Ještě to jde, pokud si zvířátko pořídí dvojice na základě společného rozhodnutí, kde dost často pes supluje společné dítě. A upřímně, on někdy stejnou péči jako malé dítě vyžaduje. Batole nicméně obvykle napáchá méně škod, neokusuje koberce, necupuje peřiny a neštěká celé noci. Také se nevrací z procházky obalené bahnem, a pokud vrací, poměrně bez problémů je vsuneme do vany, což se o psovi říci nedá.
Shoda musí být
Právě některé výše uvedené důvody (a mnoho dalších) mohou být hlavním argumentem, proč jeden z páru psa v žádném případě nechce. A to ani tehdy, když je jeho páníčkem člověk, který se jinak jeví jako ideální partner.
Pokud jsme psomilné my a narazíme na pána, který pejsky nemusí, je poměrně zásadní, kterak dojde k jejich seznámení. Jestliže oslintaný bernardýn či zabahněný vlkodav uvítá nového páníčka ve značkovém obleku radostným objetím a polibkem z tlamy do úst, antipatie v něm pravděpodobně ukotví na věčné časy. Naopak malý jorkšírek s mašličkou na oušku nenápadně vykukující z kabelky může připomenout plyšovou hračku z dětství, a když zajistíme, že se hned na uvítanou nezahryzne do páníčkovy ruky, možná ho tento bude ochoten tolerovat.
Zásadní je také místo výskytu psa. Vlčák nebo rotvajler obvykle ve velké vile se zahradou splyne s okolím, a pokud není vychován trhat všechny návštěvy včetně pošťáka, můžeme sem bez velkých problémů přivést i svoji novou lásku, aniž by si navzájem vadili. Teoreticky se ani nemusí potkat. Ten samý pes v garsonce pět krát tři metry, zvyklý na společné lože v kanafasu vedle své paničky, nicméně asi sotva přilne novému páníčkovi k srdci a sotva v sobě naleznou zalíbení.
V takové situaci je hodně důležité si uvědomit priority a hodnoty. Pes je na nás závislý stejně jako dítě a na rozdíl od některých lidí je jeho láska skutečná, věrná a upřímná. Dítě by asi také naprostá většina matek neodložila do útulku jen proto, že se objevil nějaký nový úžasný pán. A to je právě to, oč jde. Sebekrásnější a sebeúžasnější chlap, kterého nám život přimete do cesty, nemá právo po nás něco takového chtít.
Buď já, nebo on!
"Můj bývalý přítel vypadal jako ideál, ale jen do té doby, než jsme se rozhodli bydlet společně. Ukázalo se totiž, že můj pes ho obtěžuje," vypráví třicetiletá Bára z Prahy. "Stalo se z toho časté téma a do vztahu se začalo vkrádat dusno. Diskuse na téma pes byly na denním pořádku. Můj přítel si ani ve snu nedokázal představit, že by se Fido proháněl v jeho nové bytě, po nových parketách a všude by z něj lítaly chlupy. Netrvalo dlouho a jeho geniální plán byl na světě: bouda na dvoře."
Váš zvyk brát si chlupáče do postele se nemusí setkat u nového přítele s pochopením. (Ilustrační snímek.)
"Nejsem žádná cíťa, ale to jsem si opravdu představit nedovedla," pokračuje Bára. "Tři roky žijeme spolu a najednou mám Fida vykopnout na dvorek kvůli chlapovi, kterého znám pár týdnů? Abych tedy udělala vstřícné gesto, koupila jsem Fidovi na doma ponožky pro mimina, které mají takovou tu gumu ať jim to neklouže, přišila k nim tkaničky a nasadila mu je doma na tlapky. Myslela jsem, že je po problému. To jsem se ovšem spletla. Bouda na dvorku byla jediná možnost. Část známých mi radilo, ať se na partnera vykašlu. Druhá část, že pes není člověk. Nakonec to vyřešil sám. Oznámil mi, že se psem žít nechce a že odchází. Můj současný přítel Fida miluje a získali jsme tím oba mnohem víc."
Pejskaři vědí, co je zodpovědnost
A to platí samozřejmě i obráceně. Mediální masáž, překládající v pravidelných intervalech zuřivé krvelačné bestie a pokousané obličeje, dělá svoje. Špatná zkušenost z dětství samozřejmě taky. Ale pokud potkáme chlapa, který už psa má, tak je třeba to brát jako neměnný fakt.
Pojďte si povídat do KavárničkyStál mezi vámi a vaším partnerem někdy pes či jiný domácí mazlíček? Napište nám o tom do diskuse.  |
Prostě možná ještě nějakých dalších deset let tady ten pes bude. A buď je ten pán tak úžasný, že nám za to stojí, a pak nám nezbyde, než si zvyknout i na chlupáče, anebo se musíme poohlídnout po jiném, který preferuje rybičky. Nikdo a nic nám nedává právo po svém partnerovi chtít, aby se kvůli nám vykašlal na psa. A pokud by to snad byl ochotný udělat, nejspíš stejně snadno se dokáže za pár let vybodnout z jiného důvodu i na nás.
Na závěr jedna velmi praktická zkušenost. Chlap, který se hezky a rád stará o psa, má minimálně dvě celkem užitečné vlastnosti: je zodpovědný a starostlivý. A takového se většinou snažíme najít, ne?
