Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Blog: Barevný Londýn si vzít nedáme!

  9:09aktualizováno  9:09
Mnohokrát jsem četla a slyšela, že mladí černoši proměnili londýnské ulice ve válečnou zónu. Není to pravda. Nejsou to černoši. Dav, který v posledních dnech řádí v Londýně i jiných velkých městech, je tak pestrobarevný a multikulturní, až z toho leckterého levicového intelektuála mrazí.

Noční řádění odneslo i květinářství v Londýnském Ealingu (9. srpna 2011) | foto: Reuters

Černoši, míšenci, hoši ze Středovýchodu, Pákistánci, Indové i běloši tak bledí, že by je hodina na slunci zabila, se předhánějí, kdo se první strefí cihlou do policajta, kdo si první troufne hodit molotova do okna budovy, kdo unese víc nakradeného oblečení, kdo si ve vyrabovaném obchodě s elektronikou urve lepší mobil.

Pravda, vypadají všichni dost podobně: bývají to mladíci v kalhotách spuštěných až pod zadek (drží se téhle připitomělé módy, přestože se v tomhle ohozu špatně chodí, natož utíká) a s obličejem zakrytým šátkem, kterému se tu říká "balaclava".

Moc nemluví. Buď vykřikují pořád ty stejné pitomosti, anebo hýkají a mručí. Když je policisté zadrží, začnou z nich padat slova jako "nespravedlnost", "brutalita", "policejní útlak," "rasismus" - rasismem se ohánějí všichni, bez rozdílu barvy pleti či národnostního původu. Zdá se, že i ti nejbělejší se považují za černochy, i ti ze středních vrstev (a zdá se, že takových je mezi nimi dost) za utiskovanou chudinu.

Na rozdíl od lidí, kteří události posledních dnů viděli jen na videu, si nemyslím, že jsou takových týpků v Anglii miliony. Řekla bych, že v Londýně jsou jich spíš stovky, nanejvýš několik tisíc. Včera procházeli pod našimi okny (bydlíme v jižním Londýně na křižovatce velkých ulic), ječeli, vyvraceli - jen tak mimochodem - dopravní značky, strefovali se lahvemi od piva do policejní kamery a pokoušeli se dostat do aut nešťastníků, kteří tu zastavili na červené. Počítala jsem je: v jedné skupině bylo šestnáct mladíků, ale podle zmatku a spouště, které způsobili, bych věřila, že jich sem vtrhlo aspoň sto.

Je pozdní dopoledne v jiholondýnském Croydonu. U policejní pásky zamezující vstupu na místo, kde byl v pondělí večer postřelen šestadacetiletý muž, který v noci na středu zemřel, si vyměňují postřehy a názory hloučky lidí všech barev. Kousek odtud dosud čpí vypálené, polozbořené zdi obchodu s nábytkem, který tu stál 140 let.

Londýňané nemají ve zvyku očumovat u dopravních nehod či míst, kde se stalo neštěstí. Dnes tu ale jsou. Potřebují se podívat, co nepokoje způsobily, přestože kromě vypálených domů, rozbitých výloh a zavřených obchodů už není na co koukat. Lidé se chtějí ujistit, že v tom nejsou sami, že i ostatní jsou z událostí posledních dnů smutní a zmatení.

Třiašedesátiletý Edward, běloch, který celý život vyučoval na londýnských školách, přijel z Red Hillu, městečka vzdáleného asi deset mil. "I u nás se večer bouřili," říkal mi. "Rozbili pár výkladních skříní, ukradli nějaké zboží, pár lidí vyděsili - do zpráv se to nedostalo. A víte co? Všichni byli běloši. Byli místní a tahle čtvrť je převážně bělošská."

"Tak to tady v Croydonu ne!" přeruší ho rázně Brenda, rozložitá černoška z Jamajky. "Tady to byli bastardi jak z United Colors of Benetton! A nebyli místní, rozhodně ne všichni. Sestra viděla, jak o půl míle dál na Purley Way vystupujou z obrovskejch náklaďáků. Gangovej transport! Takhle to dělají." Brenda přišla do Londýna v roce 1961 a pamatuje dobu, kdy za ní běhala malá bělošátka a prosila ji, ať jim ukáže ocásek, který přece mají všichni černoši. Tak jako Edward sledovala i Brenda proměnu Londýna z "jednobarevného" na pestrobarevný. Na rozdíl od Edwarda, který se to pokouší brát filosoficky a mluví o chudobě, nedostatku fondů na vzdělávání a globálním konzumerismu, by Brenda všechny bastardy, kteří v tom jsou namočení, buď rovnou zastřelila, nebo, pokud jsou přistěhovalci, šupem poslala domů. Krvežíznivě líčí, jak by s nimi zatočili na Jamajce. "Tahle země je příliš měkká! Vsadím se, že nedeportují nikoho, tihle hoši se tady narodili. Ale kdyby každá komunita měla právo deportovat své vlastní bastardy, to by se to tu pročistilo!"

