Adam Lanza na archivním snímku z roku 2005

Adam Lanza na archivním snímku z roku 2005 | foto: ABC NEWS

Aspergerův syndrom za vraždy v Newtownu nemůže, tvrdí psycholožka

  • 37
Bezprostředně poté, co americký student Adam Lanza postřílel v Newtownu 20 dětí a 7 dospělých, objevila se informace, že střelec trpěl Aspergerovým syndromem, což je lehčí forma autismu. Podle psycholožky Kateřiny Thorové ovšem není možné tragédii v americké škole spojovat právě s touto neurovývojovou poruchou.

"Rozhodně neplatí, že všichni lidé s Aspergerovým syndromem mají sklony k agresivitě, někteří jsou právě naopak těmi nejsnadnějšími terči pro různé formy zneužití," řekla iDNES.cz Thorová, která působí v Asociaci pomáhající lidem s autismem (APLA).

Připomněla, že se dosud ani nepotvrdilo, zda střelec Lanza skutečně trpěl poruchou autistického spektra.

Podobně se vyjádřila i organizace Autism Europe, která požádala všechny, kdo o tragické události informují, aby byli velmi opatrní a přímo nespojovali fenomén násilí s autismem.

Ředitelka organizace Aurelie Barangerová konstatovala, že čin v americké škole je nutné chápat jako izolovaný akt jednotlivce, nikoli jako čin typický pro osobu s autismem.

Podle Barangerové se lidé s autismem, respektive s Aspergerovým syndromem, už teď setkávají s mnoha překážkami a diskriminací. Vytvoření dalšího negativního obrazu by jim do života přinesl jen další problém.

Jeden ze sta

S poruchou autistického spektra se podle zprávy Autism Europe rodí zhruba jeden člověk ze 100 lidí v Evropě.

Aspergerův syndrom

Vyskytuje se všude na světě ve stejné míře.

Poruchy autistického spektra, včetně jejich mírnějších variant ve smyslu dobré inteligence a schopnosti plynulého slovního vyjadřování, se vyskytují zhruba u jednoho procenta populace.

Těžké formy autismu jsou vzácnější než mírnější varianty poruchy, které nejčastěji propadnou diagnostickým sítem.

Počty diagnostikovaných lidí jsou ale v různých státech rozdílné, záleží na počtu diagnostických center, kvalitě výuky na vysokých školách a profesní schopnosti odborníků v dané zemi poruchy autistického spektra odhalit. 

V České republice se ročně narodí okolo 200 dětí postižených Aspergerovým syndromem. Onemocnění se vyskytuje převážně u chlapců (poměr je 8:1).)

Lidem s autismem pomáhá sdružení APLA.

"Aspergerův syndrom je neurovývojová porucha těch mozkových funkcí, které jsou zodpovědné za sociální, emoční a sebeorganizační dovednosti. Pro lepší srozumitelnost se někdy tyto obtíže nazývají sociální dyslexií," řekla iDNES.cz psycholožka Kateřina Thorová.

Syndrom může mít různé stupně závažnosti. Od mírných forem, které nejsou na první pohled patrné, až po závažné obtíže, které vyžadují intenzivní terapii a podporu.

"Lidé s Aspergerovým syndromem mívají odlišné zájmy, hůře komunikují zejména s vrstevníky, bývají nepraktičtí a reagují nepružně. Zejména mají obtíže se zorientovat v sociálních situacích a emocích, a to u sebe i u druhých lidí," vysvětlila Thorová. 

"Zlobivé" dítě

Podle psycholožky lidé s Aspergerovým syndromem hůře chápou sociální situace, proto často reagují neadekvátně, děti se mohou například vztekat, křičet, "zlobit".

"Rozhodně ale nereagují vždy agresivně," zdůraznila Kateřina Thorová ze sdružení APLA. Dodala, že mezi nimi – stejně jako v ostatní populaci – mohou být lidé naivní, důvěřiví, milí, pasivní, úzkostní, odtažití, příliš upovídaní, podezřívaví, ale i agresivní. Ovšem neplatí to paušálně.

"Mnohé děti s Aspergerovým syndromem nemají lehký život už od malička. Často není jejich problém rozpoznán a je připisován rozmazlenosti a nedostatku jejich vůle k zlepšení," poznamenala psycholožka Thorová.

Pro okolí pak děti s Aspergerem vypadají jako zlobivé, nevychované děti. A ostatní lidé si na jejich chování stěžují, nebo tyto děti různě trestají, protože neposlouchají.

Thorová uvedla, že v Česku panuje výrazný trend nediagnostikovat děti, aby nebyly stigmatizovány, zejména pokud jsou hodné a nezlobí. Okolí na ně nebere žádné ohledy, musí se stůj co stůj přizpůsobit, vždyť v dospělosti jim už nebude pomáhat vůbec nikdo.

"Zátěž běžného fungování je pro děti obrovská, neustále jsou na ně kladeny požadavky, na které nejsou svými schopnostmi vybaveny. Chronický stres se pak odrazí vyšším počtem úzkostných poruch, depresemi a obsedantně kompulzivním chováním, navenek může vyvřít i ve formě agresivity," řekla Thorová.

Vliv počítačových her?

V souvislosti s masakrem v americkém Newtownu se psalo, že byl střelec Lanza vášnivým milovníkem násilných počítačových her, kde krev tekla proudem.

Podle psycholožky Thorové se ovšem souvislost mezi hraním agresivních her a agresivními projevy v životě neprokázala.

"Je pravděpodobné, že agresivní jedinci hrají agresivní hry, ale už ne, že z neagresivních jedinců se stávají agresoři hraním těchto her," sdělila Thorová.

"Lidé s Aspergerovým syndromem netrpí psychotickým onemocněním, jejich rozpoznávací schopnosti jsou normální. Dokážou rozlišit dobré od zlého, realitu od fikce. Domnívám se, že u lidí s Aspergerem je souvislost mezi hraním her a agresivitou v životě stejná jako u zbytku populace," dodala.

Asperger není příčinou

"Nevíme, zda Adam Lanza měl Aspergerův syndrom, ani zda u něj nedošlo k rozvoji nějakého psychotického onemocnění," poznamenala Thorová.

"Čin vraždy může souviset s akutním psychotickým stavem nebo s nejzávažnější formou dissociální poruchy osobnosti nakombinovanou třeba s těžkou depresí a úzkostí, ale rozhodně ne s pouhou přítomností Aspergerova syndromu."
 
Zdůraznila, že to jsou pouhé spekulace. "Každopádně pokud vraždí člověk s Aspergerovým syndromem, není samotný Aspergerův syndrom příčinou. Kriminální agresivita se u Aspergerova syndromu nevyskytuje ve významně vyšší četnosti než u zbytku populace," připomněla.