Jak informoval časopis Australia and New Zealand Journal of Surgery, lékaři v nemocnici Nepean v Sydney používají mobily vybavené digitálním fotoaparátem k zachycení různých zranění, přičemž obraz okamžitě posílají k posouzení špičkovým odborníkům, jak nejlépe pacienta léčit.
Výsledkem těchto pokusů je studie o této levné metodě "dálkové léčby". Tým vedený doktorem Tai Khoa Lamem se po dobu dvou měsíců zaměřil zejména na zranění rukou.
Mobil na zlomeniny
Lam je kromě jiného i specialista na plastickou a rekonstrukční chirurgii a zachytil snímky všech 27 případů zranění rukou, které se v průběhu dvou měsíců vyskytly na pohotovostním oddělení nemocnice.
Tato zranění zahrnovala různé nehody způsobené sportem, zahradničením, elektrickým proudem a podobně, přičemž šlo o zlomeniny, hluboká poranění, ztráty prstů, popáleniny a infekce.
Doktor Lam také pořizoval rentgenové snímky zranění a poté, co prodiskutoval s konzultantem, jak nejlépe postupovat v léčbě, zasílal svému kolegovi mobilem i tyto snímky.
Byly to snímky s nízkým rozlišením (640 x 380 pixelů), které se přenášely jako obraz velikosti tří čtvrtin kreditní karty, přičemž trvalo jen pět vteřin, než se objevily na displeji konzultantova telefonu. Poté následovala diskuse o řízení léčby, a jak doktor Lam zaznamenal, ve čtyřech konkrétních případech došlo k malým změnám metody, jak léčit pacienty.
Podle Lama jsou konzultanti, kteří jsou zpravidla špičkovými odborníky, velmi obtížně k zastižení. Jsou zvyklí na to, že konzultace probíhají komplexně s řadou specialistů, na základě mnoha testů a pečlivé analýzy rentgenových snímků. V tomto smyslu stěží může rychlé posouzení případu po mobilu tyto skutečné konzultace nahradit, avšak podle Lama může leckdy napomoci k vyjasnění situace.
"Pokud si nejsme jisti způsobem léčby, ať už z nezkušenosti či proto, že jde o komplikovaný či úplně nový případ, pak je použití mobilu a snímků užitečné," uvedl Lam v interview pro televizní společnost ABC. "Jestliže snímky potvrdí to, co jsme očekávali, je to jen dobré. Je dobré se ujistit, že oba pohlížíme na ten či onen případ stejně."
Dokonce i v případě, že takováto konzultace nic nezmění na léčebném postupu, pomáhá potvrdit charakter zranění. "Konzultant může na snímcích zachytit něco, co jsem sám mohl opomenout," uvedl doktor Lam. "Zároveň tento způsob napomáhá konzultantovi učit své kolegy." Lam počítá s tím, že tuto metodu snímání zranění mobilem využije i pro dokumentaci postupu léčby.
Léčení na dálku?
Telemedicína neboli poskytování lékařské péče na dálku s využitím nejmodernějších komunikací je už na první pohled nákladná a obtížná záležitost. V tomto případě, jak tvrdí Lam, největší výhodou použití mobilu a digitálních snímků však byla nízká cena a snadnost komunikace: zaslání jednoho obrázku stálo 0,75 australského dolaru (zhruba 15 korun).
Nicméně někteří kritici tvrdí, že zvláště problematická je kvalita posílaných snímků. Doktor Lam to tak nevidí. Podle něj je jejich kvalita dostačující. Není to ostatně poprvé, co lékaři využívají snímky z mobilních telefonů, potvrdil profesor Richard Wootton z univerzity v Queenslandu.
Například lékaři v Japonsku a Finsku používají mobily k zasílání rentgenových snímků a záznamů počítačové tomografie. Ve Velké Británii lékaři zase využívají tyto snímky ke zjištění, zda popálení pacienti mají být zasláni do specializovaného centra.
"Bezpochyby má malá obrazovka velmi malé rozlišení," uvedl Wootton pro ABC. Podle něj však výzkum provedený ve Finsku potvrdil, že zasílaným rentgenovým snímkům či záznamům počítačové tomografie nechyběly žádné klíčové detaily.
Jistou nevýhodou této metody je, že snímky jsou statické, takže z nich stěží může odborník usoudit, do jaké míry je možný třeba pohyb zraněných rukou a jak je bolestivý. A v neposlední řadě může přenos snímků záviset na kvalitě a výkonnosti poskytovatele mobilní sítě.
