Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Anketa: komunistky MDŽ slaví, poslankyně pravice ho nesnášejí

  2:19aktualizováno  2:19
Slavíte mezinárodní den žen a co pro vás znamená? zeptaly jsme se českých političek. Zatímco členky KSČM se na 8. březen těší, dámy z ODS a TOP09 by evidentně na karafiáty v tento den raději zapomněly. Ministryně sociálních věcí se obejde bez květiny a raději připomíná boj žen za rovnoprávnost.
Oslavy žen se v některých rodinách přesunuly na květen a Den matek, přáníčka a květiny ale zůstávají v oblibě i dnes. (ilustrační foto)

Oslavy žen se v některých rodinách přesunuly na květen a Den matek, přáníčka a květiny ale zůstávají v oblibě i dnes. (ilustrační foto) | foto: MF DNES

ANKETA: Slavíte MDŽ a co pro vás znamená? Zažila jste nějakou zajímavou nebo vtipnou oslavu?

Michaela Marksová-Tominová, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD)

Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (23.

MDŽ považuji za významný historický svátek, který připomíná úsilí žen za rovné postavení ve společnosti. Jedním z cílů Mezinárodního dne žen kdysi bylo vybojování stejných pracovních podmínek pro ženy i muže, volebního práva žen a jejich práva studovat na univerzitách. Je naprosto v pořádku každý rok připomínat, že ačkoli ve vyspělých zemích jsou tyto věci dnes samozřejmostí, na celém světě tomu tak dosud není. Kromě toho i dnes existuje řada oblastí, kde postavení žen není s muži na stejné úrovni: týká se například zaměstnanosti matek s dětmi, rozdílů v odměňování či malé účasti žen na nejvyšších postech v byznysu či politice. MDŽ nám připomíná, že tyto nespravedlivé rozdíly je potřeba odstraňovat.

Helena Válková, ministryně spravedlnosti (ANO)

Nová ministryně spravedlnosti Helena Válková

Mám ráda příjemnou atmosféru s přáteli a nemusí to být právě MDŽ. Nejsem pro zdůrazňování rozdílů mezi ženami a muži a nikdy mě bujaré oslavy nelákaly. To ale neznamená, že mě nepotěší květina například ke Dni matek.

... a po letech. Za dobu působení v politice patří Miroslava Němcová ze Žďáru...

Miroslava Němcová, poslankyně (ODS)
Neslavím a doufám, že již nikdy nebudu muset. Vtipné či zajímavé vzpomínky nemám. Většinou jsem si na ten den brala dovolenou, abych nemusela stát v řadě na rudý karafiát a povinně se účastnit trapných oslav.

Kateřina Konečná, vedoucí kandidátka KSČM pro volby do EP

Kateřina Konečná, poslankyně (KSČM)
MDŽ slavím ráda. Většinou dnes už s manželem, ale vzpomene si i táta. Nejmilejším dárkem jsou snad jako pro každou ženu květiny a nejroztomilejší je moje čtyřletá neteř. Nosí buď kytičku sněženek a letos se již pochlubila, že jim na zahradě rozkvetly sedmikrásky a bude mít tedy kytičku, kterou mi sama natrhá.

Nemám ráda oslavy ve stylu, že více tento svátek slaví muži za pomoci alkoholu a domů pak přijdou ve stavu, kdy už to ani ta kytka nespraví. Hodně jsem se nasmála, když jsem studovala střední školu. Přišel k nám domů kamarád s překrásným růžovým petrklíčem v květináči. Máma ho upozornila, ať se vyzuje, neboť právě vytřela předsíň. Kamarád se disciplinovaně vyzul, na ještě mokré podlaze uklouzl, střepy a hlína se rozprskly nejen po předsíni, ale otevřenými dveřmi i do obýváku. Na tohle MDŽ opravdu nikdy nezapomenu.