Edward je v rozpacích. Jemu se "zbarevňování" Londýna líbilo, je hrdý na to, že tu dnes žijí zástupci všech národů světa, považuje to za nejlepší odkaz Britského impéria. Co kdyby se teď všechno změnilo?

Kolem poledne se u policejní pásky objeví kluk tak osmnáctiletý. Má neurčitou barvu, kalhoty pod zadkem, mikinu s kapucí, na krku zlatý řetěz, v ruce blackberry, do kterého cosi horečně vyťukává. Ostatní, vesměs o generaci starší, ho pozorují úkosem. Nemohl to být jeden z útočníků? Nepřišel se pokochat svým dílem?

Zajímal by mě jeho názor, jestli nějaký má, ale jít k němu si netroufám. Stejně bych se nic nedozvěděla a teď, když není mezi svými, mladík nic nepřizná. Když jsem včera sledovala z okna průvod kapucínů a položila jim otázku: "Kam jdete, pánové?", dostalo se mi lapidární odpovědi "Fuck you, bitch." Radši to nebudu překládat...

Všichni, se kterými jsem mluvila, se shodují v jednom. Jestli je tohle válka, pak pouze generační. S barvou pleti nemá co dělat. Má co dělat s chudobou? Edward si myslí, že určitě. Ale Kevin, farmář, který se na spoušť v metropoli přijel podívat ze Sheffieldu, tvrdí, že zaručeně ne. "I Sheffield je rasově smíšený. I v Sheffiledu máme chudé - a žádné nepokoje. Možná za to můžou velkoměsta. A pouliční gangy."

Blog na víkend

Každý týden má jeden z vašich blogů šanci uspět jako Blog na víkend. Vydáme ho v košilce OnaDnes.cz. Tento víkend zvítězila Iva Pekárková. Její blog najdete zde.

Iva Pekárková.

Iva Pekárková.

Tony, přezdívaný "Lofty", dispečer jiholondýnské taxikářské společnosti, třiačtyřicetiletý karibský černoch a otec míšených synů v "nebezpečném" věku tvrdí, že kdyby se snad jeho ratolesti začaly toulat po nocích, přiváže je řetězem k železnému sloupu. "Víš, nechci, abys mě špatně pochopila, to, co se děje, je na sto procent špatný! Ale vláda si za to může sama, už před pár lety vzala rodičům právo vychovávat své vlastní děti. Ne abyste je uhodili! Když něco provedou, zavolejte policii. A vidíš, jak to dopadlo!"

Tak jako předchozí dva blogy vyšel i tenhle v papírové verzi MF Dnes.

Autor:




Nejčtenější

Billie Piperová
Piperová: Ve třiceti po mně nemůžete chtít, abych vypadala na dvacet

Britské herečky Billie Piperová (34) se dotklo, že se do ní opřeli někteří novináři kvůli vráskám. Po třicítce očekávala, že se podobným článkům vyhne. Jak...  celý článek

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

Ilustrační fotografie
Letní lásky? Pozor na pohlavně přenosné nemoci, které způsobují neplodnost

Ze vzrušující známosti na jednu noc se může stejně tak vyklubat i závažný zdravotní problém v podobě pohlavní nemoci s potenciální hrozbou neplodnosti. Než se...  celý článek

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Sport na čerstvém vzduchu a s přáteli je nejlepší způsob, jak si užít léto.
Léto v pohybu: Sportovní outfity a doplňky, kterým neodoláte

Krásné letní počasí přímo vybízí k venkovním sportovním aktivitám. Návštěvu fitness center proto odložte, až se ochladí, a prázdniny využijte ke sportům, které...  celý článek

Další z rubriky

Paris Jacksonová na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Jacksonová: Jsem normální člověk s celulitidou, jizvami a kily navíc

Dcera krále popu Michaela Jacksona se stále častěji objevuje na fotografiích v předních světových módních magazínech. Jak ale sama Paris Jacksonová (19) říká,...  celý článek

Serena Williamsová (22. července 2017)
Rozhodně jsem feministka, říká tenistka Serena Williamsová

Těhotná Serena Williamsová (35) stále neprozradila pohlaví svého miminka, které se narodí už za pár týdnů. Její sestra Venus (37) sice prohlásila, že to bude...  celý článek

Emily Ratajkowski na premiéře filmu We Are Your Friends (2016)
Emily Ratajkowski: Všichni myslí, že nejím, přitom se neustále cpu

Modelka Emily Ratajkowski (26) má dokonalé tělo bez jediného faldíku. V minulosti ji podezřívali z anorexie, tu však popírá a všem vzkazuje, že jí více než...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Konturování krok za krokem: Dodejte svému obličeji výraznější křivky
Konturování krok za krokem: Dodejte svému obličeji výraznější křivky

Líčení nabízí spoustu návodů, rafinovaných tipů a triků, díky kterým můžete zásadně změnit rysy v obličeji a jednou z takových vychytávek je konturování. Pomocí... celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.