Ona
Boláky jsou hlavním symptomem kožního antraxu.

Boláky jsou hlavním symptomem kožního antraxu. | foto: Profimedia.cz

Antrax, nejúčinnější biologická zbraň

  • 88
Antrax neboli sněť slezinná je jednou z nejznámějších a nejkrutějších biologických zbraní. Čtěte, kde se vůbec vzala, jak se člověk může nakazit a jaký má průběh.

Antrax je infekce způsobená bakterií Bacillus anthracis. K nákaze dochází prostřednictvím spor, které bakterie vytváří. Spory jsou formou životního cyklu některých bakterií, která jim umožňuje dlouhodobé přežití i za nepříznivých okolností. Bakterie se uzavírá do ochranného obalu, omezí svou látkovou výměnu a opět se aktivuje při přechodu do příznivých podmínek. Bakterie antraxu například dokáží v půdě přežít po mnoho let.

Sněť slezinná se obvykle objevuje u zvířat, jako jsou prasata, skot, koně, kozy, ale nakazit se mohou i lidé. Infekce se přenáší kontaktem se sporami, které se buď dostanou do kůže nějakým zraněním, vdechnutím spor, nebo požitím masa, které spory obsahuje. Coby biologická zbraň jsou spory antraxu šířeny vzduchem.  Antrax se nemůže přenést z jedné osoby na druhou.

Nejčastější je kožní forma
Symptomy kožního antraxu se objevují téměř ihned po nakažení. Symptomy plicního antraxu se však objevují až za dva až šest dnů po nákaze a mohou se projevit také až za šest týdnů. Symptomy střevního antraxu se projevují od jednoho do sedmi dnů po nákaze.

Nakažení snětí slezinnou přírodní cestou je mezi lidmi velmi vzácné. Nicméně antrax lze relativně snadno vyvinout v laboratořích a použit jako biologická zbraň. Vdechnutí spor totiž vede k onemocnění, které končí smrtí, pokud není léčba zahájena včas.

Nejčastějším typem antraxu je jeho kožní forma, která zahrnuje přes 95 % v přírodě se vyskytujících infekcí antraxu.

K jeho přenosu na člověka dochází zejména v případech, kdy nakažený pracoval se zvířaty nebo živočišnými produkty, které antraxem byly kontaminovány.

SPECIÁL: Největší hrozby lidstva

Nenápadné začátky
Nejnebezpečnější formou infekce je plicní antrax. Zpočátku jsou jeho symptomy podobné nenápadné chřipce: tlak na hrudi, malátnost, únava a suchý kašel. Tyto příznaky se projeví do 48 hodin po vdechnutí spor bakterií. Pokud není okamžitě zahájena léčba, začnou příznaky připomínat zápal plic; objeví se dechová nedostatečnost, vysoká horečka, rychlý srdeční tep a obtížné polykání. Následuje otok mozku, plic a úporná bolest v podbřišku. Toto stádium nemoci však přežije už jen mizivé procento lidí.

Kožní antrax je méně nebezpečný než jeho plicní forma. Na kůži se nejprve začnou objevovat svědící boláky, které připomínají kousnutí hmyzu. Po jednom či svou dnech střed boláků zčerná. Včasné podávání antibiotik dokáže tento typ antraxu vyléčit. Pokud se však k léčbě nepřistoupí včas, bakterie se může dostat do krevního oběhu a způsobit vážné problémy. Šířící se infekce se projevuje horečkou, zimnicí a nateklými lymfatickými žlázami v oblasti kolem boláku.

Biologický zabiják
Antrax jako smrtelnou biologickou zbraň použili příslušníci jednotky 731 japonské armády umístěné za druhé světové války v severovýchodní Číně; oběťmi přísně tajných experimentů s injekcemi bakterií vyvolávajících antrax bylo nejméně 3000 Číňanů, Rusů, Korejců a Mongolů. V agónii umírali íránští váleční zajatci, na nichž Irák v osmdesátých letech zkoušel bakterie antraxu.

Nechvalně známý je únik aerosolového mraku sněti slezinné z tábora 19. vojenského výzkumného pracoviště v sovětském vojenském prostoru v dubnu 1979. V ruském městě Jekatěrinburg (tehdy Sverdlovsk) na Urale způsobil smrt oficiálně 62 lidí, neoficiálně se mluvilo až o několika tisících osob.

V Evropě se naposledy objevil v červenci 2000 v deltě Dunaje. Na území České republiky zaznamenali epidemiologové onemocnění snětí slezinnou naposledy před 16 lety. České referenční centrum pro analýzu epidemiologických dat má v evidenci 151 lidských onemocnění antraxem v období 1953 až 1985.

,