Anna Šabatová | foto: Petra Pikkelová

Anna Šabatová: Šest let pod křídly Motejla

  • 15
Anna Šabatová je známá zastánkyně lidských práv, o které bylo vždycky hodně slyšet. Kvůli svým postojům se dostala do vězení, netradiční byla i její svatba s Petrem Uhlem. Po revoluci se do povědomí zapsala hlavně jako zástupkyně ombudsmana Otakara Motejla. Když letos zemřel, kandidovala na jeho místo.

"Vlastně jsem ho nikdy nebrala jako svého šéfa, byl to především hodný člověk," říká o bývalém ombudsmanovi Anna Šabatová. "Ten vztah byl určitě víc než pracovní, určitě můžu říct, že jsme byli přátelé."

Jednoduché řešení není nejlepší

Vizitka

Anna Šabatová (59) let se narodila v Brně.
* V roce 1976 podepsala Chartu 77, byla spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.
* V letech 2001 až 2007 působila jako zástupkyně veřejného ochránce práv. Dnes vyučuje na Katedře sociální práce FF UK v Praze.
* V roce 1998 dostala Cenu OSN za obranu lidských práv.
* Je vdaná, manželem je novinář Petr Uhl. Mají spolu tři děti – Pavla, Alexandru a Michaela, čtyři vnoučata a páté je na cestě.

V kanceláři ombudsmana už není tři roky. Jaké případy jí nejvíc utkvěly v hlavě? "Nejzajímavější pro mě byly kauzy, kdy úřady odňaly rodičům děti, přitom se to vůbec nemuselo stát, byla jiná řešení, ne tak radikální," říká Anna Šabatová. "Věděla jsem, jak to chodí v jiných zemích, díky tomu jsem získala představu, že se to dá dělat bez podobných razantních zásahů. Jsou lidé, kteří se dostanou do existenčních potíží, přitom jsou hrdí a nechtějí požádat o sociální podporu. Místo toho, aby nastala efektivní pomoc s bydlením, s prací, s penězi, tak se sáhne k jednoduchému řešení, kterým je odebrání dětí, což je samozřejmě negativně poznamená."

Rodina za mřížemi

Anna Šabatová pochází z brněnské disidentské rodiny a kvůli svým názorům také jako mladá dívka strávila dva roky ve vězení. "Maminka směla přijet jednou za dva měsíce na povolenou návštěvu. Tatínek byl tenkrát taky zavřený a moji bratři také. Pro ni to muselo být strašné období," přiznává. "Když byl můj manžel (novinář Petr Uhl, pozn. red.) zavřený, byla už úplně jiná, lepší situace, protože fungovala Charta. Společenství v ní bylo velmi silné, solidarita byla každodenní a já neměla pocit opuštěnosti. Mámě sice nějací lidé pomáhali, ale bylo to hodně skryté. Atmosféra na začátku sedmdesátých let byla mnohem horší, než když pak byl ve vězení můj muž."

Svatba bez prstýnků

I svého manžela poznala Anna Šabatová vlastně díky vězení. "Když Petra pustili, jel na služební cestu k Brnu a rozhodl se, že navštíví svého spoluvězně z Borů, což byl můj mladší bratr. To jsme se viděli poprvé," vzpomíná Šabatová. Za pár měsíců se brali. Svatba to byla malá, v Praze na Smíchově, jen oni dva a svědci. Bez hudby, protože na radnici v tu chvíli nešla elektřina, bez prstýnků, bez kytky. " Pak jsme šli na jídlo do Klášterní vinárny a kamarád nám cestou udělal fotky. Nejsou zrovna povedené, ale jsem moc ráda, že jsou a mám aspoň co ukázat dětem," říká Anna Šabatová.

Čtěte v pondělním
magazínu ONA DNES

Anna Šabatová

Jak vysvětlovala dětem, že je jejich tatínek ve vězení? Z jakého důvodu nikdy neemigrovali? Proč jeden z jejích synů studuje na vysoké škole gender? A proč by v případě, kdyby vyhrála konkurs na ochránkyni lidských práv, neodešla do Brna bez manžela? Čtěte v pondělním magazínu Ona Dnes.



,