Jana Černochová (ODS)

Jana Černochová, poslankyně (ODS)
Mezinárodní den žen neslavím. Jeho propaganda byla tak silná, že ani karafiáty nepatří do portfolia mých oblíbených květin. Myslím, že minulý režim, bohužel, dokázal dokonale v mužích i v ženách potlačit prvorepublikovou slušnost, noblesní chování a galantnost tak, že tento svátek to prostě nezachrání. Květiny mají ženy dostávat jen tak a ne pro nějaké datum v kalendáři. 

Marta Semelová (KSČM) při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz (7. října 2013)

Marta Semelová, poslankyně KSČM
Mezinárodní den žen si každý rok připomínám, a to na různých seminářích a kulatých stolech, besedách i na společenských akcích. Tento den vnímám jako příležitost k poděkování, ale také k diskuzi o postavení ženy v dnešní společnosti, rovnoprávnosti, zaměstnanosti a odměňování za práci.

Helena Langšádlová (46 let), TOP09, Středočeský kraj

Helena Langšádlová, poslankyně TOP09
MDŽ neslavím. Nikdy jsem se žádné zajímavé ani vtipné oslavy v minulosti nezúčastnila.  

Anna Kotková, PR manažerka Gender Studies

Jsem feministkou z povolání, takže každý rok dostávám otázku na karafiáty a bonboniéry a každý rok odpovídám, že je jen na nás, jaký význam MDŽ dáme, jestli se mu budeme posmívat nebo ho využijeme, abychom mluvili o skutečných problémech, které ženy v Česku stále trápí.

Ženy i muži v mnoha zemích světa, kde MDŽ není zatížen minulostí jako 
u nás, vyjdou vždy 8. března masově do ulic. I u nás je za co demonstrovat: velkým problémem je například stále násilí na ženách, nedostatek školek, platové rozdíly mezi muži a ženami nebo nedostatek žen v rozhodovacích pozicích (ve firmách, politice) atd.

Pokud jde o můj osobní postoj, je hezké oslavit sebe sama a ostatní ženy alespoň jednou do roka. Věnovat sobě samotné hezkou myšlenku. Ale ženství stejně jako třeba češství pro mě nejsou důležité kategorie, jsou to škatulky, do kterých jsem náhodou spadla. Mnohem důležitější jsem sama pro sebe prostě jako individualita.

MDŽ ve světě

Datum 8. března odkazuje ke stávce newyorských švadlen z roku 1857, která byla rozehnána policií. Poprvé jej slavila Americká socialistická strana  poslední únorovou neděli v roce 1907, ale mnoho příznivců si tehdy svátek nenašel. Navíc není dodnes jasné, jestli se stávka za lepší pracovní podmínky v 19. století opravdu uskutečnila, podle některých historiků jde spíš o snahu najít svátku spontánnější původ, než je rozhodnutí ženského kongresu nebo stranického sekretariátu.

V Evropě se MDŽ poprvé připomínal v březnu 1910 v Rakousku, Dánsku, Švýcarsku a Německu, jen na území Rakouska-Uherska tehdy proběhlo na 300 demonstrací. Ženy se na nich dožadovaly volebního práva a konce diskriminace v práci a při studiu.

Popularitu získal zejména v bývalém Sovětském svazu poté, co prakticky odstartoval únorovou revoluci v roce 1917 (8. března gregoriánského kalendáře), kdy jej Lenin prohlásil za významný den a začala jeho politizace. Ve Východním bloku probíhaly pompézní oslavy plné karafiátů, dětí přeříkávajících básničky a (v lepším případě) přiopilých kolegů a partnerů.

Květiny se pořád prodávají, i když už to nejsou žně jako kdysi.

V roce 1977 k oslavám dne žen a míru vyzvalo OSN své členské státy a začal být více vnímán i v dalších částech světa. V současnosti je státním svátkem ve 28 zemích světa (ve 4 z nich jen pro ženy).

Připomíná si ho ale spousta dalších národů, například v Itálii a Albánii je zvykem dávat ženám květ akácie, ve Francii jsou populární konvalinky a fialky a čokoládou to nezkazí muž kdekoliv na světě, kromě Tchajwanu. Tam totiž 8. března vláda zveřejňuje aktuální průměr ženských pasů s varováním, aby dbaly na své zdraví a netloustly.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.