industriálními prvky a nemít žádné soukromí, pak si může loftové bydlení klidně dovolit a být v takovém bytě opravdu šťastný. Rozhodně musí zapomenout na soukromí, samota někde v koutku se taktéž nekoná.
Ale s tím, už všichni, kteří mají na loftové bydlení zálusk, a jsou to především mladí bezdětní lidé a lidé starší, kteří chtějí zkapitalizovat svoje úspory, počítají. A jsou jich stovky. Jen v Praze se staví ročně desítky takový loftových bytů, kde hraje hlavní roli prostor, a čím větší, tím lepší. A když je někde v prostoru ještě třeba lávka nebo schodiště, je to to pravé originální loftové bydlení. Ideálním místem pro takové byty byl například Holešovický pivovar, kde už jsou byty dokončeny, také se bydlí v bývalé smíchovské tiskárně, lofty se staví také v Karlíně a na Palmovce.
Domy na kopcích, nová výzva pro architekty
Jsme v Mariánských Lázních. Na okraji Lesníkova parku, poblíž Goethova náměstí, tedy v jedné z nejvyšších poloh města. Stojí tu excelentně rekonstruovaný Pragerhaus, kterému se dnes říká Sněžka.
V sousedství s novobarokní kolonádou a empírovým pavilónem Křížového pramene se tak ocitáme ve výjimečně příhodné konstelaci.
Tento někdejší lázeňský dům, vybudovaný na přelomu 19. a 20. Století, nabízí luxusní bydlení v jedné z nejhezčích lokalit města s neobyčejnými výhledy na panorama města.
O luxusní jas a eleganci každého z interiérů apartmánového domu se zasloužil tým architektů pod vedením světově uznávané Evy Jiřičné.
Vnější fasáda si rekonstrukcí zachovala původní podobu. Interiér ovšem doznal značných změn. Vzniklo například atrium se skleněným schodištěm a skleněným výtahem, které hrou světla a stínů oživí celý vnitřní prostor domu. Tedy i v mariánskolázeňském domě hraje světlo v jeho interiéru zásadní roli, stalo se jeho součástí a vynikajícím ozvláštněním.
