Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Alzheimera lze rozpoznat až o 12 let dříve, než propukne, zjistili lékaři

  1:33aktualizováno  1:33
Francouzští vědci zjistili, že Alzheimerovu nemoc, která postihuje až každého třetího člověka staršího 80 let, je možné odhalit i dvanáct let před jejím vypuknutím. Doteď ji lékaři diagnostikovali jen tři čtyři roky dopředu.
Alzheimerova nemoc postihuje až osmdesát procent lidí starších 80 let. Ilustrační foto.

Alzheimerova nemoc postihuje až osmdesát procent lidí starších 80 let. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Výsledky výzkumu lékařů Jean-Françoise Dartiguese, Jean-Marka Orgogoza a Hélene Amievy z Institutu zdraví a lékařského výzkumu Inserm v Bordeaux zveřejnil tento týden americký lékařský časopis Annals of Neurology.

Francouzští neurologové zkoumali na 3 777 lidí starších 65 let v dobré kondici. Z nich časem 350 onemocnělo Alzheimerovou chorobou.

"Zjistili jsme, že psychologické a intelektuální poruchy se objevují dvanáct let předtím, než vůbec dojde k diagnóze. To jsou roky navíc. Roky, během kterých už můžeme začít léčit daleko před prvními příznaky demence," řekl jeden z lékařů pro francouzský deník Sud Ouest.

V roce 1988, kdy lékaři zahájili výzkum, nechali své "zdravé pacienty" udělat trojí testy. Psychologický test, další, takzvaný test kognitivních funkcí, kdy se zkouší paměťové a další funkce mozku, a test schopností provádět běžné aktivity denního života. Testy pravidelně opakovali. Pak výsledky porovnali podle toho, kdo později chorobu dostal.

Zjistili, že už v testech deset až dvanáct let před jejím propuknutím se našly nesrovnalosti. "I když projevy nemoci nejsou ještě viditelné, jsou rozpoznatelné," uvedli pro francouzský lékařský časopis Quotidien du Médecin.

Lékaři tušili, že nemoc se vyvíjí už daleko dříve. Pro tak brzké rozpoznání však nikdo zatím nepřinesl silné důkazy. "Výsledky studie jsou prvním přesvědčivým důkazem ve velkém měřítku, že tato nemoc má dlouhý tichý vývoj," dodali lékaři.

Jednoduché pravidlo na rozpoznání nemoci neexistuje. Proto se nedá ani jednoduše říct, že zapomenutí nákupního seznamu, ztráta peněženky nebo bloudění po lese už něco znamenají.

Budoucnost: test pro každého

Francie se věnuje výzkumu nemoci takřka nejvíce na světě, má 850 tisíc takto registrovaných nemocných, u nás jich je kolem sto tisíc. Francouzi a Italové se dožívají v Evropě nejvyššího věku a demence se projevuje prý až u každého třetího člověka staršího osmdesáti let.

Francouzský deník Le Monde připomíná, že ideální by bylo, kdyby se nechal otestovat každý člověk starší 60 let.

Čeští lékaři francouzský objev vítají, všichni se snaží rozpoznat nemoc co nejdříve různými testy, ale v Česku je ještě jiný problém.

"U nás je zatím paradoxní situace. Léky, které onemocnění oddálí, můžeme nasadit až ve fázi, kdy je demence rozvinutá, tedy relativně pozdě. Dříve nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění," uvedla Iva Holmerová, předsedkyně České gerontologické společnosti a spoluzakladatelka České alzheimerovské společnosti. Podle ní jsou psychologické testy nejcitlivější způsob, jak nemoc rozpoznat ještě před vyšetřením mozku a mozkomíšního moku.

Dnes existuje zhruba dvacítka léků, které mohou vývoj nemoci zpomalit, žádný z nich však neléčí, škody na mozku jsou nevratné. Alzheimerova choroba končí demencí a rozpadem osobnosti.

Pro rodinu nemocného je velmi těžké zvládnout péči o blízkého, který je přestane poznávat, orientovat se v čase i prostoru a začne podezírat všechny kolem z věcí, které se nestaly.

Stoletá nemoc

Nemoc, při které umírají mozkové buňky, poprvé před sto lety popsal německý lékař Alois Alzheimer. Rozpoznal ji u relativně mladé ženy, nemoc totiž běžně postihuje daleko starší. Jednapadesátiletá pacientka trpěla depresí, halucinacemi a žárlivostí. Později se přestávala orientovat ve vlastním domě a začala se divně chovat. Za pár let zemřela.

Při pitvě pak lékaři objevili v jejím mozku zvláštní změny – bílkovinné usazeniny v těsné blízkosti nervů, které brání v jejich zapojení.

První příznaky: ztráta paměti, problémy s běžnou domácí prací i s oblékáním, s vyjadřováním, horší orientace, zhoršující se schopnost úsudku, obtížnější rozhodování, problémy s abstraktním myšlením, ukládání věcí jinam, změny osobnosti, nálady a chování, ztráta zájmu o koníčky a práci.

Pramen: www.gerontologie.cz





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.