Příčina potíží totiž vůbec nemusí být v místě, na které si stěžujete. Když vás například bolí hlava, nemusí ji mít nutně na svědomí krční páteř.
"Stačí třeba kamínek v botě, kterému dlouhodobě uhýbá prakticky celý váš pohybový aparát," říká fyzioterapeutka a chválí diagnostiku pomocí manuální fyzioterapeutické korekce. S její pomocí dokáže zkontrolovat, jak vaše svaly reagují, jak jsou pevné a silné. Odhalí problémy a navrhne léčbu.
Páka s fyzioterapeutkou
K určení diagnózy pomáhá počítačový program. Ten v první fázi nabízí fotografie jednoduchých cviků, které máte zvládnout. Spíš než cviky jde o "přetlačování" se s fyzioterapeutkou na principu páky. V různých úhlech a polohách vám postupně tlačí na ruce a nohy, vaším úkolem je udržet pozici. Ruce testujete vestoje, nohy v leže na břiše i na zádech.
U každého z dvou desítek úkonů terapeutka do počítače zaznamená, jestli jste pozici udržela či vás přetlačila a kolik úsilí jste vynaložila. Zároveň vás pozoruje a bedlivě sleduje, jak rychle sval reagoval, jestli si třeba nevypomáháte jinou svalovou skupinou, protože ta, která má pracovat, nemá zrovna dost sil.
Pacient ve slupce od cibule
Když spolu postupně projdete všechny cviky, počítač vám na skeletu postavy ukáže, jaké svalové skupiny fungují dobře a jaké naopak. Některé skupiny svalů se při testu překrývaly, takže čím tmavší barva svalu vyznačeného na obrázku, tím častěji se zúčastnil pohybu, který vyšel chybně.
"Pokud jsou například slabé ruce," vysvětluje Gabriela Sechovská, "máme snahu si pomáhat zádovými svaly, a proto nás pak bolí a máme je zatuhlé."
Test často odhalí celou sérii pochybení, které se podílejí na tom, že je naše tělo v potížích. "Tělo obecně touží po rovnováze, má totiž jeden základní úkol, který zní: drž vzpřímenou pozici v rovnováze s pomocí minimálních energetických nároků," vysvětluje fyzioterapeutka.
"Když zjistím, jak svaly fungují, dozvím se i to, jak jsou zatíženy vaše klouby a páteř, další obrázek mi rozkryje, jestli se pravá strana liší od levé, případně, jaké vnitřní orgány svalová disbalance omezuje. Jednotlivé odchylky se na sebe navzájem nabalují a my s pacientem je pak musíme postupně jako slupky od cibule odstraňovat," říká Sechovská.
Program v počítači nabídne možné řešení a fyzioterapeutka se s klientem domluví na dalším postupu. Pokud je tělo hodně zničené, je dost pravděpodobné, že rehabilitační cviky by samy o sobě neměly bez série povzbuzujících masáží valný význam. Svalům je třeba pomoct a v první řadě ošetřit, aby se tělo začalo samo léčit, teprve pak je proces lepšího fungování svalů nastartován.
Tělo jako domeček, kde se neuklízelo
"Představte si tělo jako domeček, v němž se dlouho neuklízelo. Kdybyste ale uklidila jen kus, zase si nanosíte binec rychle jinam," říká fyzioterapeutka.
"Pokud přijdou pacienti domordovaní, je ideální začít lymfatickou masáží, která pomůže dostat z těla odpad. Vyčistíme lymfatické dráhy a trochu stimulujeme nervová zakončení, tím tělu řekneme, co všechno je špatně."
Po lymfatické následuje plošná masáž svalová a nakonec cílená již důraznější masáž. "Při té na svaly už víc naléháme: Nebuď línej, doukliď to, i z kouta binec vymeť," líčí postup Gabriela Sechovská.
Pohyb má být pohoda
Součástí terapie je samozřejmě i pohyb. Fyzioterapeutka se s vámi dohodne na cvičení či sportu, který vám vyhovuje, baví vás a zároveň vašemu tělu prospívá. Mohou to být konkrétní cviky na doma nebo jóga, pilates, trampolína, jízda na koni, kolo, plavání...
"Nejde o to dát si takzvaně do těla. Tak byste si vyvětrala jen hlavu, ale tělu nepomohla. Pacient za mnou přijde s bolestmi, a tak potřebujeme do pohody dostat i tělo. Cvičení by měla být pohoda, mělo by ho bavit," tvrdí Sechovská a dodává, že není pravda okřídlené, že co bolí, to sílí.
Čím trpí naše tělo:
1. To, jaké svalové skupiny máme přetížené a jaké oslabené, se podle ní odvíjí od toho, v jaké pozici trávíme většinu dne.
2. Většinu času není tělo v rovnováze, nezatěžujeme ho rovnoměrně ani dynamicky, ale převážně staticky.
3. Máme představu, že když v práci sedíme nebo popocházíme, tak svaly nepracují. To ale není pravda. Tělo musí vyvinout značné množství energie, aby stálo nebo sedělo.
4. Čím různější sed, tím líp, čím větší variabilita poloh, tím pro pohybový systém lépe.
5. Žádný sed není takový, abychom v něm mohli sedět hodiny následně bez svalových disbalancí.
