Británie si potrpí spíše na zábavu než na tradice

Vajíčka všeho druhu, od těch slepičích až po pštrosí, čokoládová vejce, která mohou dosahovat desítek kilogramů, šperky ukryté v sladkostech, to vše o Velikonocích nabízí obchodní domy ve Velké Británii. Země se na pár dnů ponoří do zábavy a radovánek, možná o něco více, nežli by si žádalo dodržování tradic. Ty se ale v nějaké podobě rok co rok přeci jen opakují. Závody v pouštění draků, jehněčí na stole čí obdarovávání chudých královskou rodinou mezi ně rozhodně patří.

Velká Británie samozřejmě slaví jako ostatní evropské země  Velikonoční svátky, i když by se na první pohled mohlo zdát, že tyto svátky jsou v Británii spíše o zábavě, nežli o dodržování tradic. Co nechybí v hojném počtu jsou  velikonoční vajíčka, takže kromě klasických slepičích  popřípadě křepelčích jsou o Velikonocích k mání i speciality typu vajec krocaních, bažantích či pštrosích. Za super luxus se  pak považují vajíčka racků, k sehnání například v obchodním domě Harvey Nichols, která ale musí být podle zákona před uvedením na trh již uvařená. 

Velikonoce jsou částečně postaveny i na dětských konzumentech, a proto největší odbyt vždy zajišťují vajíčka čokoládová. Ta  děti hledají ukrytá různě po bytě a v okolí domu. Čokoládový průmysl tak má zisk předem zajištěn. Vajíčky se nechávají inspirovat i obchodní domy, které se předhánějí v tom, kdo bude mít za svojí výkladní skříní to největší a nejnápaditější . V roce 1997 tak například firma Cadbury prodala o Velikonocích  čokoládová vajíčka v takovém množství, že kdyby se dala postavit na sebe, tyčila by se devětsetkrát výše než Mount Everest. A to už je co říci. Pozadu nechtějí při této příležitosti zůstat ani klenotnické firmy, které do vajíček ukrývají nejrůznější vzácné šperky.

Během samotných velikonočních svátků se koná po zemi řada zajímavých akcí, ke kterým patří  přehlídky draků v Hampsteadu v Londýně, své dveře otevírají kulturní památky a historické budovy, v londýnské Covent Garden se koná i  soutěž pivovarských spřežení. Británie se vlastně tak trochu připravuje již v předvelikonoční čas, kdy nastává vítání jara. To s sebou nese také pár tradic. Patří mezi ně například jarní závody osmiveslic univerzit z Cambridge a Oxfordu na Temži   či docela proslulé palačinkové závody. Město Olney je těmito závody vyloženě pověstné, neboť se tam pořádají již od roku 1445.  

Do velikonočního dění se zapojuje i královská rodina. Již od  dvanáctého století se traduje zvyk obdarovávání chudých anglickými panovníky vždy na Velký pátek, a to podle toho, kolik je jim samotným let. Pro tuto příležitost se razí speciální mince, jejichž cena samozřejmě stoupá se zájmem sběratelů. Peníze mohou získat chudí, vdovy, sirotci, ale i lidé, kteří se angažují v charitativní činnosti.

V Británii patří k Velikonocům také řada rodinných sešlostí a pikniků. Kuchařky ale naštěstí nemají ruce příliš svázané tím, co by měly vařit. Klasikou je sice pečené jehněčí, ale takový krocan či losos na rožni se také nezapře. V některých částech země ještě přežívá starý zvyk, při kterém ženy druhé pondělí po Velikonocích připoutávaly muže k židlím a požadovaly po nich výkupné v podobě drobných mincí. Muži pak dělali totéž o den později. Místo drobných však byli nápaditější a čekali na vysvobozující polibek. Jinde se po 40 dní po Velikonocích  udržuje tradice, při níž  farář obchází se školáky obecní hranice a polévá je vodou. Občas  dostanou kluci  vrbovým proutím na zadek, aby nezapomněli, kde hranice obce leží. V Británii si jinak  pomlázky neužijí. V Corwallu se prý kdysi používalo cosi, co lze při troše fantazie přeložit jako "vilný prut", zda se však používal k mrskání děvčat není dodnes jasné.

Ve Velké Británii se obchodní domy předhánějí v tom, kdo nabídne spotřebitelům nejkrásnější čokoládová vajíčka, od těch malých až po několika kilogramové kusy.