Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barva očí se mění až do tří let, zelené jsou nejvzácnější

  10:56aktualizováno  10:56
Většina dětí se narodí s modrou či šedomodrou barvou očí, jejich skutečné zbarvení se ukáže až kolem půl roku věku, měnit se ale může až do tří let. "Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít také modrou barvu očí," vysvětluje Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini.
Zelené oči jsou vzácností (ilustrační snímek)

Zelené oči jsou vzácností (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Obecně platí, že tmavší odstíny jsou silnější. Proto má hnědou barvu očí většina světové populace, naopak čistě zelené oči má nejméně lidí.

Barvu očí určuje duhovka, která mimo jiné zabraňuje, aby světlo pronikalo do oka jinak než zornicí, což je otvor uprostřed duhovky. Zbarvení oka závisí na množství pigmentu právě v duhovce. Pokud ho obsahuje dostatek, jsou oči tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu méně.

"Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku by měl být definitivně ustálený. Pouze u zhruba 15 procent lidí se barva očí mění v pozdějším věku. Ale v případě, že se barva očí změní velmi výrazně, nebo se mění barva jen u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění," upozornil Pavel Stodůlka.

Kromě barvy se dědí i oční vady

Stejně jako se vyvíjí barva oka, mění se i oko jako takové. S tím souvisí i možný výskyt očních vad. Velkou oční vadu je možné zjistit už brzy po narození, ale vada se může projevit téměř v jakémkoli věku. Nejběžnější příčinou nošení brýlí je krátkozrakost. Ta vzniká nejčastěji v pubertě a u vysokoškoláků v prvních dvou letech studia.

"Díky moderním technologiím je možné téměř všechny dioptrické vady odstranit pomocí laserů. Operace se provádějí zpravidla od 18 let, ale ve výjimečných či vážných případech i v dětství. Také oční vady ovlivňují genetické předpoklady. Například nosí-li oba rodiče brýle, je pravděpodobné, že je bude potřebovat i jejich potomek," dodal Pavel Stodůlka.

Oční vady mohou děti provázet už od narození a mohou způsobovat tupozrakost, tedy sníženou rozlišovací schopnost, kterou podle odborníků trpí asi tři procenta dětí. Signálem, že dítě některou z očních vad má, může být mžourání, naklánění hlavy na stranu či šilhání. Pokud u kojence rodič zpozoruje šilhání, měl by nejpozději do půl roku věku vyhledat oftalmologa.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.