Ona

Bolí i mladá kolena

- Neříká se "na stará ramena" ani "na staré kyčle", ale "na stará kolena". Ne že by opotřebované kyčelní klouby bolely ve stáří méně než kolenní, ale na rozdíl od kyčlí jsou kolena přece jen více na očích. Stejně dobře by se však mohlo říkat i "na mladá kolena", protože jejich bolest zdaleka není výsadou stáří.

Rodiče, kteří chtějí mít z dítěte úspěšného sportovce, ho většinou zapíší do příslušného oddílu a pak s uspokojením sledují, jak syn nebo dcera dostává od trenéra do těla.
"Když dítě denně intenzivně trénuje a většinu víkendů tráví na sportovních soustředěních, není divu, že je začnou z velkého přetížení bolet kolena," vysvětluje pražský ortoped Jan Holeček. Rodiče pak přivedou potomka do ordinace s tím, že bolesti má jistě z toho, jak rychle vyrostl.
"I to je možné. Pokud ale zjistím, že dítě má vytyčenou dráhu vrcholového sportovce, je mi příčina obtíží jasná," říká lékař. Snížení tréninkových dávek a zařazení sportů, které vyvažují jednostrannou zátěž, obvykle od potíží pomůže. Místo běhání a poskoků kolenům prospěje plavání nebo jízda na kole.

Tajemství dívčích kolen
Ve zkouškovém období bývaly dny, kdy dvaadvacetiletá Marta Dolejšová nemohla v metru udržet ruku na horní tyči, jak ji bolely ramenní klouby. K nim se neméně intenzivně přidávala bolest v obou kolenou.
"Do druhého dne obvykle všechno přešlo. Chodila jsem po doktorech, ale nemohli na příčinu přijít. Nakonec řekli, že trpím nervovým revmatismem. Po skončení vysoké školy ale obtíže ustaly," vypráví Marta, jejíž potíže mají podle doktora Holečka svérázný odborný název: syndrom dívčího kolena. Název byl odvozen z toho, že nejvíce trápí dívky ve věku od čtrnácti do jedenadvaceti let. Zatímco muži zálibně pohlížejí na jejich obnažená kolena, netuší, že nejedno z nich svou majitelku trápí, aniž by lékaři dokázali zjistit původ bolestí.
"Někdy jsou asi důsledkem psychických problémů, jako třeba v případě Marty," říká doktor Holeček. Než lékaři stanoví diagnózu, pošlou pacientku k zubaři, ke gynekologovi i k praktickému lékaři, aby vyloučili jakýkoliv zánět v těle.
"Stačí váček v zubu a koleno může bolet, protože zánět se k němu dostane krevním oběhem," vysvětluje ortoped Radovan Škarohlíd. Bolesti dívčích kolen, které se projevují především v klidu nebo při chůzi ze schodů či z prudkého kopce, naštěstí po určité době často samy ustanou.
Dospívající občas postihuje i další nemoc kolenního kloubu, nazvaná chondropatie, tedy postižení chrupavky. I když ani u těchto případů lékaři rentgenem či artroskopií nemoc neodhalí, při odběru tkáně z chrupavky zjistí, že je narušena ve vrstvě těsně pod kostí, na které vyrůstá a z níž je vyživována. Stejně jako u syndromu dívčích kolen není příčina známa. Odstranění potíží je v obou případech obtížné a trvá dlouho, lékaři využívají lokální i celkovou léčbu a rehabilitaci.

Chrupavky na ústupu
Jak člověk stárne, bolestí v kolenou přibývá. Nejčastějším důvodem bývá artróza, neboli opotřebení kloubů, přesněji chrupavky. Ta v koleni zabezpečuje spolu s kloubní tekutinou pohyb kloubu tak, že nedochází k téměř žádnému tření, navíc tlumí všechny tlaky a nárazy. Přetížení kloubu způsobuje, že se chrupavka opotřebovává, ztenčuje a ztrácí pružnost. Kost pod slabou chrupavkou částečně popraská. Nová kostní tkáň se tvoří především na okraji kloubů. Různé výrůstky a pouhé zbytky chrupavky postupně znemožňují pohyb kloubu. Postižený člověk koleno nakonec vůbec neohne.
Pouze v některých případech opotřebení kloubu zapříčiní revmatismus, což je autoimunitní onemocnění, při kterém tělo produkuje obranné látky proti vlastní kloubní chrupavce a ničí ji. Staří lidé leckdy tvrdí, že mají v koleni revma, a přitom se jedná jen o běžnou artrózu. Její projevy mohou přijít dřív než s důchodovým výměrem - napomáhají jí úrazy kolena, ale například i vrcholový sport.
"Znám kolena dvacetiletých mužů, která vypadají, jako by patřila čtyřicetiletým. Heslo sportem k trvalé invaliditě tu platí doslova," říká ortoped.

Krutý budíček
O bolestech v pokročilém stádiu artrózy ví své pětaosmdesátiletá Anna Mouchová z Jičína: "Musela jsem se zříci pravidelných výletů. Nejdříve se mi jen těžce chodilo do schodů a na delší vzdálenosti. Pak jsem už kvůli intenzivní bolesti nemohla ani spát." Jak dosvědčuje doktor Škarohlíd, pro artrózu jsou noční kruté bolesti typické. Po ránu, když se kolena rozhýbou, to už bývá lepší. K příznakům artrózy patří i bolestivé reakce na změnu počasí nebo pocit slabých, podklesávajících kolen.
Chrupavka se již léčbou nevylepší, může se ale pozastavit proces jejího opotřebovávání.
"Od bolestí mi trochu pomohly obstřiky, mažu si kolena mastí, pravidelně denně pětkrát až sedmkrát cvičím. Nosím na kolenou tepelné návleky, před cvičením si klouby prohřívám speciálním polštářkem," vypočítává všechny léčebné procedury Anna Mouchová. K tomu pravidelně pije želatinové nápoje.
Ortoped je ovšem přesvědčen, že větší účinnost mají léky podporující metabolismus chrupavky, takzvaná chondroprotektiva. Kromě nich pacientům proti artróze předepisuje lokální i celková nesteroidní antirevmatika, která navíc zmírňují bolesti.
K zachování funkce kloubu pomáhají vedle pravidelného cvičení různé rehabilitační postupy od ultrazvuku a laseru až ke starší, ale stále užívané rentgenové terapii. Teprve když konzervativní léčba selže, nezbývá než operovat a opotřebený kloub nahradit novým, umělým.