Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Boot camp aneb jak jsem se nakonec nepozvracela

  2:19aktualizováno  2:19
Absolutní vyčerpání, rozbolavělé svaly, předinfarktový stav, ale i nadšení z pohybu, vynikající kondice a lepší postava. Vyzkoušeli jsme, co obnáší boot camp inspirovaný armádním výcvikem.

Kupodivu jakmile se svaly zahřejí při dalším rozklusání, je bolest výrazně menší, takže druhý trénink absolvuji relativně v pohodě. | foto: Dalibor Puchtapro iDNES.cz

Je mrazivé lednové ráno a před tělocvičnou podupává skupinka promrzlých lidí. Vzhledem k tomu, že je krátce po šesté, nálada se pohybuje jen několik stupňů nad okolní teplotou.

Pokud možno nenápadně monitoruji ostatní účastníky a dost se mi uleví, že tu nejsem jediná žena. Dokonce tu přešlapuje i několik typicky kancelářských "kravaťáků". Tak jo, to bych mohla zvládnout také. Čeká na mě první setkání účastníků boot campu.

Armádní výcvik po česku

Vždycky jsem se domnívala, že s postavou a váhou nemám žádné zvláštní problémy. Po porodu se mi sice záhadně srazilo všechno oblečení (překvapivě se to stalo z celé rodiny pouze mně), ale stále jsem měla pocit, že to není žádná tragédie.

Skáčeme po schodech po jedné noze, běháme přes překážky, přeskakujeme snožmo...
Při běžecké abecedě se mi chce střídavě plakat a zvracet.

Z omylu mě vyvedl dvouletý syn, který před svědky konstatoval, že maminka má "obrovský bříško". Existují situace a výroky, které se nedají přejít pouhým pousmáním a žádají si okamžitý čin.

Vzhledem k tomu, že jsem od přírody velmi netrpělivá a nedočkavá, hledala jsem aktivitu, po které uvidím výsledky prakticky okamžitě. Právě kvůli tomuto požadavku padla volba na boot camp, protože kde jinde už byste měli nabrat kondičku, když ne na tréninku inspirovaném armádním výcvikem?

Zaplatila jsem si měsíční kurz a začala si zvykat na myšlenku, že budu třikrát týdně vstávat v půl šesté ráno, abych v půl sedmé mohla nastoupit do tělocvičny.

Jak pokračují další hodiny, je to stále lepší a lepší. Mám pocit, že kondice se...

Všichni za jednoho...

Boot camp se koná celý rok bez přestávky, takže nováčci naskakují do rozjetého vlaku. Žádná zahřívací hodina v mírném tempu neexistuje, od první minuty se jede naostro.

Když trenérka Anča zahájí sérii běhu do schodů, žabáků, angličáků a podobných lahůdek, mám po deseti minutách pocit, že jsem někde po cestě ztratila plíce a je vyloučené, aby se mi ještě někdy vrátila tepová frekvence k normálu.

Při běžecké abecedě se mi chce střídavě plakat a zvracet. Jestli jsem do tohoto okamžiku měla nějaké iluze o své fyzičce, teď jim mohu zamávat na rozloučenou.

Odpočinek se tady ale nepěstuje. Napít a jdeme dál. Jedna skupina po protažení pokračuje v aerobním tréninku, zatímco druhá absolvuje posilování v kruhovém tréninku. Skáčeme po schodech po jedné noze, běháme přes překážky, přeskakujeme snožmo lavičky, děláme kliky, shyby, házíme medicinbalem.

Žádná hodina není stejná jako ta předchozí a ačkoli mám pocit, že už neexistuje...
Věřili byste, jak namáhavé je přeplazit se přes celou délku tělocvičny?
Jedna skupina po protažení pokračuje v aerobním tréninku, zatímco druhá...

Pokukuji po svých spolucvičících a pátrám po někom, kdo by na tom byl stejně mizerně jako já. Nikoho nenacházím, většina účastníků dokonce vypadá, že se královsky baví.

Při posilovací části jsem přesvědčená, že jsem dospěla na konečnou a teď už mě čeká jen legendární světlo na konci tunelu. Trenéři ale moc dobře ví, jak z vás dostat i poslední zbytky energie.

Posiluje se kolektivně, a pokud někdo nevydrží určenou dobu, nastavují všichni o dalších pět sekund navíc. Stačí, aby se kvůli mně prodlužovalo jednou, a pro příště mám o motivaci postaráno. Jednoduché, ale velmi účinné.

Žádná zahřívací hodina v mírném tempu neexistuje, od první minuty se jede...

