BMI neříká vše, záleží i na svalech

  • 5
Sledujete se závistí svou kolegyni, která je stejně velká jako vy, váží stejně jako vy, a přesto vám připadá mnohem štíhlejší? "Ta musí mít asi těžké kosti," řeknete si možná. Nejde přitom ani tak o kosti jako o svaly.

Při tom nejjednodušším posouzení, zda u konkrétního člověka jde o nadváhu, či obezitu, skutečně stačí údaj o výšce a váze.

Takzvaný Body Mass Index (BMI) se počítá tak, že svou hmotnost v kilogramech vydělíte výškou v metrech umocněnou na druhou. Pokud je BMI více než 30, jde to již o obezitu se všemi riziky.

Neplatí to však zcela absolutně. Důležitá je také tělesná konstituce. „Kulturista, ač má BMI okolo 30, může mít procento tukové tkáně v rámci normy, a není tedy obézní. Naproti tomu, když má neaktivní, nesportující žena BMI okolo 28 a obvod pasu nad 88 cm, ukazuje to již na vysoké riziko zdravotních komplikací,“ vysvětluje obezitoložka Petra Šrámková.

BMI si můžete vypočítat ZDE

Proto se specialisté spoléhají i na další vyšetřovací metody. „Mohou použít například bioelektrickou impedanci. Při té se množství tuku vyhodnocuje na základě vodivosti těla,“ říká předsedkyně České obezitologické společnosti Marie Kunešová.

Nejtěžší pro mě je udržet si váhu, říká lékař

Žádná zázračná metoda hubnutí neexistuje. Dokládá to i zkušenost známého psychiatra Cyrila Höschla, který jen díky svému úsilí zhubl o přebytečných pětadvacet kilo.

Jak se stalo, že vám přibyla kila?

Mohou za to dva faktory. Možná po matce sklon k takzvanému metabolickému syndromu včetně nadváhy a děkanská funkce spojená s recepcemi, stresovým přejídáním a sedavým způsobem života.

Co vás přimělo k tomu, že jste se rozhodl zhubnout?

Tři důvody: byl jsem sám sobě protivný, nadváha měla další nepříjemné důsledky včetně chrápání a syndromu spánkové apnoe. Navíc bylo nutné dát se v souvislosti s hypotékou životně pojistit, což bylo spojeno s hodnocením rizik a zdravotního stavu.

Pomocí jaké metody se vám to povedlo? A jak dlouho to trvalo?

Hubl jsem pouze pomocí omezení příjmu potravy. Znamenalo to jíst málo, zcela vynechat zákusky, knedlíky, pečivo, škroboviny, jako jsou brambory, tučná jídla. Omezil jsem se pouze na zeleninu, ovoce, ryby, libové maso. Cvičil jsem alespoň dvacet minut denně: padesát dřepů, různé shyby, posilování břišních svalů, 70 kliků, činky. Za šest měsíců jsem zhubl o pětadvacet kilo.

Co bylo vůbec nejtěžší při vašem pokusu zhubnout?

Udržet si dosaženou váhu. To je nekonečný zápas, který trvá dodnes. Už pátý rok.

Co děláte pro to, abyste se už s přebytečnými kily nemusel nikdy potýkat? Změnil jste kvůli tomu svůj životní styl?

Nesmírně. Nikdy se nesmí propadnout iluzi, že jedna výjimka nic neznamená: znamená. Stačí se jednou přejíst a hned máte o dvě kila víc. Krajíc chleba, který má v ruce pouhých pět deka, se v žaludku promění jakousi nukleární reakcí minimálně na kilogram. Je důležité nepodvádět sám sebe a nenalhávat si, že nejíte, když jíte. Neulevovat si vynecháváním cvičení, to se také hned projeví.