Jak přežít vlastní infarkt - čtěte ZDE
Všech však pomalu přibývá.
"Je to způsobeno nezdravým životním stylem a paradoxně také zlepšováním lékařské péče," říká kardiolog Nemocnice Na Homolce Miloš Táborský.
"Dnes se zachraňují nemocní, kteří by dříve neměli šanci dlouhodobě přežít," vysvětluje.
Odhaduje se, že arytmie, ve zjevné nebo skryté formě, postihuje jednoho člověka z deseti.
Mezi nejčastější poruchy rytmu patří takzvané extrasystoly, při kterých se část srdce občas stáhne předčasně. "Pokud je člověk v pořádku, není důvod se znepokojovat, problémem začnou být, když je srdce nemocné," říká kardiolog profesor Petr Widimský.
Když nastane chaos
Dalším častým problémem je fibrilace, kdy se srdeční oddíly jen míhají. Zde je nutné rozlišovat, která část srdce je takto postižena.
Pokud jsou zasaženy komory, srdce se mění v chvějící se svalovinu, který není schopný dostatečně přečerpávat krev. To se často stává u lidí po infarktu. "Lidé by si neměli plést fibrilaci síní s fibrilací komor," říká profesor Petr Widimský.
"Medikům vždycky říkám, že moje babička se s fibrilací síní dožila dvaadevadesáti let, kdežto s fibrilací komor bývá člověk už vlastně ve fázi klinické smrti a zbývá mu několik minut života," dodává.
U nebezpečných forem fibrilace někdy lékařům nezbývá nic jiného než pacientovi do těla implantovat miniaturní přístroj, který hlídá srdeční akci a poruchu včas přeruší elektrickým výbojem.
S drobným přístrojem pod kůží se také často musí smířit ti, kterým srdce bije příliš pomalu. Většinou jde o starší lidi, u kterých nefunguje takzvaný sinoatriální uzel - místo, od kterého se šíří nervové vzruchy do zbytku srdce. Pak pacient dostane kardiostimulátor, který řízení srdeční činnosti částečně převezme.
Srdeční rytmus lze srovnat
Při léčbě nepravidelného srdečního rytmu se nemají čeští lékaři rozhodně za co stydět. Dovedou účinně zasáhnout, když srdce pracuje příliš pomalu, ale i když se naopak stahuje moc rychle.
Lidské srdce udeří sedmdesátkrát za minutu, čtyřtisíckrát za hodinu, stotisíckrát za den. Po většinu času bije pravidelně jako hodinky. Jeho činnost se automaticky přizpůsobuje fyzické námaze či psychickému rozpoložení.
Někdy je tento přirozený rytmus narušen. Srdeční sval pracuje příliš rychle, nebo naopak příliš pomalu či nepravidelně. Právě v této chvíli hovoří lékaři o arytmii. Ale pokud tuto diagnózu vysloví, není třeba hned propadat panice.
Mnoho lidí s arytmií žije dlouhá léta, aniž si čehokoli všimnou. Jiní pociťují jen neurčité nepříjemné příznaky, jako je bušení srdce nebo pocit občasného vynechání srdce. Jindy si stěžují jen na slabost. V závažnějších případech však dochází ke krátkodobé ztrátě vědomí.
To, čeho se lékaři nejvíce bojí, je stav, kdy srdeční komory pracují tak rychle, že se vlastně jen chvějí, ale krev nepřečerpávají. Z hlediska organismu je to stejné, jako kdyby srdce nefungovalo vůbec. Bez rychlé pomoci člověk umírá.
Některou z arytmií lékaři nacházejí u každého desátého člověka. Základním vyšetřením pořád zůstává obyčejné EKG. Může se však stát, že se na něm nic mimořádného neobjeví. V okamžiku měření srdce funguje tak, jak má.
Léčba se liší podle toho, jaký typ arytmie vyšetření ukážou. Pokud srdce bije příliš pomalu či vynechává, pacient dostane pod kůži na hrudník kardiostimulátor - plochou krabičku, která váží kolem 20 gramů. Ten v případě potřeby srdci dodává elektrické stimuly. Mnozí lidé s kardiostimulátorem vedou téměř normální život.
S arytmií jděte do specializovaného centra
Když srdce bije příliš rychle, přistupují lékaři v řadě případů k takzvané katetrizační ablaci. Při tomto výkonu se tenkým, řiditelným katetrem zmapuje místo vzniku arytmie a poté se spálí radiofrekvenčním proudem. Úspěšnost této léčby se pohybuje kolem 95 procent.
V případě, že srdeční komory pracují tak rychle, že to pacienta ohrožuje na životě, je řešením defibrilátor. Opět jde o miniaturní přístroj, který kardiologové pacientovi voperují pod kůži na hrudník.
Když se objeví závažná arytmie, zařízení zasáhne a přeruší ji - buď salvou elektrických stimulů, nebo elektrickým šokem.
Moderní léčba arytmií je čím dál více závislá na špičkových technologiích. Léky ustupují spíše do pozadí.
"Proto se snažíme péči o tyto nemocné soustřeďovat do dobře vybavených center, která se dovedou postarat o všechny pacienty," říká Miloš Táborský, specialista na arytmie z Nemocnice Na Homolce.