Těžké ráno

Celé dopoledne po první hodině boot campu ze mě endorfiny téměř stříkají. O to horší je to druhé ráno po probuzení. V podstatě neexistuje sval, který by mě nebolel, a s úžasem zjišťuji, že jakési svaly se nachází i v okolí holení, mezi žebry nebo na hřbetech rukou. Podobně mi ještě nikdy v životě nebylo a s nostalgií vzpomínám na úplavici, která mi teď s odstupem času připadá jako nevinná zábava.

Bojuji s velkým pokušením vykašlat se na další hodinu. Kdyby mě zkušenější účastníci nevarovali, že období mezi první a druhou hodinou je nejhorší a většina lidí to chce vzdát, asi bych to i udělala.

Kupodivu jakmile se svaly zahřejí při dalším rozklusání, je bolest výrazně menší, takže druhý trénink absolvuji relativně v pohodě (totální absenci fyzické kondice samozřejmě nepočítám). Při všech rychlostních záležitostech zůstávám sice beznadějně v zadních řadách, ale už mě to nefrustruje tolik jako napoprvé.

Ať si vzpomenete na jakýkoli druh pohybu, můžete se vsadit, že jeho varianta se...
Většina účastníků vypadá, že se královsky baví.

Minus čtyři centimetry

Jak pokračují další hodiny, je to stále lepší a lepší. Mám pocit, že kondice se mi zlepšuje den ode dne a jsem schopna zvládnout stále víc. Svaly už mě dávno nebolí a zvracet se mi při tréninku chce už jen zcela výjimečně.

Zvykla jsem si dokonce i na ranní vstávání. Kdyby mi někdo před třemi týdny řekl, že se budu bez budíku probouzet v půl šesté, nebo že udělám patnáct shybů, odkázala bych ho do péče psychiatrů. A co je na tom všem nejpřekvapivější, je skutečnost, že mě to začalo skutečně bavit a na další trénink se upřímně těším.

Boot camp se koná celý rok bez přestávky, takže nováčci naskakují do rozjetého...
Odpočinek se tady nepěstuje. Napít a jdeme dál.

Žádná hodina není stejná jako ta předchozí, a ačkoli mám pocit, že už neexistuje pohyb, který bychom nevyzkoušeli, trenéři mě pokaždé přesvědčí o opaku. Skákání přes švihadlo, plazení (věřili byste vůbec, jak namáhavé je přeplazit se přes celou délku tělocvičny?), přeskoky přes kozu, člunkový běh, štafeta...

 Ať si vzpomenete na jakýkoli druh pohybu, můžete se vsadit, že jeho varianta se na boot campu objeví. A také můžete vsadit své boty, že ho zvládnete, protože tým vás potáhne dopředu. Sečteno a podtrženo: po měsíčním boot campu mám v pase o čtyři centimetry méně (jídelníček jsem nijak nezměnila) a nejlepší kondici svého života.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Proměna maminky nevěsty či ženicha
Svatební proměna: Kostýmek i pouzdrové šaty pro matku nevěsty Martinu

Svatební sezona se pomalu rozjíždí a s ní kromě radosti přichází i zásadní problém. Jaké oblečení zvolit, abyste svatebčanům nezpůsobili ostudu? Pečlivý výběr...  celý článek

ilustrační snímek
Pět pochval denně zlepší chování malých dětí, tvrdí britští psychologové

Mnoho rodičů si láme hlavu tím, jak zlepšit chování svých dětí. Podle britských psychologů by mohlo pomoci pravidelné chválení. Důležité je ovšem vhodně volit...  celý článek

Gabourey Sidibe (New York, 15. února 2015)
Sidibe: Když jsem měla anorexii, už jsem měla naplánované, jak se zabít

Cesta boubelaté herečky Gabourey Sidibe (34) ke štěstí byla velmi trnitá. V mládí měla problémy s poruchou příjmu potravy a v pozdějším věku pak pracovala na...  celý článek

Lenka s Rosťou na závěrečném setkání obou párů
Lenka není flákač, ale je to moje žena a milenka, zaznělo ve Výměně

Nebýt vtipného Rosti, byla by středeční premiérová Výměna manželek celkem nuda. Nikdo se nepopral ani nehádal, jak jsou diváci zvyklí, a slzy tekly jen...  celý článek

Baňkování a čínská medicína
Baňkování uvolní svaly a pomůže při nachlazení. Pár dní však máte modřiny

Možná to vypadá neuvěřitelně, ale staletími prověřená metoda baňkování vám může pomoci od bolesti zad, nachlazení, ale třeba i proti celulitidě. Počítejte však...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.